Premiéra rakety Falcon Heavy
Po úspěšném vyladění rakety Falcon 9 zavádí SpaceX do svého raketového parku nejtěžší vesmírný nosič současnosti – Falcon Heavy. První stupeň bude pohánět 27 motorů Merlin 1D. Jedná se fakticky o tři první stupně Falconu 9 spojené dohromady a všechny tři mohou být opakovatelně použitelné.
Falcon Heavy odstartuje poprvé v lednu 2018 – předběžný termín je po 15. lednu. Na heliocentrickou oběžnou dráhu směrem k Marsu vynese vůz Tesla Roadster.
Přípravy a start rakety Falcon Heavy sledujeme on-line.
Foto: SpaceX
Start rakety Electron
Americko-novozélandská firma Rocket Lab vstupuje na trh kosmických nosičů. Raketa Electron už v květnu 2017 jednou letěla, ale start se neobešel bez problémů. Další pokus měl proběhnout v prosinci, ale byl odložen na leden.
Raketa Electron je vyrobena z kompozitních materiálů a má výšku 17 m. První stupeň disponuje devíti motory Rutherford.
Electron je první raketou využívající elektricky poháněná turbočerpadla paliva i okysličovadla. Palivem je v tomto případě petrolej.
Do vesmíru dokáže vynést menší družice o hmotnosti v řádu desítek kilogramů.
Firma má vlastní odpalovací základnu na poloostrově Mahia na Novém Zélandu. Cena za start by měla být kolem 5 milionů dolarů.
Start nového lovce exoplanet TESS
TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vynese do vesmíru raketa Falcon 9 od SpaceX. Družice se zaměří na hledání exoplanet tranzitní metodou – podobně jako kosmický dalekohled Kepler bude měřit jasnosti velkého množství hvězd současně. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před hvězdou.
TESS disponuje 4 kamerami o průměru 10 cm. Kepler pozoroval v rámci své hlavní mise jedno místo na obloze a měl odpovědět na otázku, jak časté jsou planety u cizích hvězd.
Družice TESS bude hledat exoplanety postupně po celé obloze. Cílem jsou exoplanety u jasných a blízkých hvězd, které jsou vhodné pro další výzkum – například dalekohledem JWST.
V prosinci byly dokončeny testy družice a v lednu se vydá na Mys Canaveral. Termín startu je předběžně stanoven na konec března, ale bude hodně záležet na dodržení harmonogramu dalších startu rakety Falcon 9.
Do vesmíru by se letos mohla vydat ještě jedna družice pro výzkum exoplanet – evropská Cheops. Také ona využije tranzitní metodu – ale spíše k upřesnění parametrů již objevených exoplanet. Termín startu je předběžně stanoven na přelom let 2018 a 2019.
Čandraján-2
V říjnu 2008 vyslala Indie svou první sondu k Měsíci. V březnu 2018 chce vyslat další. Čandraján-2 bude Měsíc zkoumat z oběžné dráhy, ale také vysadí na povrch přistávací modul s pojízdným roverem.
Vozítko má mít hmotnost 20 kg a disponovat šesti koly. Na palubě budou přístroje pro chemickou analýzu i kamery.
Foto: NASA
Sonda InSight odstartuje k Marsu
5. května začíná třicetidenní startovací okno pro start sondy InSight k Marsu. Konstrukčně je InSight podobná sondě Phoenix, která na Marsu přistála v květnu 2008.
InSight bude studovat strukturu a vnitřní stavbu Marsu. Na palubě bude mít tři přístroje. Prvním je seismometr, druhým je přístroj pro měření tepelného toku – sonda se dostane do hloubky až 5 metrů pod povrch a posledním pak experiment pro měření rotace Marsu – za účelem studia marsovského jádra.
Sonda měla původně odstartovat už v roce 2016, ale kvůli netěsnosti seismometru byl start odložen a InSight musela čekat na další startovací okno k rudé planetě.
Do vesmíru vynese InSight raketa Atlas V. Pokud vše proběhne bez problémů, přistane sonda na Marsu na konci listopadu.
Sonda InSight. Foto: NASA/JPL/Corby Waste
Čína chce dobýt odvrácenou stranu Měsíce
V roce 2013 přistála na povrchu Měsíce sonda Čchang-e 3 s malým roverem Nefritový králík (Jü-tchu).
V prosinci 2018 chce Čína vyslat na Měsíc další sondu s roverem. Čchang-e 4 přistane na odvrácené straně Měsíce. Podobná mise má jeden zásadní problém. Z odvrácené strany Měsíce se domů nedovoláte. Už v červnu proto Čína vyšla speciální retranslační sondu, která zajistí spojení mezi roverem a Zemí.
Odvrácená strana Měsíce. Foto: NASA
Hajabusa u cíle
V prosinci 2014 odstartovala do vesmíru japonská sonda Hajabusa 2. V červnu 2018 přiletí k asteroidu Ryugu, z něhož se pokusí odebrat vzorek. Odlet se vzorky se uskuteční v prosinci 2019 a o rok později budou vzorky dopraveny na Zemi.
Úplné zatmění Měsíce
V noci z 27. na 28. července nastane úplné zatmění Měsíce, které bude dobře pozorovatelné také z území České republiky.
- Začátek částečného zatmění: 20:24 SELČ
- Východ Měsíce: cca 20:45 SELČ
- Začátek úplného zatmění: 21:30 SELČ
- Konec úplného zatmění: 23:13
- Konec částečného zatmění: 00:19
Při úplném zatmění Měsíce se náš kosmický soused pohybuje v zemském stínu. V červenci projde Měsíc téměř středem zemského stínu, takže úplná fáze potrvá velmi dlouho.
