Návrat k plachetnicím: nákladní kontejnerovou loď Meltem bude pohánět síla větru

to by se jen přidal další článek s nějakými ztrátami. Výhoda je, že by loď mohla plout přímo proti větru, ale to není zase tak potřebné.

Samotného CO2 moc.Otázka kolik by bylo TCO na takovou loď a kolik by stála doprava. Nákladní lodě se spalovacím motorem jsou vyrobitelné s technologií začátku dvacátého století. To samé jejich demolice\rozebrání do šrotu.Atomový pohon má krapet větší náročnost na výrobu a následnou likvidaci.

Kolik by to stálo se ví - rusové mají v provozu Sevmorpuť - atomovou kontejnerovou loď (je fakt, že ta je atomová kvůli tomu že pluje v Arktidě a je to v podstatě poloviční ledoborec)

Názor byl 1× upraven, naposled 22. 12. 2021 16:28

tady ale není řeč jestli to jde nebo nejde postavit , ale za kolik postavit + provozovat + zlikvidovat.Rusové mají spoustu komerčně nepoužitelného a pochybuji že nárust ceny na 265mil $ v roce 1988 byl tím že to je ledoborec nikoliv atomový pohon a těch 74 kontejnerů proti tisícům také nikoho nevytrhne.

Názor byl 1× upraven, naposled 23. 12. 2021 08:35

Jakých 74 kontejnerů? Sevmorpuť má 1328TEU. 74 transportních člunů po 300t je kapacita pokud je naložená pro oblasti bez přístavní infrastruktury. Jinak tahle loď je jediná cargo atomovka co zůstala v provozu, ale bylo jich postavených celkem 4 (1 Rusko, 1 USA, 1 Německo, 1 Japonsko), takže se celkem přesně ví, kolik stojí stavba a provoz. Ano, v porovnání s konvenčním pohonem se to nevyplatí, ale to všechno bylo před eko šílenstvím, kdo ví kam se to obrátí za pár let.

Proč zrovna ponorkách? Zrovna tam asi nic, protože do ponorek se toho moc nevleze a jen výroba dostatečné kapacity by byla na emise drastická.

že o tom čtete poprvé neznamená, že je to vyloženě nová technologie. Plula s tím už celá řada lodí spoustu let, testovalo se několik různých přístupů, první lodě jsou v sériové výrobě pro zákazníky. Výhody a nevýhody tedy už dobře známe, stačí nežít v slepé nevědomosti.

Co je na plachtě (a veslu) nestandardního? Lidstvo to používá už po staletí.
A k veslům lze posadit zájemce o migraci - odpracují si cestu.

Nevím, proč do toho pletete vesla.
Protože je to jediná kontejnerová loď, která má plachty? Kdyby to byla jediná kontejnerová loď, která je modrá, sice by taky byla nestandardní, ale nepřinášelo by to ty potíže, které popisuji dál. Nestandardního na tom je to, že je to jiné. A přináší to mnoho důsledků, které veskrze pramení z narušení systému, právě z toho, že je jiná.

Vesla jsou pomocný pohon.

To jsem nenašel v článku ani ve zdroji, odkud čerpáte?

Ale ten zájem o migraci asi nebude stejný při všech směrech platby. V jednom směru plavby by pak mohl být přebytek veslařů a v opačném naopak nedostatek ...

Proč si vymýšlíte? Nic z toho není pravda. Pomalejší není, umí 16 uzlů stejně jako běžné lodě. Minimální úspora CO2 je 30%. Speciální obsluhu nevyžaduje. Servis možná? Spíš nebude o nic hroší.
Loď bude zároveň silně automatizovaná a tím bude vyžadovat menší obsluhu. Dají se očekávat nějaké dětské chyby, ale to je u všeho nového.

Kolik umí, to není podstatné. Ta loď bude znatelně pomalejší.
Vyžaduje speciální obsluhu, protože obsahuje části, které jinde nejsou.
Bude silně automatizovaná stejně, jako kterákoli jiná loď ze stejné doby, proto bude vyžadovat odpovídající obsluhu, ta nicméně bude muset zvládat jiné věci, než u ostatních lodí.Přijde mi dost zcestné ohánět se maximální rychlostí a pak věcmi, které s rozdíly vlastními této lodi nemají nic společného, jako je automatizace obsluhy.

