Slyšeli jste už někdy většinou sarkasticky pronesenou hlášku „No jo, přemýšlení, to může bolet“? Poslední vědecké výzkumy naznačují, že to není takový nesmysl, jak se na první pohled může zdát. Tvrdé přemýšlení totiž opravdu může za určitých okolností bolet. Podrobnosti přináší web Talker.News.
Představte si, že jste ponořeni do náročné šachové partie. Čelo se vám krabatí a mozek běží na plné obrátky. Zdálo by se, že tyto procesy jsou samy o sobě odměňující. Koneckonců, proč by se jinak miliony lidí dobrovolně zapojovaly do tak náročných aktivit? Nicméně podle nejnovějších poznatků je skutečnost mnohem složitější – a trochu nepříjemná.
Pravdu odhalila metaanalýza
Psycholog a hlavní autor studie Erik Bijleveld z Radboudské univerzity to říká bez obalu: „Lidé obecně opravdu nemají rádi mentální námahu.“ Toto tvrzení může na první pohled působit paradoxně. Žijeme přece ve světě, který oslavuje intelektuální úspěchy a podporuje celoživotní vzdělávání. Ale Bijleveldův tým představuje základní pravdu o lidském myšlení, která může změnit náš přístup ke vzdělávání i produktivitě v práci.
Metaanalýza 170 různých výzkumných projektů zahrnovala široké spektrum účastníků a situací. Od zdravotnických pracovníků, kteří se snaží porozumět novým technologiím, až po amatérské sportovce, kteří se chtěli zdokonalit ve své disciplíně, byly výsledky konzistentní: čím více museli lidé přemýšlet, tím nepříjemnější to pro ně byl zážitek.
Nález vyvolává provokativní otázku: pokud je mentální námaha tak nepříjemná, proč se stále snažíme učit, řešit problémy a přijímat kognitivní výzvy? Odpověď neleží v samotném procesu, ale v jeho výsledku. Bijleveld naznačuje, že když si lidé vybírají mentálně náročné aktivity, „nemělo by se to brát jako důkaz, že si užívají samotnou mentální námahu. Možná si vybírají náročné aktivity navzdory námaze, nikoliv kvůli ní.“
Jinými slovy: nejsme masochisté, kteří si užívají bolest z náročného přemýšlení. Místo toho hrajeme hru, kde tolerujeme krátkodobé nepohodlí kvůli dlouhodobým ziskům. Spokojenost z vyřešení složitého problému, hrdost na zvládnutí nové dovednosti nebo očekávání kariérního postupu mohou převažovat nad okamžitou nepříjemností mentální námahy.
Asiaty bolí přemýšlení méně než Evropany
Zjištění přináší zajímavé důsledky. Pro učitele znamená, že pouhé ztížení lekcí automaticky neznamená, že budou studenti více zapojeni. Manažerům naznačuje, že kladení vysokých kognitivních nároků bez dostatečné podpory může vést k nespokojeným a vyhořelým zaměstnancům. „Pokud od lidí požadujete, aby vynakládali značné mentální úsilí, musíte zajistit, aby za to dostali podporu nebo odměnu,“ poznamenává Bijleveld.
Studie také odhalila kulturní rozdíly v tom, jak je mentální námaha vnímána. Spojení mezi mentálním úsilím a negativními pocity bylo přítomné ve všech skupinách, ale bylo méně výrazné při srovnání asijských zemí s Evropou nebo Severní Amerikou. To naznačuje, že kulturní normy a vzdělávací praktiky hrají roli v tom, jak vnímáme kognitivní úsilí.
Pohybujeme se ve světě orientovaném na znalosti, takže je důležité pochopení pravé podstaty mentální námahy. Studie vyzývá k přehodnocení toho, jak strukturovat práci, vzdělávání, a dokonce i volnočasové aktivity. Naznačuje, že i když nemůžeme odstranit nepříjemnost náročného přemýšlení, můžeme navrhovat prostředí a pobídky, které tuto námahu činí snesitelnější – a nakonec více odměňující.
Je to cena za růst
Až příště pocítíte, že vám z intenzivní koncentrace třeští hlava, nezoufejte! To nepohodlí, které vnímáte, je univerzální lidská zkušenost, kdy překonáváme kognitivní hranice. A i když to v daném okamžiku nemusí být příjemné, často je to cena, kterou platíme za růst, úspěch a sladkou spokojenost z překonání mentální výzvy.
Samotná studie má samozřejmě nějaká „ale“. Tím patrně největším je skutečnost, že se opírala o sebehodnocení účastníků, což nemusí vždy přesně odrážet realitu. Výzkum se zaměřil na bezprostřední pocity během úkolů, nikoli na dlouhodobou spokojenost nebo jiné potenciální výhody zapojení se do mentálně náročných aktivit. Observační povaha zahrnutých studií také znamená, že nelze spolehlivě stanovit příčinnou souvislost.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise Psychological Bulletin. Tento prestižní akademický časopis se zaměřuje na publikování obsáhlých přehledových studií a meta-analýz v oboru psychologie. Časopis vydává Americká psychologická asociace a je vysoce ceněn pro svůj důraz na kvalitu a rigorózní vědecké postupy.