Železniční modelářství je v Česku docela rozšířené, a tak tu vznikají i poměrně megalomanské projekty. Teď koukáte na malou část toho největšího. Projďte si galerii a podívejte se, jak gigantické kolejiště vypadá, co je v něm skryto za vtipné detaily, a také jak se ovládá, staví a udržuje. 

Jedná se o velkolepý projekt železničních modelářů, který má za cíl převést do podoby zmenšeného modelu celé Česko. Tedy ne úplně doslova, to by bylo nereálné, ale z každého kraje jsou vybrány největší dominanty. 

Kolejiště vzniká v rámci projektu Království železnic a najdete ho v podzemí jednoho z domů v Praze na Smíchově. Je veřejně přístupné každý den. Z návštěvnického provozu se platí další vývoj. 

Takto vypadá obří kolejiště z nadhledu. Ani z ochozu však nelze na jeden záběr dostat celou jeho plochu. Ta aktuálně činí cca 500 metrů čtverečních, po dokončení bude celková plocha přes 900 metrů čtverečních.

Ačkoli je plocha kolejiště velkorysá, hledí se i na malé detaily, aby vše působilo autenticky. A tak je po kolejišti rozeseto 27 tisíc minaturních figurek, výlohy obchodů jsou vyzdobeny, v ulicích jsou auta a tramvaje, nechybí ani popelnice...

Zvláštní pozornost je pak věnovaná dominantám jednotlivých krajů. Toto je například hrad Karlštejn. Na zakázku zhotovený model vznikal v rukách zkušeného modeláře tři a půl měsíce. Úroveň detailů je ale fascinující. 

Tady máme příklad o něco modernější dominanty - takto je ztvárněn hotel Thermal v Karlových Varech.

Jinde jsou hlavní dominanty přírodní, jako například Pravčická brána v Ústeckém kraji. Autoři kolejiště před vytvořením nového kraje kontaktují zástupce daného kraje a konzultují, co by mělo být na kolejiště vybráno. 

Vše se pak pospojuje do celku, v rámci kterého na sebe jednotlivé kraje navazují geograficky stejně jako ve skutečnosti. Tady se koukáme na tok Labe směrem od Ústí nad Labem do Prahy. Vzdálenosti jsou pochopitelně oproti realitě zkráceny. 

Hlavním architektem kolejiště je pan Ivan Benetka, železniční modelář s dlouholetou zkušeností. Pozoruhodné je, že plán obřího kolejiště kreslí ručně! 

Tento ručně vytvořený plán se poté překresluje do digitální podoby v CAD programu a následně tiskne v měřítku 1:1. Z takto vytvořené šablony se pak začne modelovat krajina daného segmentu. 

Kolejiště se staví již 10 let a tohle je finální plán. Zatím je postavena pravá polovina, konkrétně 6 krajů ze 14. Z celkové zamýšlené plochy 900 metrů čtverečních zbývá dostavět cca 450. Stavbu bohužel zdržely finanční obtíže v době krize a devalvace koruny (budova patří zahraničnímu majiteli a nájem se musí platit v eurech). Dostavba už se ale opět rozbíhá. 

Po kolejišti běžně jezdí 85 vlaků současně. Napájeny jsou z kolejí napětím 16 V a vše je řízeno digitálně. Ačkoli je na některých tratích elektrická trakce a některé modely lokomotiv by byly technicky způsobilé přijímat napájení z pantografu, napájení je řešeno výhradně z kolejnic. Je to technicky jednodušší a eliminuje se riziko poruchy. 

Kolejiště je stavěno v měřítku 1:87. Jedná se o standardizované modelářské měřítko označované jako H0 a vyrábí se pro něj mašiny, vagóny, koleje, budovy a hromada modelářského příslušenství. Na míru se tedy musí vytvářet jen české speciality. 

Každá lokomotiva má v sobě digitální dekodér, díky kterému dokáže přijímat digitální povely vysílané skrze kolejovou síť. Rovněž může posílat data zpět do řídícího centra. Mašinky se tak dají na dálku ovládat, ale zároveň dokážou hlásit svou polohu, případně poruchu. 

Kromě vlakové sítě jsou ve městech i tramvajové koleje. 

A na nich se prohání tramvaje. Jejich řízení probíhá stejně jako u vlaků, jen mají oddělený okruh. 

Toto je velín, odkud se kontroluje chod celého kolejiště. Na každém monitoru je zobrazena jeden funkční segment kolejiště a vlaky, které se na něm pohybují. Provoz řídí počítač podle předprogramovaného schématu provozu. 

