Globální dopad by neměla jen válka jaderných velmocí, jako jsou Spojené státy a Rusko. Na obyvatele celé planety by tvrdě dopadly i následky konfliktu „malých hráčů“, jako je Indie a Pákistán. Odhaduje se, že obě země mají dohromady ve svých arzenálech 400 až 500 jaderných bomb.
Ty zahrnují na jedné straně malé bomby o síle 12 do 45 kilotun trinitrotoluenu (TNT), které už jak Indie, tak i Pákistán prokazatelně použily při jaderných testech. Na druhé straně vlastní tyto země i bomby o síle řádově stovek kilotun TNT.
Tým amerických vědců pod vedením Owena Toona z University of Colorado v americkém Boulderu se pokusil modelovat jaderný konflikt mezi Pákistánem a Indií, v němž by v roce 2025 na pákistánská města dopadla stovka raket s indickými jadernými hlavicemi a v němž by indická města zasáhlo 150 pákistánských jaderných bomb.
Není to zase tak nereálný scénář. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě napjaté. V poslední době jejich vzájemná nevraživost nabyla na síle např. i proto, že Pákistán vznáší nároky na Kašmír ovládaný Indií.
Miliony mrtvých
Jak uvádějí Toon a spol. ve své studii zveřejněné ve vědeckém časopise Science Advances, v důsledku jaderných explozí by v zasažených indických a pákistánských městech a jejich okolí zemřelo 50 až 125 milionů lidí.
V Indii by byly následky horší. Zemřelo by tu třikrát tolik lidí než v Pákistánu. A nejen proto, že v modelové situaci nechali vědci Pákistán odpálit o polovinu víc atomových bomb než Indii. Indie je jaderným útokem zranitelnější. Má více obyvatel a podstatně vyšší hustotu osídlení. Přitom je její obyvatelstvo rozptýleno na velkém území.
Pákistán má obyvatelstvo koncentrováno větší měrou do měst, a pokud jde o životy městského obyvatelstva, byly by následky jaderné války na straně Pákistánu dvakrát horší než v Indii.
Autoři studie ukázali, že Indie by z ryze demografických důvodů zaznamenala významný nárůst ztrát na životech dokonce i v případě výbuchu 250. atomové bomby na svém území. V Pákistánu by byli obyvatelé natolik zdecimováni už padesátým výbuchem jaderné hlavice, že při dalších úderech už by počet obětí na životech tak drasticky nenarůstal. To by však byl jen začátek apokalypsy.
Nukleární zima
I lokální jaderný konflikt, jaký by dokázaly rozpoutat India s Pákistánem, by uvrhl lidstvo do „nukleární zimy“. Ta by přišla bleskově a udeřila by velmi tvrdě. Z ohňů zapálených jadernými výbuchy by se ve formě sazí dostalo do atmosféry 16 až 36 milionů tun uhlíku.
Během pouhých několika týdnů se tyto saze rozptýlí v horních vrstvách atmosféry a zachytí 20 až 35 % slunečního záření. Globální teploty poklesnou o 2 až 3°C a množství srážek poklesne o 15 až 30 %. Tyto náhlé klimatické změny by Zemi uvrhly do podmínek, jakým naposledy čelila uprostřed ledových dob.
Tvrdě by dopadly především na pozemskou i mořskou vegetaci. Na souši by zmizelo 15 až 30 % z celkového množství vegetace. V mořích by tento pokles činil 5 až 15 %.
Vedle celkového rozvratu přírodních ekosystémů by s sebou „nukleární zima“ přinesla i naprostý kolaps zemědělství. Lidstvo by čelilo hladomoru. K lepšímu by se stav pozemské atmosféry a klimatu nezačal obracet dříve než za deset let. Indie a Pákistán by se svým rivalem zničili i zbytek světa.
Owen Toon a jeho spolupracovníci ve své nejnovější studii neudávají, kolik lidských životů by si vyžádala „nukleární zima“ a její následky. Zcela jistě by to byla čísla mnohonásobně vyšší než celkový počet přímých obětí jaderných výbuchů.
Sebevražedné odstrašování
Následky jaderné války by plně dopadly i na ty, kteří atomový konflikt zažehli. „Atomové bomby jsou nástrojem pro masovou genocidu. Přitom ve světě nestále přežívá mýtus o tom, že jejich hlavní úlohou je odstrašovat nepřátelskou stranu. Pokud ale budou použity, pak prostřednictvím klimatické změny zasáhnou i národy, které je odpálily,“ říká jeden z autorů studie Alan Robock z Rutgers University v New Brunswick.
„Vyhrožování atomovými zbraněmi k odstrašení protivníka je něčím podobným, jako je vyhrožování sebevražedného atentátníka,“ dodává.
V současnosti atomových bomb na Zemi neubývá. Naopak. Podobným jaderným arzenálem jako Indie a Pákistán disponují i další země – Británie, Francie, Čína a Izrael. Novou rodící se jadernou velmoc představuje Severní Korea a jadernými ambicemi se netají další státy, např. Irán. Celkový počet atomových bomb na této planetě se odhaduje na bezmála 14 000. Z nich 93 % leží v arzenálech Spojených států a Ruska.
Pramen: Science Advances
