Z výsledků dosud největší provedené klinické studie použití antiparazitika ivermektin proti covidu-19 vyplývá, že, tento lék je při léčbě onemocnění zcela neúčinný. Článek s názvem „Účinek včasné léčby ivermektinem u pacientů s onemocněním covid-19“ byl ve středu zveřejněn v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Cílem dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované klinické studie bylo především ověřit, zda ivermektin dokáže snížit nutnost hospitalizace u pacientů s covidem-19 s vysokým rizikem závažného průběhu onemocnění.
Nová studie potvrdila předchozí zjištění
Podle mezinárodního týmu vědců, kteří stáli za studií nazvanou TOGETHER, se to nepodařilo. „Nezjistili jsme, že by ivermektin významně nebo klinicky významně snížil riziko lékařské hospitalizace nebo dlouhodobého pozorování na oddělení pohotovosti,“ uvedli. Vědci jsou přesvědčeni, že jejich údaje by měly definitivně ukončit používání ivermektinu proti covidu-19, i když očekávají, že se tak nestane.
Výsledky dále ukázaly, že lék nesnížil ani žádné další faktory, jako je například délka onemocnění, doba strávená v nemocnici, potřeba mechanické ventilace, délka mechanické ventilace, úmrtí nebo čas do úmrtí. „Nezjistili jsme žádný významný vliv léčby ivermektinem na druhotné výsledky,“ napsali vědci.
Zjištění jsou v souladu s několika staršími menšími studiemi i současným lékařským konsensem, že ivermektin se v léčbě covidu-19 neosvědčil. Přesto se tento lék – obvykle používaný u lidí k léčbě gastrointestinálních parazitů a onchocerkózy, běžně používaný ve veterinární medicíně k odčervování koní, krav, koček a psů – stal zejména v dezinformačních kruzích oblíbeným prostředkem k léčení covidu-19.
Nejste-li kůň, nejezte to!
Popularitu ivermektinu podporovaly zejména dezinformace a pochybné údaje. První studie s použitím buněk v Petriho miskách naznačovala, že ivermektin má ve velmi vysokých koncentracích antivirové účinky a mohl by potlačit koronavirus SARS-CoV-2. Výsledky pokusů a dalších klinických studií však byly přinejlepším smíšené.
To vedlo k zuřivým internetovým debatám o tomto léku a také k prudkému nárůstu jeho užívání. V prosinci 2020 se jeho předepisování v USA zvýšilo o 964 % oproti stavu před pandemií. Tento obří nárůst stál podle odhadů americké zdravotní pojišťovny více než 129 milionů dolarů za rok.
Ne každý, kdo chtěl lék užívat, dostal od lékaře recept. Proto se někteří pacienti obrátili na veterinární přípravky. To způsobilo prudký nárůst otrav a vedlo Úřad pro kontrolu potravin a léčiv k vydání neobvyklého varování: „Nejste kůň. Nejste kráva. Vážně, vy všichni. Přestaňte s tím.“
Výsledky velké studie léčby ivermektineem
Studie probíhala na dvanácti brazilských klinikách od 23. března 2021 do 6. srpna 2021 a bylo do ní zařazeno celkem 3 515 pacientů s covidem-19. Z nich 679 náhodně vybraných dostávalo ivermektin, 679 placebo a u 2157 byly použity jiné léčebné metody. Všichni pacienti byli starší 18 let, měli pozitivní test na covid-19, do sedmi dnů se u nich objevily příznaky a vykazovali alespoň jeden faktor zvyšující riziko závažného průběhu onemocnění.
Všichni pacienti byli sledováni po dobu 28 dnů, přičemž kontakt s nimi byl uskutečněn 1., 2., 3., 4., 5., 7., 10., 14. a 28. den od jejich zařazení do studie. Lidé ve skupině s ivermektinem dostávali první tři dny dávku 400 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti.
Vědci poznamenali, že původně plánovali podávat pacientům menší dávku ivermektinu po dobu jednoho dne. Ale poté, co obdrželi „zpětnou vazbu od skupin jeho zastánců“, prodloužili experimentální léčbu na tři dny v poměrně vysoké dávce.
Lék rizika nesnižuje
Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda užívání ivermektinu na počátku infekce může u rizikových pacientů snížit riziko hospitalizace. V Brazílii však byla období, kdy byly nemocnice zahlcené a někteří nemocní nebyli přijati k hospitalizaci. Odborníci proto započítávali také návštěvy pohotovostních oddělení, kdy byl pacient ponechán na pozorování po dobu šesti a více hodin kvůli zhoršujícím se příznakům.
Celkově nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v počtu hospitalizací nebo návštěv pohotovosti mezi skupinami s ivermektinem a placebem. Ve skupině s ivermektinem vyžadovalo hospitalizaci nebo pohotovostní péči 100 nakažených (15 %), zatímco ve skupině s placebem to bylo 111 pacientů (16 %).
Výsledky se nezměnily, ani když vědci zúžili svou analýzu tak, aby vyloučili hrstku lidí, kteří skončili v nemocnici do 24 hodin od zahájení studie, a pacienty, kteří uvedli, že stoprocentně nedodržovali doporučený režim. Rovněž nezaznamenali žádný přínos v oblasti druhotných výsledků ani u pacientů, kteří začali užívat ivermektin do tří dnů od začátku příznaků namísto sedmi dnů.
