Hned dva týmy se postaraly o průlom v poznávání nejstarší historie člověka Homo sapiens. Ostatky pravěkých lidí tohoto druhu nalezené v bulharské jeskyni Bačo Kiro analyzoval tým vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a výsledky jejich práce zveřejnil vědecký časopis Nature. Tito lidé žili v jeskyni Bačo Kiro zhruba před 45 000 roky.
Analýzy DNA z lebky pravěké ženy nalezené v koněpruské jeskyni Zlatý kůň provedl tým Johannese Krausseho z Ústavu Maxe Plancka pro výzkum historie lidstva v Jeně. Na výzkumu se podíleli i čeští vědci Petr Velemínský z Národního muzea v Praze a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil časopis Nature Ecology and Evolution.
Datování lebky z jeskyně Zlatý kůň bylo obtížnější, protože byla po nálezu v 50. letech minulého století vyspravena klihem a ten pravěkou kost kontaminoval podstatně mladším materiálem. Původní radiouhlíkové analýzy tak dávaly zkreslené výsledky.
Novější výzkum dokazuje, že stáří lebky je přinejmenším srovnatelné s ostatky lidí z Bačo Kiro. Ze stavu DNA se dá usoudit, že žena ze Zlatého koně žila před 47 000 roků. Její dědičná informace je tedy nejstarší dosud prozkoumanou DNA Homo sapiens.
Z Koněprus do Ameriky
Výsledky výzkumu českých i bulharských nálezů přinesly řadu zajímavých poznatků. Vzhledem k africkému původu Homo sapiens by nás nemělo zaskočit, že žena ze Zlatého koně měla tmavou pleť, tmavé oči a tmavé vlasy. Dnešní evropská populace ale nepochází z jejích potomků. Dnes by své nejbližší příbuzné musela hledat na východní Sibiři a mezi původními obyvateli Ameriky.
Patřila zřejmě k populaci, která žila na rozsáhlém území od Evropy po Asii. Zatímco z Evropy byli tito lidé později vytlačeni novými migračními vlnami, v Asii přežili. Dále se tam vyvíjeli a někteří z nich v ledových dobách přešli po pevninském mostu tzv. Beringie do Severní Ameriky.
Žena ze Zlatého koně si nesla v dědičné informaci příměs asi 3 % neandrtálské DNA. To prozrazuje, že se její předci před dvěma až třemi tisíciletími zkřížili s neandrtálci. Došlo k tomu zřejmě když se afričtí Homo sapiens potkali s neandrtálci na Blízkém východě. Následně už se tato populace Homo sapiens s neandrtálci nekřížila.
Balkánské mesaliance
Zcela jinak dopadly analýzy DNA pravěkých Homo sapiens z Bačo Kiro. Příměs neandrtálské DNA dokazuje, že se jejich předci křížili s neandrtálci před šesti generacemi, tedy zhruba před 170 roky. Znamená to, že se naši předci nezkřížili s neandrtálci jen na Blízkém východě v době, kdy odcházeli z Afriky, aby osídlili zbytek světa. Některé populace se křížily s neandrtálci dál, a to i během života na evropském kontinentu.
Důvod, proč se lidé ze Zlatého koně s neandrtálci nekřížili, zatímco lidé z Bačo Kiro s nimi děti plodili, nemusí být v tom, že by se ti první neandrtálců stranili a ti druzí je naopak vyhledávali. Střední Čechy ležely zřejmě na severní hranici rozšíření neandrtálců a příležitostí k vzájemným kontaktům tu měl pravěký Homo sapiens mnohem méně než na Balkánu, který ležel v hloubi neandrtálského areálu.
Titulní foto: Huhulenik, CC BY 3.0
