Následky klimatických změn mohou zničit celou řadu historických památek

Klimatické změny mohou negativně ovlivnit nejen naši budoucnost, ale i historii. Pode Mezinárodního svazu ochrany přírody se změna klimatu stala „nejzávažnější hrozbou“ pro historické památky na celém světě. Bohaté země, jako jsou USA, mají k dispozici údaje o tom, jaké památky budou pravděpodobně ovlivněny, ale chudší části světa mají o této problematice jen minimum informací.

Cílem práce mezinárodního týmu, sestávajícího z 11 vědců z různých oborů, je vyřešit nedostatek údajů pro africký kontinent. Odborníci identifikovali stovky míst s kulturním významem a porovnali jejich polohu s místy, kde se v budoucnu očekává zaplavení a eroze v důsledku zvýšení mořské hladiny. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Nature.

Památky a klimatická změna

Profesorka archeologie na University of East Anglia Joanne Clarke poznamenala, že tyto informace by mohly být využity k ochraně památek a k lepšímu pochopení toho, které části kontinentu potřebují větší zabezpečení.

Vědci nejprve sestavili seznam památek světového dědictví UNESCO, na který zařadili také lokality, jež zatím nebyly oficiálně uznány. „Začali jsme s lokalitami světového dědictví, abychom byli upřímní, ale pak jsme si uvědomili, že jich není dost. Afrika je ve skutečnosti na seznamu světového dědictví zastoupena opravdu slabě,“ řekla Clarke.

Vznikla tak databáze 284 lokalit. U některých míst však nebyly k dispozici přesné zeměpisné souřadnice, které bylo nutné dohledávat v literatuře. Poté vědci umístili tato místa do Google Earth, což byl zdlouhavý a pomalý proces. Pro každou lokalitu následně vytvořili povodňové mapy.

Výsledkem je soubor dat, který názorně ukazuje, jak by změna klimatu – zejména pobřežní eroze a záplavy způsobené zvýšením hladiny moří – mohla ovlivnit oblasti kulturního významu podél afrického pobřeží.

Věda pro záchranu památek

Podle výzkumu je v současnosti 56 lokalit ohroženo extrémní stoletou hladinou moře. Patří mezi ně zřícenina Tipasa v Alžírsku a zóna archeologických památek na severním Sinaji v Egyptě. Pokud uhlíkové emise zůstanou zhruba na stejné úrovni, pak se do roku 2050 tento počet ztrojnásobí na 191.

Zvláště ohrožené jsou památky na malých ostrovech. Počet vysoce exponovaných památek by se však mohl snížit o 25 %, pokud se do roku 2050 podaří účinně omezit emise skleníkových plynů.

Clarke uvedla, že podobné datové soubory, jako vytvořila se svým týmem pro Afriku, se běžně používají v bohatších částech světa, jako je Severní Amerika. Nedostatkem informací o tom, jak může změna klimatu ovlivnit památky, trpí i další místa – například ostrovní státy v Tichomoří. V mnoha oblastech je přitom pravděpodobné, že pocítí silnější negativní dopady klimatické změny.

Data mohou správcům umožnit získat finanční prostředky od vlády nebo z mezinárodních programů pro výzkum a ochranu památek. Navíc je mnoho z těchto oblastí také obydleno lidmi. Příkladem může být Ganvie – město postavené celé na kůlech v západoafrickém Beninu. „Není to jen památka. Je to vlastně místo, kde žijí lidé,“ řekla Clarke.

Diskuze (7) Další článek: Nová podjednotková vakcína proti covidu slibuje 100% účinnost proti závažnému onemocnění

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,