Po nejteplejším lednu zažila naše planeta další historicky rekordní měsíc. Únor byl totiž zase nejteplejší a stal se tak v pořadí již devátým nejteplejším měsícem v řadě. Globální teplota naměřená v tomto měsíci byla o celých 1,77 °C vyšší než průměrná teplota před začátkem průmyslové revoluce. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.
Informaci přinesl bulletin služby Copernicus Climate Change Service (C3S), která poskytuje spolehlivé a přesné informace o změně klimatu a jeho důsledcích. „Jakkoli se to může zdát pozoruhodné, není to vlastně překvapivé, protože neustálé oteplování klimatického systému nevyhnutelně vede k novým teplotním extrémům,“ uvedl ředitel C3S Carlo Buontempo.
Už je ti teplo, děvče?
Analýza údajů z miliard měření pořízených satelity, meteorologickými stanicemi, letadly a loděmi ukazuje, že letošní únor byl o 0,12 °Celsia teplejší než dosavadní rekord z roku 2016. Aktuální zjištění naznačují, že oteplování planety pokračuje nevídaně rychlým tempem.
Největší anomálie byly zaznamenány v Evropě, kde byla naměřená průměrná teplota vyšší o 3,3 °C proti průměru v období mezi roky 1991 až 2020. Rekordní únor si však vybíral daň po celém světě – vysoké teploty a suché počasí byly například příčinou požárů v Severní a Jižní Americe, včetně nejsmrtonosnějšího požáru v historii Chile, a neobvykle teplé podmínky panovaly i na většině ostatních částí pevniny.
Z klimatického hlediska je ještě překvapivější skutečnost, že teplota světového oceánu byla v únoru podle programu Copernicus rekordní pro jakékoliv roční období. To může mít široké důsledky pro globální klima a ekosystémy, neboť teplejší oceány mohou ovlivnit klimatické vzorce, včetně zesílení a změny směru mořských proudů, což může vést k extrémnějšímu počasí, včetně silnějších bouří a sucha v různých částech světa.
Více než 1,5 °C nad průměrem
Obě sady údajů dohromady ukazují, že svět se jednoznačně otepluje, což v kombinaci s přirozeným klimatickým jevem El Niño způsobilo, že na některých místech v podstatě ani nebyla typická zima. Stávající rekordní teploty jsou vysoko nad hodnotami, které jsou obvykle spojovány s výskytem El Niña.
Příčinou zvyšování teplot jsou podle Buentempa emise skleníkových plynů uvolňované lidskou činností. „Klima reaguje na aktuální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, takže pokud se nám je nepodaří stabilizovat, budeme nevyhnutelně čelit novým globálním teplotním rekordům a jejich důsledkům,“ vysvětlil.
Copernicus dále uvedl, že také průměrná globální teplota ve dvanáctiměsíčním klouzavém období byla nejvyšší, jaká kdy byla kdy zaznamenána. Konkrétně byla o 1,56 °C nad průměrem za období 1850 až 1900. To znamená dočasné překročení hranice 1,5 °C, která byla v Pařížské dohodě z roku 2015 odsouhlasena jako nejvyšší bezpečná hranice pro nárůst globální teploty nad předindustriální úroveň.