K řízení se používá modelářský software TrainController ve verzi 7.0 Gold. Běží na počítačích se staršími systémy Windows, které jsou izolovány od „vnějšího světa“ internetu a vše tak bez problémů funguje. Nejstarší okruhy fungují už deset let a software běží ještě na Windows XP. Modernizace není nutná, software je hardwarově nenáročný a na počítači běží jen on. 

Vlevo jsou schematické okruhy kolejí na daném sehmentu a řazení kolejí v jednotlivých nádražích. Budíky ukazují rychlost a další provozní informace jednotlivých vlaků. Vlaky v přepočtu na měřítko jezdí maximálně 80 km/h. Modely sice dokážou jet i rychleji, ale pak už to v kolejišti nevypadá moc přirozeně. 

A tohle je centrální serverová skříň, kam je vše přivedeno. V jádru to není nic složitého, v podstatě jde jen o propojení jednotlivých počítačů a sekcí kolejiště. 

Tramvaje se řídí úplně stejným softwarem, jen je schéma poněkud jednodušší. Na trati je ale zato více zastávek. Provozovatelé ale tramvaje nemají moc v oblibě, modely tramvají jsou totiž na rozdíl od vlaků daleko více poruchové. 

Tímto ovladačem lze jednotlivé mašinky ovládat ručně. V praxi se toho využívá především na malém servisním kolejišti při opravách, ale vyjímečně i na velkém kolejišti. Otočným knoflíkem se přidává rychlost a dalšími tlačítky volí jiné funkce, na dospleji se pak mohou kontrolovat zvolené či zpětné provozní informace. 

Kolejiště je v jádru počítačová síť běžící na běžném internetovém protokolu TCP/IP (samozřejmě izolovaně). Každá mašinka má tak svoji IP adresu a ovladač je v jádru síťové zařízení, které se konektorem RJ-45 připojí do sítě kolejiště a následně vyhledá danou IP adresu. Poté se k dané mašince připojí a může ji na dálku ovládat, ať už je kdekoli na kolejišti. 

Kolejiště je rozděleno na segmenty. Samostatný segment je každá kolej na nádraží, každý významný úsek. Díky tomu se dá lokalizovat, kde který vlak zrovna je a kontrolovat provoz. Kolejiště je přitom ještě rozděleno tak, že je tvořeno několika nezávislými okruhy. Když by jeden bylo nutné z technických důvodů odstavit, na kolejišti zůstane živo díky vlakům na dalších okruzích. 

Digitální dálkové řízení mají samozřejmě také všechny vyhýbky, návěstidla, semafory, osvětlení a další funkční doplňky kolejiště. 

Ačkoli jsou vlaky i tratě průběžně kontrolovány, občas se může někde něco pokazit a musí se zasáhnout. K tomu slouží odnímatelné ochranné bočnice anebo servisní otvory v kolejišti. To celé leží na vyvýšené kovové konstrukci a dá se tedy pod ním přemísťovat. 

Pracovnice údržby kolejiště využila jednoho z přístupů a dále se může s opatrností v kolejišti pohybovat - na vodní plochy se dá totiž šlápnout. Ty jsou totiž vytvořeny z tuhé hmoty na bázi prykyřice a zespod jsou vystuženy právě za účelem možnosti chůze k servisním zásahům. 

Kolejiště zaujme především svou velkolepostí, ale za pozornost stojí i malé vtipné detaily. Tvůrci například velmi rádi realizují do modelové krajiny scénky ze známých českých filmů. Tady si připomínáme film Vesničko má, středisková. 

V jiné části kolejiště se prohání Saxana na koštěti za autem s trojicí výrostků 

Leontýnka, rytíř Brtník z Brtníku a parta dětí, které mají rádi Pramen zdraví z Posázaví. Je obdivuhodné, že i v tomto zmenšeném měřítku se tvůrci piplali s milimetrovými trpaslíky. 

V popředí jakoby zaznívalo: "To je dost, žes nás taky jednou vyvez!" A vzadu můžeme pozorovat počátek sporu, jestli bude kanec se šípkovou, nebo se zelím. 

Chodili spolu z čisté lásky.... aneb trojice kytaristů ze Starců na chmelu

Ve filmu sice nedokázali držet tak vzornou formaci, ale jede nám tu "Šest medvědů s cibulkou"

Kolejiště je vtipnými detaily nenápadně prošpikované. Na první pohled si jich ani nevšimnete, ale stačí být pozornější a objevíte, že na jedné z ulic nahánějí uprchlého krokodýla. 