Názor byl 1× upraven, naposled 21. 12. 2021 14:33

Ty nové části ale nejsou nějak výrazně odlišné od částí běžně používaných. Od Arianegroup jsem nikde nečetl, že by chtěli plout s lodí pomaleji, všude mají údaj 16 uzlů. Těch 11 uzlů uvedených v článku je patrně PR aby mohli uvést co nejvyšší úsporu CO2, ale pořád platí že při 16ti uzlech ušetří minimálně 30% CO2.

Tvrdil jste, že provoz bude kvůli obsluze nákladnější, ačkoliv je opak pravdou. I když z jiného důvodu. Jen tím ukazuji že si vymýšlíte.

...„Její trup byl navržen tak, aby mohla překonávat Atlantik rychlostí 11 uzlů (cca 20 km/h), což umožní snížit emise CO2 o 70 % ve srovnání s konvenčně poháněnou kontejnerovou lodí, která pluje provozní rychlostí 16 uzlů (cca 30 km/h), a díky plachtám ušetřit 50 % paliva,“ .... Cca o třetinu pomalejší. Což není rozdíl par hodin ale několik dní navíc. Takže co by ještě jakžtakž šlo klasikou , plachetnicí se to zkazí, je to potřeba posílat předem atd... takže ušetříte na palivu pohodu a přidáte na palivu třeba pro chlazení.

vetsina prepravovaneho zbozi nevyzaduje zadne chlazeni. takze tato lod zadne extra naklady mit nebude, protoze nikdy nepojede plna mrazeneho masa (teda pokud to nevyjde levneji nez 'normalni' cesta).spis me zajima jak prisli na ty cisla "o 70%" a "50%", predpokladam ze to bylo porovnano s prumerem nekolika lodi a nasledne prepoctene na objem prepravovaneho zbozi. Jestli tato jedna "mala lod" usetri 50% paliva za cestu, ale bude jich muset jet 6, aby se prepravilo stejne mnozstvi materialu, tak se neusetri nic ba naopak.

Nevím, jestli chápete správě, spíš tak nějak nechápete obecně To tak jaksi bývá, že když postavíte menší lodě, většinou uvezou méně. Ani teď zdaleka ne každá přepravní loď je obr. Velkost tady není nějak zásadní, tuhle plachetnici postavili pro specifický účel (přepravu kosmických raket z Evropy do Francouzské Guyany) a od toho se odvíjí ta velikost.

Spiš narážel na to, že když loď pluje 3x déle, tak potřebujete 3x tolik lodí pro stejný objem materiálu za jeden rok.

A kde berete to, že by měla plout 3x déle?

No plachetnice mají takovou blbou vlastnost, že jim moc nejde plavba proti větru. Takže třeba z Evropy do Asie to musí vzít "zkratkou" přes jižní polokouli (protože na té severní je v místě kde to fouká ze západu na východ jak na potvoru pevnina)

https://fyzmatik.pise.cz/174-jak-plout-proti-vetru... ...

“ No plachetnice mají takovou blbou vlastnost, že jim moc nejde plavba proti větru.”
Ta jim jde výborně. Vadí jen bezvětří.

Přímo proti větru jim to jde blbě - plachetnice proti větru plují obvykle šikmo (a podstaně pomaleji než když mají vítr z boku nebo zezadu)

A co to bezvětří?

Proč by hned stavěli loď srovnatelnou s těma největšíma na světě, když to na řadě míst vůbec není potřeba? To je jako vyčítat proč se vyrábějí dodávky, když jich potřebujeme 3-4 místo jednoho kamionu.

Což se dneska už děje. Akorát to není kvůli větru, ale přístavům v karanténě.

V roce 2020 byla průměrná rychlost lodí 12 knotů, kontejnerových lodí 15 knotů. Pokud tahle bude zvládat těch 11 knotů, tak to zas tak tragický rozdíl není.

