Lékařská věda zná hromadu nepříjemných vyšetření, většina běžných smrtelníků se však nejčastěji děsí kolonoskopie – vyšetření střeva endoskopem. Tedy hadičkou, která je dle typu a technologie vybavená lampičkou, kamerou, zařízením pro odběr vzorku a případně i dalším náčiním.
Podívejte se, jak probíhá kolonoskopie (jen pro silné povahy):
Moderní kolonoskop svoji sofistikovaností jistě nadchne každého technika, ale jen do chvíle, než se stane sám obětí tohoto vyšetření. Jedinou cestou, jak dostat přece jen poněkud tlustý endoskop do nitra střev, je totiž pochopitelně konečník.
Dvoupásový robotický tank Endoculus
Inženýři z Coloradské univerzity chtějí s klasickými kolonoskopy konečně skoncovat a experta, který vám do zadnice tlačí silou jakousi hadici s kamerou, touží nahradit tankem. Ano, čtete správně, dvoupásovým tankem Endoculus, který skrze konečník vjede do nitra tělních dutin stejným nadšením jako americký M1 Abrams na iráckou poušť.
Tank v pouzdře z tiskárny a napájecí/komunikační kabel, který táhne za sebou
Přesto by to podle autorů experimentálního prototypu neměl být nikterak děsivý zážitek, tančík má totiž rozměry pouhých 30×23×60 mm (š×v×d) a táhne za sebou jen relativně tenký napájecí a komunikační kabel. Vozidlo je vybavené vlastním motorem, řidič jej tedy ovládá na dálku a dostatečně citlivě, aby se pacient cítil co nejlépe.
Na čelní straně tanku se nachází dvojice LED lamp pro ozáření scény ve směru jízdy, kvalitní kamera, nechybí vodní a vzduchové dělo, které může na dané místo dopravit medikamenty, případně rozrušit překážky, hlavně však má tank na svém čele už od pohledu poněkud děsivé kleště, které mohou odebrat vzorek tkáně.
Endoculus v akci:
Čuník (prý) přežil
Byť se mohou při pohledu na robota leckomu podlomit kolena, faktem zůstává, že je podle expertů z Coloradské univerzity pro účely kolonoskopie opravdu dostatečně malý a díky vlastnímu pohybu nehrozí poranění střev necitlivým pohybem klasického endoskopu.
To vše je však zatím pouhá teorie. Endoculus se už sice do živých střev podíval, jeho autoři si však zatím netroufli na člověka. Namísto toho jej poslali do nebohého čuníka, jehož tlusté střevo je však mnohem kratší než to lidské. Čuník se prý cítil dobře, píše IEEE Spectrum.
Endoculus si svítí lampičkami na cestu a právě projíždí roztažené tlusté střevo prasete
Druhý čuník už takové štěstí neměl. Vědci jeho tlusté střevo vyřízli, natáhli, aby připomínalo to lidské, no a vyrobili tak vlastně jakési hřiště pro Endokula, kterým se mohl zvesela prohánět a testovat své pohybové schopnosti.