Nechali jsme dopadnout asteroid Ryugu na Prahu. Místo stověžatého města je pětikilometrový kráter

  • Ryugu je blízkozemní planetka, která křižuje dráhu Země
  • Její průměr je asi 900 metrů
  • Co by se stalo, kdyby Ryugu dopadla na Zemi?

Od konce června zkoumá japonská sonda Hajabusa planetku Ryugu. Na povrch planetky vysadila a ještě vysadí několik roverů a odebere vzorky. Ryugu je blízkozemní planetkou typu Apollo, což znamená, že křižuje oběžnou dráhu Země. Okolo Slunce obíhá ve vzdálenosti 0,96 až 1,41 AU (vzdálenost Země je 1 AU) s periodou 16 měsíců.

Srážka s Ryugu Zemi v nejbližších desítkách let nehrozí. Na Mikuláše roku 2076 proletí Ryugu ve vzdálenosti 1,5 milionů km od nás. K časově nejbližšímu a relativně blízkému setkání dojde 29. prosince 2020, kdy bude Ryugu přes 9 milionů kilometrů (seznam dalších setkání je na webu JPL).

Planetku objevil lovec blízkozemních planetek LINEAR teprve v roce 1999. Co by se stalo, kdyby podobně velký asteroid dopadl na Zemi?

Provedli jsme zjednodušené simulace následků dopadu na Prahu. Známe velikost planetky (900 metrů). Ryugu je uhlikatá planetka. Její hustota by měla být asi 1270 kg/m3, což odpovídá hustotě planetky Bennu, kterou začne brzy zkoumat americká sonda. Hmotnost Ryugu je asi 450 milionů tun.

Pro simulaci budeme potřebovat také parametry samotného impaktu. Úhel dopadu dáváme 45 stupňů. Musíme si zvolit rychlost, což je asi nejdůležitější parametr. Vybrali jsme si relativně nízkou rychlost 4,5 km/s, kterou bude mít Ryugu vůči Zemi při zmíněném průletu v roce 2076.

Simulace jsme provedli prostřednictvím aplikace na webu Imperial College London.

Místo Prahy je 5 km velký kráter

Z výsledků simulace se dozvídáme, že podobně velká planetka zasáhne Zemi přibližně jednou za 190 tisíc let. Ve výšce kolem 60 km se začne Ryugu rozpadat a na povrch dopadne v elipse o rozměrech 1,3 x 1,8 km.

Atmosféra sníží rychlost asteroidu jen nepatrně na 4,4 km/s (15 840 km/h). Následkem dopadu se uvolní energie 1 120 magatun.

Praha už neexistuje. Jméno bývalého hlavního města nyní nese impaktní kráter o průměru 4,7 km a hloubce 470 metrů.

Ryugu dopadla do evropského vnitrozemí. Vlny cunami se nekonají. Také tepelné záření nebude hrát roli. Dopadová rychlost by musela být daleko větší. Vzdálenější okolí zdecimuje zemětřesení, tlaková vlna a spád vyvržených hornin.

Zemětřesení

Dosáhne síly 6,6 stupňů Richterovy stupnice. Velmi významné škody napáchá do vzdálenosti několika desítek kilometrů. Otřesy pocítí do vzdálenosti asi 700 km. Tabulka níže popise rychlost šíření seismické vlny a také následky pomoci Mercalliho stupnice.

Vzdálenost Šíření seismické vlny Mercalliho stupnice
10 km 2 s 7,8
20 km 4 s 7,8
30 km 6 s 7,8
50 km 10 s 7,8
80 km 16 s 6,7
100 km 20 s 4,5
150 km 30 s 4,5
200 km 40 s 4,5
300 km 60 s 4,5
500 km 1,6 min 3,4
600 km 2 minuty 1,2

Vyvržené horniny

Z následků zemětřesení si nemusíme dělat starosti. Ve vzdálenosti několika desítek kilometrů od místa dopadu to bude ten nejmenší problém. Nejbližší okolí zasypou vyvržené horniny. Dostanou se do vzdálenosti přes 1200 km. Fragmenty o průměrné velikosti nad 1 cm dopadnou do vzdálenosti asi 150 km, což zhruba odpovídá Českému Krumlovu.

Tabulka níže uvádí dobu, za kterou vyvržené horniny dopadnou do dané vzdálenosti od kráteru. Také v ní najdete průměrnou velikost vyvržených hornin a průměrnou tloušťku vrstvy.

Blízko kráteru půjde o skutečně souvislou vrstvu. Dál od kráterů už spíše o „rozeseté“ fragmenty.

Vzdálenost Čas Tloušťka Průměr fragmentů
10 km 45 s 2 m 13 m
20 km 1,1 min 26 cm 2 m
30 km 1,3 min 7,75 cm 70 cm
50 km 1,7 min 1,67 cm 18 cm
80 km 2,2 min 4 mm 5,24 cm
100 km 2,4 min 2 mm 2,9 cm
150 km 3,0 min 620 µm 9,9 mm
200 km 3,4 min 262 µm 4,6 mm
300 km 4,2 min 77 µm 1,58 mm
500 km 5,6 min 16 µm 407 µm
800 km 7,2 min 4 µm 117 µm

Tlaková vlna

Další nepříjemností bude tlaková vlna. Její účinky budou nejhorší do vzdálenosti zhruba 30 km, kde lze očekávat nejen značné materiální škody na budovách ale třeba také a 90 % vyvracených stromů. Alespoň malé účinky bude mít tlaková vlna do vzdálenosti asi 80 km. Nedaleko od Plzně může ještě rozbíjet okna.

V tabulce níže uvádíme čas, za který tlaková vlna dorazí a sílu větru. Pro srovnání uveďme, že orkán Kyrill dosáhl v České republice v roce 2007 v maximu (na Sněžce) rychlosti větru 60 m/s.

Vzdálenost Čas Rychlost větru Intenzita zvuku (dB)
10 km 30 s 657 m/s 118 db
20 km 1 min 259 m/s 105 db
30 km 1,5 min 139 m/s 98 db
50 km 2,5 min 61 m/s 89 db
80 km 4 min 29 m/s 82 db
100 km 5,1 min 20,9 m/s 79 db
150 km 7,6 min 11,9 m/s 74 db
200 km 10 min 8,2 m/s 71 db
300 km 15 min 5,7 m/s 67 db
500 km 25,3 min 2,9 m/s 62 db
Diskuze (6) Další článek: Skládací telefon s ohebným displejem přijde do konce roku, naznačil šéf Samsungu

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Praha, Slunce, Zemětřesení, Simulace, Asteroidy, Katastrofy, Nejmenší problém, Japonská sonda, Česká republika, Velký asteroid, Blízkozemní planetka, Nízká rychlost, Americká sonda, Průměrná velikost, Seismická vlna, Tlaková vlna, Nejdůležitější parametr, JPL, M/s, Plzeň, Typ apollo, Velký kráter