Doporučoval bych rozhodnout se zda anglicky nebo česky. Tedy “knots” nebo “uzlů”. Takto napůl by si člověk mohl myslet že se námořní rychlost měří ve svíčkových nebo petrolejkových knotech

článek píše o 50% úspoře paliva proti o polovinu rychlejší lodi, takže tam asi nějaké motory zůstanou.

Nejsem námořník, ale motory asi dnes musí mít každá loď (takovýchto rozměrů) ne? Jak by se s tím jinak manipulovalo v přístavech či průplavech?Každopádně z těch čísel v článku nejsem příliš moudrý - oproti konvenční lodi 33% rychlost, 50% úspora paliva a 70% úspora CO2. Když neznáme výpočty, jak se k číslům došlo, obezřetnost, zda to není jenom marketingový claim je na místě.

Názor byl 1× upraven, naposled 21. 12. 2021 08:53

Přesně tak, je známo že zvýšení rychlosti zvýší spotřebu výrazně ,tedy snížení musí spotřebu také snížit skoro bych si tipnul že rozdíly spotřeby klasické lodi pokud by snížila rychlost na úroveň této"plachetnice" oproti plachetnici bude minimální pokud vůbec nějaký. Asi jako každý drobek dobrý a i pouhá procenta jsou dobrá ale to už by nevypadalo tak revolučně že.

Ty čísla asi sedí, nejsou jediný výrobce co to dělá. Některé společnosti mají již obdobné řešení v provozu.
Momentálně jsou ,,ve vývoji,, tři hlavní cesty na využití větru při kontejnerové dopravě.
1) Klasické (profilové křídla) jako zde, rozdíly jsou většinou v umístění na lodi (boku nebo střed) a počet.
2) Kite (padák jako u kitesurfingu) ten se na otevřeném moři vypustí a pomáhá s tahem.
3) Větrné turbíny ( vertikální Darrieovy turbíny) kde se rotace přes převodovku přenáší na lodní šroub.

Jsou i jiné větrné turbíny s vertikální osou, využívající například Magnusova nebo Flettnerova efektu:
https://en.wikipedia.org/wiki/Magnus_effect...
https://en.wikipedia.org/wiki/Flettner_rotor...
(Pomocné) motory jsou také různé - na zkapalněný zemní plyn (LNG) nebo s vodíkovým cyklem:
Top 7 Green Ship Concepts Using Wind Energy
https://www.marineinsight.com/green-shipping/top-7-gree... ...

Názor byl 1× upraven, naposled 21. 12. 2021 13:02

Spíš nerozumíte údajům článků z autora, který sám tak úplně nepochopil.

nechcem byť zlý, napokon tiež mienim byť obozretný a pri čítaní článku ma to, čo tu preberáte napadlo, ale ak sa chcete nejako presadiť svojou opatrnposťou pri nadšení, nemali by ste sa no nazvime to slušne tak "mýliť" ...Ako som ja čítal, tak rýchlosť je 66,66% obvyklej prepravnej rýchlosti ... Nie 33 ...
Dosť veľký rozdiel, aj keď aj tu verím, že by mohlo dôjsť len z pohľadu nižšej rýchlosti k úspore paliva 50% ...
Čo sa týka emisií co2, tak tam som presvedčený, že zasa nedôjde k 70% zníženiu, ale na 70%, nakoľko zrejme motory sa používajú najmä v prístavoch, na rozbeh, brzdenie a tak, a tam zaiste nechodí motor v optimálnom režime ako pri rovnomernom pohybe na otvorenom oceáne, kde zrejme pracujú plachty ...

Názor byl 1× upraven, naposled 26. 12. 2021 13:16

Prosím kolik jste zkontruoval za svůj život plachetnic? Popř. kolik let jste strávil studiem tématu? Děkuji za odpovědi.

Nedos. to je zkratka pro nedostudovaný ?
Víte jak vůbec funguje plachta, ... určitě si myslíte že do plachy tlačí vítr a tím se tlačí i loď co?

