Nejstarší analyzovaná lidská DNA patřila pravěké ženě z Koněprus

  • Výzkum pravěké DNA odhalil další taje života našich předků
  • Jejich mesaliance s neandrtálci byly častější, než jsme si mysleli
  • Nejstarší analyzovaná lidská DNA patřila pravěké ženě z české jeskyně Zlatý kůň

Hned dva týmy se postaraly o průlom v poznávání nejstarší historie člověka Homo sapiens. Ostatky pravěkých lidí tohoto druhu nalezené v bulharské jeskyni Bačo Kiro analyzoval tým vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a výsledky jejich práce zveřejnil vědecký časopis Nature. Tito lidé žili v jeskyni Bačo Kiro zhruba před 45 000 roky.

Analýzy DNA z lebky pravěké ženy nalezené v koněpruské jeskyni Zlatý kůň provedl tým Johannese Krausseho z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva v Jeně. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci Petr Velemínský z Národního muzea v Praze a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze.  Výsledky jejich výzkumu zveřejnil časopis Nature Ecology and Evolution.

Datování lebky z jeskyně Zlatý kůň bylo obtížnější, protože byla po nálezu v 50. letech minulého století vyspravena klihem a ten pravěkou kost kontaminoval podstatně mladším materiálem. Původní radiouhlíkové analýzy tak dávaly zkreslené výsledky.

Novější výzkum dokazuje, že stáří lebky je přinejmenším srovnatelné s ostatky lidí z Bačo Kiro. Ze stavu DNA se dá usoudit, že žena ze Zlatého koně žila před 47 000 roků. Její dědičná informace je tedy nejstarší dosud prozkoumanou DNA Homo sapiens.

Z Koněprus do Ameriky

Výsledky výzkumu českých i bulharských nálezů přinesly řadu zajímavých poznatků. Vzhledem k africkému původu Homo sapiens by nás nemělo zaskočit, že žena ze Zlatého koně měla tmavou pleť, tmavé oči a tmavé vlasy. Dnešní evropská populace ale nepochází z jejích potomků. Dnes by své nejbližší příbuzné musela hledat na východní Sibiři a mezi původními obyvateli Ameriky.

Patřila zřejmě k populaci, která žila na rozsáhlém území od Evropy po Asii. Zatímco z Evropy byli tito lidé později vytlačeni novými migračními vlnami, v Asii přežili. Dále se tam vyvíjeli a někteří z nich v ledových dobách přešli po pevninském mostu tzv. Beringie do Severní Ameriky. 

Žena ze Zlatého koně si nesla v dědičné informaci příměs asi 3 % neandrtálské DNA. To prozrazuje, že se její předci před dvěma až třemi tisíciletími zkřížili s neandrtálci. Došlo k tomu zřejmě když se afričtí Homo sapiens potkali s neandrtálci na Blízkém východě.  Následně už se tato populace Homo sapiens s neandrtálci nekřížila.

Balkánské mesaliance

Zcela jinak dopadly analýzy DNA pravěkých Homo sapiens z Bačo Kiro. Příměs neandrtálské DNA dokazuje, že se jejich předci křížili s neandrtálci před šesti generacemi, tedy zhruba před 170 roky. Znamená to, že se naši předci nezkřížili s neandrtálci jen na Blízkém východě v době, kdy odcházeli z Afriky, aby osídlili zbytek světa. Některé populace se křížily s neandrtálci dál, a to i během života na evropském kontinentu.

Důvod, proč se lidé ze Zlatého koně s neandrtálci nekřížili, zatímco lidé z Bačo Kiro s nimi děti plodili, nemusí být v tom, že by se ti první neandrtálců stranili a ti druzí je naopak vyhledávali. Střední Čechy ležely zřejmě na severní hranici rozšíření neandrtálců a příležitostí k vzájemným kontaktům tu měl pravěký Homo sapiens mnohem méně než na Balkánu, který ležel v hloubi neandrtálského areálu.

Titulní foto: Huhulenik, CC BY 3.0

Diskuze (3) Další článek: Microsoft po 10 letech vyrobil novou webkameru. Chystá i sluchátka a repráček

Témata článku: Historie, Výzkum, Genetika, Česko, Evropa, Praha, Lidé, Afrika, DNA, Střední Čechy, Neandrtálec, KIR, Jeskyně, Asie, Populace, Blízký východ, Balkán, Jena, Amerika, Severní Amerika, Předek, Nature, Homo Sapiens, Ústav Maxe Plancka, Taj



Nová tvář Linuxu. Takhle vypadá prostředí GNOME 40
Lukáš Václavík
FedoraSoftwareLinux
Předělávka akční rubačky Nier Replicant v nových záběrech ukazuje boj

Předělávka akční rubačky Nier Replicant v nových záběrech ukazuje boj

Do světa Nieru se již brzy vrátíme v předělávce klasiky.

Michal Maliarov
VideoAkce
Když Slunce běsní: V roce 1582 zasáhla Zemi mohutná solární bouře

Když Slunce běsní: V roce 1582 zasáhla Zemi mohutná solární bouře

** Naše Slunce je dost poklidná hvězda ** Občas se ale odváže a odpálí spoustou energie nabitou solární bouři ** Jedna taková mohutná solární bouře dorazila k Zemi v roce 1582

Stanislav Mihulka
SlunceAstronomieHistorie
Po naší smrti se v mozku probouzejí „zombie“ geny. Překvapivě aktivní jsou i některé buňky

Po naší smrti se v mozku probouzejí „zombie“ geny. Překvapivě aktivní jsou i některé buňky

** Některé aktivity v mozku po smrti nejen nevyhasínají, ale naopak se rozhoří s nebývalou intenzitou ** Platí to o aktivitě vybraných genů, která dramaticky roste ** Překvapivě aktivní jsou i některé buňky, které rostou a vytvářejí nové výběžky

Jaroslav Petr
SmrtGenetikaMozek