Po více než rok trvajícím období, kdy teploty oceánů dosáhly rekordních výšin, nyní vědci pozorují v Atlantském oceánu nečekaný a rychlý pokles teplot. Tato změna je velice výrazná a nikdo si není jistý tím, co přesně ji způsobuje. Fenomén, který někteří odborníci označují jako „Atlantic Niña“, je překvapivý, protože přišel mnohem rychleji, než se očekávalo.
Ještě na počátku června byly teploty ve velké části Atlantiku o 1 až 3 °C vyšší než obvykle, přičemž některé oblasti byly dokonce až o 5 °C teplejší než průměr. V průběhu posledních tří měsíců ale došlo v rovníkové oblasti Atlantského oceánu k rekordně rychlému přechodu z horkých teplot na chladné.
La Niña v Pacifiku i Atlantiku najednou?
Oceány fungují jako obrovský klimatický systém, který ovlivňuje počasí po celé planetě. Běžně dochází v průběhu roku k výkyvům teplot, ale současná situace se vymyká běžným vzorcům. Ochlazení může ovlivnit proudění vzduchu a oceánských proudů a vyvolat globální dopady, jako jsou změny v povětrnostních podmínkách či vliv na zemědělství v některých regionech.
Vědci pozorují v Atlantském oceánu nečekaný a rychlý pokles teplot
Situace je zvlášť komplikovaná, protože přichází v době, kdy se očekává, že Tichý oceán přejde do fáze La Niña, což obvykle v některých částech světa přináší chladnější a sušší podmínky. Mohla by tak vzniknout dynamická a nevyzpytatelná situace, kdy oba hlavní oceány budou současně procházet významnými změnami teplot, což může zesílit jejich vliv na globální klima.
Posun směrem k chladnějším teplotám v obou oceánech je po více než roce rekordního horka na souši i v oceánech vítanou změnou. Extrémní teplo bylo z velké části způsobeno nárůstem emisí skleníkových plynů, ale také vlivem jevu El Niño, který se v tropickém Tichém oceánu vyvinul v polovině roku 2023.
Klimatolog Pedro DiNezio z Univerzity v Coloradu v Boulderu uvádí, že „začínáme sledovat, že průměrné teploty světových oceánů klesají.“ Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru USA (NOAA) byly globální teploty povrchu moří letos v červenci mírně nižší než v červenci 2023, díky čemuž skončilo 15 měsíců dlouhé období rekordně vysokých průměrných teplot oceánů.
Střídání El Niño a La Niña
V květnu letošního roku došlo k ústupu jevu El Niño, a podle nejnovější předpovědi NOAA se mezi zářím a listopadem pravděpodobně rozvinou chladnější podmínky La Niña. Tento přechod je částečně způsoben zesilujícími větry podél rovníku, které umožňují, aby se na povrch oceánu dostala studenější voda z hlubin.
Podobně, akorát v menším měřítku, i rovníkový Atlantský oceán periodicky přechází každých několik let mezi teplými „Niños“ a studenými „Niñas“. Stejně jako v Tichém oceánu je tato oscilace většinou spojena s intenzitou pasátů. Cyklické změny teplot v obou oceánech mohou výrazně ovlivnit globální klimatické podmínky, nicméně vliv Atlantského oceánu je ve srovnání s Pacifikem menší.
Podobně jako Tichý oceán zažil i rovníkový Atlantik po většinu roku 2023 neobvykle horké podmínky. Teploty mořské hladiny byly počátkem tohoto roku nejvyšší za několik desetiletí. Michael McPhaden z NOAA tehdy uvedl, že „je to poslední epizoda v řadě událostí, které ukazují, že klimatický systém je už několik let mimo kontrolu.“
Za poslední tři měsíce však teploty v této části Atlantiku klesly rychleji, než bylo kdy zaznamenáno (dle měření od roku 1982). Tak náhlý pokles je zarážející, protože se tentokrát neobjevily silné pasáty, které obvykle tento typ ochlazení způsobují. Franz Philip Tuchen z Univerzity v Miami na Floridě k tomu dodává: „Prošli jsme seznam možných mechanismů, ale zatím jsme nenalezli žádné uspokojivé vysvětlení.“
Co to může znamenat?
Obě La Niñas mohou potenciálně výrazně ovlivnit globální počasí díky svému vlivu na teplotu a vlhkost. Pacifická La Niña je obvykle spojována se suchým počasím na západě USA a vlhkým počasím ve východní Africe, zatímco Atlantská Niña má tendenci snižovat srážky v oblasti afrického Sahelu a zvyšovat je v některých částech Brazílie.
Tento jev by také mohl mít protichůdné vlivy na probíhající hurikánovou sezónu v Atlantiku: zatímco pacifická La Niña může v září zvýšit pravděpodobnost vzniku hurikánů v Atlantiku, Atlantská Niña by mohla oslabit některé podmínky, které jsou pro tvorbu hurikánů nezbytné.
Tyto cykly mohou také přímo ovlivňovat jeden druhý. Jak přesně, je těžké předpovědět, ale je možné, že Atlantská Niña by mohla zpozdit vývoj La Niña v Pacifiku, což by zpomalilo její ochlazovací účinky na globální klima. Michael McPhaden uvádí, že by mohlo dojít k jakési „přetahované“, kdy se Pacifik bude snažit ochladit, zatímco Atlantik ho naopak bude oteplovat.
Jev La Niña v obou oceánech by mohl rovněž ovlivnit globální teploty, zejména tím, že může zpomalit oteplování planety. I když by tento efekt mohl dočasně zmírnit některé projevy globálního oteplování, jeho dlouhodobé důsledky mohou být nevyzpytatelné a budou komplikovat snahy o předpovědi budoucího klimatu.
Zdroje: climate.gov, gizmodo.com, newscientist.com.