Tak ja sa priznám úplne bez problémov - áno, myslel som si, že vietor tlačí do plachty a tým sa hýbe loď dopredu. Ale táto Tvoja poznámka ma donútila niečo si o tom nájsť a... Veľmi zaujímavé to je. Že to funguje na takomto princípe, tak to by mi naozaj nenapadlo Dík za nakopnutie.

Niekto kto sa úprimne prizná, že niečo nevedel a ešte poďakuje za to, že sa niečo dozvedel to sa tu v diskusií len tak nevidí
Tu sa skôr trepú blbosti, uráža, zosmiešňuje a troluje...

Nemám problém priznať, že niečo neviem. A čím som starší, tým viac zisťujem koľko toho neviem a tým menší problém mám s tým, takúto skutočnosť priznať.
Táto vec s plachtami by ku mne, bez tejto diskusie, asi neprišla. A tak poďakovanie za nakopnutie, je z mojej strany úplne samozrejme.

No jasne ze do plachty tlaci vitr. Jak jinak by mohly plachetnice jet proti foukajicimu vetru.....

Šikmé plachty instalované na většině moderních jachet, když proudí vzduchem, fungují jako křídlo letadla a pouze není zaměřeno nahoru, ale dopředu. Vzhledem ke zvláštnostem aerodynamiky se vzduch z konvexní strany plachty pohybuje rychleji než z konkávní strany a tlak z mimo plachty jsou menší než s vnitřkem.

Ona tak v nekterych rezimech (pri jizde na zadni vitr) i oplachteni oderni jachty opravdu funguje. A realna trasova rychlkost na zadni vitr byva casto vetsi nez pri jizde na protivitr kteroiu popisujete, protoze neni potreba krizovat.Neni and to vytahnout genakr a nechat se tlacit zadnimn vetrem.

bezemisní elektřina
bezemisní budova
bezemisní zdroje
bezemisní palivo
bezemisní Francie
bezemisní teplárny
bezemisní výroba oceli
bezemisní produkce vodíku
bezemisní drážní frézovací vlak
bezemisní rozvoz
bezemisní parní cyklus
bezemisní UPS
bezemisní zákon
bezemisní létání
bezemisní McDonald's
bezemisní ekonomika
bezemisní technologie
bezemisní městská logistika
bezemisní budoucnost... jsem jen narychlo prolítl Google. Alternativou je bezuhlíkové, uhlíkově neutrální, ekologické, trvale udržitelné, progresivní, uvědomělé, představující evropské hodnoty. Jdu blejt.

Názor byl 1× upraven, naposled 21. 12. 2021 11:10

Máte pravdu. Stačí si moderně převyprávět historii. Například:
Když Kolumbus doplul na svých bezemisních lodích do nového světa, vítali ho Indiáni, kteří se svými bezemisními zbraněmi nemohli vyrovnat emisním zbraním svých hostům. Časem však vyslali své emisní signály a zkusili si kousek svého území vybojovat.

plavba grety byla bezemisni. lod nebyla vyrobena primo pro gretu, ta jiz byla vyrobena a grety cesta skutecne byla bezemisni - kdyby greta nikam nejela, a ta lod take ne. Tak se vyprodukuje stejne emisi (respektive, greta by doma urcite vyprodukovala vice emisi - osvetleni, teplo, tv atd) - opravdu to bylo bezemisni.spise co me udivuje, tak je ze 11krat mensi lod (kapacitne) usetri 50% paliva a dopluje do cile misto 2dni za 3dni.to usetreni paliva se pocita 11x tato plachetnice proti jedne ceste velkou lodi? nebo kazda plavba bude mit 50% spotreby velke lodi, takze pri srovnani s plne nalozenou velkou lodi bude spotreba 550% pri vyuziti 11 techto plachetnic?zase, aby si clovek dohledal informace...to uz clanek mohl byt jen odkaz na video s popisem "prepravni lod, plachetnice, pevne plachty, vyrobce: francouzsky startup Zéphyr & Borée. Hledejte smudlove"