V čem všem lze stanovovat rekordy? Prakticky ve všem, co se dá jakýmkoli způsobem změřit či spočítat. Stačí se podívat do Guinnessovy knihy rekordů, jež poprvé vyšla v roce 1954. Obsahuje například záznam o člověku s nejvíce zuby, nejrychlejší želvě či nejvyšším skóre v první úrovni hry Angry Birds.
Mezi kuriózní záznamy jistě patří rekord v běhu na sto metrů, uskutečněný dvounohým robotem. Byl zaznamenán v oregonském městě Corvallis 11. května 2022 a má hodnotu 24,73 sekund. Robota Cassie navrhla inženýrská fakulta Oregonské státní univerzity, jež na něj od Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty obdržela grant ve výši 1 milionu dolarů. Postavila ho firma Agility Robotics.
Bolt mezi roboty
„Existují i další Guinnessovy rekordy pro rychlé roboty, ale tento je založen na standardním soutěžním úkolu pro lidi. Nejedná se pouze o měření momentální maximální rychlosti – je to vlastně průměrná rychlost udržovaná po určitou vzdálenost a za značného omezení, že musí začít ve stoje a vrátit se do této pozice po překročení cílové čáry. Nemůže jednoduše uběhnout 100 metrů a spadnout.“ uvádí se v zápisu.
Jednou z ingrediencí, díky níž se Cassie podařilo dosáhnout nového rekordu, jsou kolena navržená tak, aby se ohýbala podobným způsobem jako u pštrosa. K pohybu ve venkovním terénu robot používá technologii strojového učení, přičemž pracuje bez kamer a vnějších senzorů.
Rekord na 100 metrů navazuje na dřívější úspěchy. V roce 2021 urazil tentýž robot v kampusu Oregonské státní univerzity na jedno nabití baterie vzdálenost 5 kilometrů za něco málo přes 53 minut. „Dokončení pětikilometrového běhu bylo o spolehlivosti a vytrvalosti, což nechávalo otevřenou otázku, jak rychle Cassie dokáže běžet? To vedlo výzkumný tým k tomu, aby se zaměřil na rychlost.“ uvedl Devin Crowley.
Roční zkušenosti za jediný týden
Robot nejprve prošel tréninkem v simulovaném prostředí, během kterého získal v průběhu jednoho týdne více než roční zkušenosti. To se podařilo díky výpočetní technice známé jako paralelizace, kdy probíhá současně více procesů a výpočtů, což mu umožnilo projít celou řadou tréninkových zkušeností najednou.
Zdánlivě obtížným úkolem bylo přimět robota, aby spolehlivě odstartoval z volné pozice, rozběhl se a poté se bez pádu vrátil. „Rozběh a zastavení ve stoje jsou obtížnější než běh, podobně jako je těžší vzlétnout a přistát než letět letadlem,“ řekl profesor Alan Fern. „Výsledku bylo dosaženo hlubokou spoluprací mezi konstrukcí mechanického hardwaru a pokročilou umělou inteligencí pro jeho řízení.“
Technologický ředitel firmy Agility Robotics a profesor robotiky na Oregonské státní univerzitě Jonathan Hurst označil tento úspěch za „velký zlomový okamžik“. „Je to možná první dvounohý robot, který se naučil běhat, ale určitě ne poslední,“ řekl. „Věřím, že podobné přístupy k řízení budou tvořit velkou část budoucnosti robotiky. Vzrušující na tomto závodě je jeho potenciál.“