Při úplném zatmění má Měsíc načervenalou barvu. Za zbarvením jsou sluneční paprsky, které procházejí zemskou atmosférou. Nejvíce je atmosférou rozptylováno modré světlo, červená složka světla naopak zůstává a osvětluje povrch Měsíce. Zbarvení je pokaždé jiné a závisí na stavu atmosféry – například na množství aerosolů po erupcích sopek.
Parker Solar Probe se vydá do samotného pekla
Mezi posledním 31. červencem a 19. srpnem má odstartovat raketa Delta IV Heavy se sondu Parker Solar Probe.
Kosmická sonda se dostane k naší hvězdě na vzdálenost pouhých 6 milionů kilometrů.
Sonda se má podívat na tajemství sluneční koróny – vnější atmosféru Slunce, kterou můžete pozorovat během úplného zatmění. Teplota koróny je mnohem větší než teplota fotosféry, přestože se nachází mnohem dál od slunečního jádra. Parker Solar Probe může objasnit mechanismy, které korónu ohřívají.
Sonda bude navedena na eliptickou dráhu kolem Slunce. Během sedmi průletů kolem Venuše bude dráha postupně zkracována a sonda se bude dostávat blíže ke Slunci – až na vzdálenost jen 6 milionů kilometrů. V tu chvíli by měla letět rekordní rychlostí 200 km/s.
První průlet kolem Venuše je naplánován na konec září 2018. Na začátku listopadu 2018 dojde k prvnímu průletu kolem Slunce. Mise by měla skončit v roce 2024 průletem kolem Slunce s číslem 24.
Foto: Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory
Pro vzorek asteroidu
V září 2016 se do vesmíru vydala sonda OSIRIS-REx. V srpnu dorazí ke svému cíli, kterým je asteroid Bennu o velikosti asi 500 metrů. Jedná se o asteroid typu Apollo (kříží oběžnou dráhu Země a jeho oběžná doba je delší než rok).
Dráha sondy bude postupně upravována a následně začne detailní průzkum tělesa. Na základě snímků a dat vyberou vědci na povrchu asteroidu místo, z něhož se sonda pokusí odebrat při těsném průletu vzorek.
Odlet od asteroidu je plánován na březen 2021. Vzorky o hmotnosti 60 až 2000 gramů se vrátí na Zemi v kapsli 24. září 2023.
Foto: NASA's Goddard Space Flight Center
BepiColombo se vydá k Merkuru
Merkur dlouho patřil k nejméně prozkoumaným planetám. Zatím kolem něj jedna sonda prolétla (Mariner 10, v polovině 70. let) a jedna ho zkoumala z oběžné dráhy (Messenger, 2011-2015). Letos k Marsu vyšlou sondy Evropa a Japonsko.
Sondy s názvem BepiColombo odstartují a poletí společně. K rozdělení dojde až u Merkuru. Na dráhu k nejmenší planetě sluneční soustavy je vynese raketa Ariane 5 v říjnu. Přílet k Merkuru je naplánován na rok 2025.
Foto: NASA
Prokletý modul poletí do vesmíru – možná
Státy, které se podílejí na provozu Mezinárodní kosmické stanice, už pomalu plánují nástupce vesmírného přístavu – bude umístěn na cislunární oběžné dráze okolo Měsíce.
Samotná ISS má na oběžné dráze Země fungovat ještě asi deset let. Výstavba komplexu začala v roce 1998, ale stále ještě není hotová.
Už asi deset let plánuje Rusko vyslání modulu Nauka, jehož start se neustále odkládal kvůli financím i technickým problémům. Aktuální oficiální termín je stanoven na 20. prosince 2018, ale je více než pravděpodobné, že bude odložen až na rok 2019.
Nauka má mát více úkolů: bude sloužit k dokování, jako prostor pro astronauty i zásoby. Délka modulu je 13 metrů, průměr 4 metry.
Foto: NASA
Dva lidé u Měsíce?
V letech 2001 až 2009 pobývalo na palubě Mezinárodní kosmické stanice celkem 7 vesmírných turistů. Rusové tehdy měli volnou sedačku v lodi Sojuz, a tak vzali na týdenní výlet kosmického turistů, se kterým se následně vrátila stará posádka stanice.
Elon Musk chce v lodi Crew Dragon vyslat dva vesmírné turisty na oblet Měsíce a stihnout to chce ještě v roce 2018.
Foto: SpaceX
Novoroční průlet okolo tělesa Kuiperova pásu
Za pár dní to bude 12 let, co se na svou misi vydala sonda New Horizons. V červenci 2015 prolétla okolo Pluta a jeho měsíců. Nyní pokračuje v letu ven ze sluneční soustavy a na Nový rok 2019 proletí okolo tělesa Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Podle dosavadních zjištění se objekt možná skládá ze dvou asteroidů, které obíhají okolo sebe a snad i malého měsíce.
K průletu dojde 1. ledna 2019 v 6:33 našeho času. Zařadili jsme ho ale do přehledu letošních událostí, protože na první snímky 2014 MU69 se můžeme těšit už na konci roku.
Objekt 2014 MU69 a jeho srovnání s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou zkoumala sonda Rosetta. Foto: Daniel Bamberger/NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker/ESA, Public domain
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně