Když se řekne alkohol, většina z nás si představí člověka s vínem či pivem, ale realita je daleko zajímavější. Alkohol – konkrétně ethanol – je totiž v přírodě mnohem běžnější, než by se na první pohled zdálo, a jeho vliv na různé druhy zvířat je fascinující.
Výzkumy ukazují, že se ethanol přirozeně vyskytuje v ovoci, nektarech a mízách mnoha rostlin, které postupně prochází kvašením díky přítomnosti kvasinek. Ethanol je přítomen prakticky v každém ekosystému díky širokému spektru rostlin obsahujících cukry, které fermentují. Zvířata, zejména ta, která se živí ovocem a nektarem, tak přicházejí s ethanolem do styku běžněji, než se dosud předpokládalo.
Role alkoholu v živočišné říši
Kvasinky, které produkují ethanol, se vyvinuly přibližně před 100 miliony let, kdy začaly využívat cukr bohatý na energii. Produkováním ethanolu však nevyráběly alkohol jen tak pro zábavu – tato látka pomáhala potlačovat růst bakterií, což umožňovalo kvasinkám přežít a rozmnožovat se. Díky tomu vznikl jakýsi přírodní „alkoholový cyklus“, který už tehdy ovlivňoval mnoho živočišných druhů a jejich chování.
Příběhy o opilých zvířatech nejsou žádnou novinkou. Existují anekdoty o opilých slonech, opicích nebo ptácích, kteří konzumovali přezrálé ovoce plné alkoholu. Například některé opice v Karibiku pravidelně využívají příležitosti dát si drink od turistů.
Zajímavé však je, že i některé menší živočišné druhy, jako jsou například octomilky, využívají ethanol v potravě nejen bez úhony, ale dokonce jej aktivně vyhledávají kvůli jeho antimikrobiálním účinkům, které chrání jejich vajíčka před parazity.
Odpověď na otázku, zda zvířata alkohol aktivně vyhledávají, není jednoznačná. Vědci předpokládají, že mnoho druhů může alkohol vnímat jako signál vysoce energetické potravy, protože alkohol vzniká při fermentaci cukru. Pro některé druhy, jako jsou sloni nebo někteří netopýři, je důležitá schopnost rychle metabolizovat alkohol, což jim umožňuje ho konzumovat bez problémů.
Alkohol podporuje sociální interakce
Alkohol může zvířatům přinést určité benefity, ale zároveň může být i nebezpečný. U menších ptáků byly zaznamenány případy, kdy po konzumaci fermentovaných bobulí utrpěli kvůli narušené koordinaci smrtelné kolize. Naopak octomilky zvyšují příjem ethanolu, když je napadnou paraziti – zde funguje jako určitá forma „sebeléčby“. Ukazuje se, že ethanol, který je pro nás často synonymem neřesti, může u zvířat hrát i překvapivě pozitivní roli.
Zajímavou částí zvířecí historie alkoholu je i takzvaná „hypotéza opilých opic“. Tato myšlenka předpokládá, že obliba alkoholu se vyvinula v době, kdy naši předkové vyhledávali přezrálé ovoce, které bylo bohatší na kalorie.
Výzkum ukazuje, že už zhruba před deseti miliony let se u předků lidí a dalších primátů vyvinul enzym ADH, který zvyšoval schopnost štěpit ethanol a umožňoval těmto druhům efektivněji využívat energetické zdroje z fermentovaného ovoce.
Dalším aspektem je vliv ethanolu na chování zvířat. Stejně jako u lidí může ethanol v nízkých dávkách působit relaxačně a podporovat sociální interakce. Výzkumy ukazují, že ethanol může stimulovat endorfiny a dopamin, což vede k pocitům uvolnění.
V plánu jsou další studie
Právě díky těmto účinkům se předpokládá, že ethanol mohl hrát roli i při formování sociálního chování u primátů, jako jsou šimpanzi či chápani. Tento aspekt je obzvláště zajímavý u primátů a octomilek, u kterých ethanol v určitých situacích podporuje agresivnější nebo sociálnější chování.
Vědci plánují pokračovat v těchto fascinujících studiích, aby lépe pochopili, jaký význam má konzumace alkoholu v evoluci zvířat i jejich chování. Budoucí výzkumy by mohly odhalit, do jaké míry ethanol ovlivňuje jejich zdraví, sociální chování a interakce. To, co bylo dříve považováno za výstřelek člověka, se tak nyní ukazuje jako fenomén prostupující přírodou více, než jsme si dosud mysleli.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 30. října v odborném časopise Trends in Ecology & Evolution. Toto prestižní periodikum se zaměřuje na aktuální témata v oblasti ekologie, evoluční biologie a přírodních věd. Každý článek prochází důkladnou kontrolou, kde je hodnocen nejen obsah a vědecká metoda, ale také přesnost a přínosnost.
Zdroje: cell.com, newatlas.com, news.exeter.ac.uk.