Anebo že se na hřbitově nenápadně otevírá hrobka (opravdu je tam zajištěn pohon víka) a uvnitř odpočívá nějaký upír

Nebo jsou tu zachyceny i situace reálné, avšak trochu nevšední. Jako je třeba zatýkání.

Kolejiště je dále zajímavé tím, že se na něm střídá den a noc. Modelový den trvá 20 minut, přičemž 15 minut je den a 5 minut noc. 

V noci vše potemní, přičemž se začnou rozsvěcovat světla v oknech či pouliční osvětlení. Na cestu si samozřejmě svítí i vlaky a automobily. 

Změna osvětlení je prováděna speciálními stmívacími zářivkami s možností úpravy barevného spektra. 

Když padne noc, vše nasvětluje kolejiště jen slabé namodralé světlo. 

Na kolejišti pak vyniknou další detaily, jako je pouliční osvětlení simulující sodíkové či halogenidové výbojky a osvětlení u automobilů

Osvětlovací tělesa stále dobře slouží už desátým rokem. V době budování to bylo nejefektivnější řešení, dnes už ale významně poklesla cena LED osvětlení, které se využívá u nově budovaných kolejišť. 

Pražská náplavka v noci

Také osvětlení se řídí zcela automaticky, a to odtud. Ve skříni je řídicí počítač, ale také možnost manuálního přepínání jednotlivých sekcí. 

Osvětlění musí být rovnoměrné, proto je nad kolejiště umístěna konstrukce pro umístění zářivkových svítidel. Ta jsou ještě různě nakloněna, aby byla zajištěna optimální světelna hladina v každém koutě. 

Pojďme ale zpět na kolejiště prohlédnout si některé dominanty jednotlivých krajů. Tady je pražský Žižkov s televizní věží

V Praze samozřejmě nechybí pražský hrad, ale pozor! Ten je na kolejišti poměrně unikátní, protože se jedná o papírový model. 

Pražské Hlavní nádraží 

Všimněte si provedení detailů. V oknech jsou různé záclony, každý střecha je jinak umouněná... V pozadí vlevo je památník na Vítkově. 

Budova federálního shroáždění v modelu Prahy také nechybí. Je ale pochopitelné, že jsou si v modelovém světě všechny ikonické stavby blíž a rozmístění neodpovídá skutečnosti. 

Obrovský strahovský stadion se na model nevešel, ale fotbal se stejně hraje. A to si přímým přenosem České televize.  

Když se Praha ponoří do tmy, stadion pěkně září od reflektorů pro osvit hrací plochy

Nádraží v pražských Holešovicích

A ještě jednou pohledn na papírvý pražský hrad v pozadí. Nyní zakázkovou výrobu dominant usnadňuje a urychluje 3D tisk. Na co není stavebnice, to se navrhne v 3D softwaru a vytiskne. Modelářská práce tím seice zdaleka nekončí, ale je to rychlejší proces než celý model tvořit ručně. 

Opět se ale vyplatí zaměřit i na detaily. Tady se například řeší květinová výzdoba travnatého prostranství. 

Na střeše probíhá oprava izolačního povrchu 

Přenosové vozy České televize u stadionu s rozvedenými kabely a kameramany 

Čilý ruch před hlavním nádražím. 

Ale pojďme se posunout zase někam jinam. Takhle je zvárněn Most. Ten se nedávno proslavil díky televiznímu seriálu a o to víc je nyní okukován i na kolejišti 

Občas se v krajině objeví billboard podobně jako v reálu. Většinou jsou zakomponovány do krajiny, tento je přece jen poněkud okatější a trůní nad skálou. Smysl mají jako v reálném světě - ukazují reklamu. V modelovém případě se jedná o reklamu na spozory, kteří přispěli na vývoj kolejiště. 

Mostecká pánev ve zmenšené modelové podobě. 

Nechybí ani velké těžební stroje, v popředí je pak mostecké nádraží. 

V Mostě je také zmenšený automotodrom. Ten sice tvarem neodpovídá realitě, ale symbolicky připomíná, že se mají v Mostě automobilové závody tradici. Po trati se přitom standardně prohání závodní tahače (během návštěvy byly v servisu)

Některá auta jsou na kolejišti pohyblivá. Kromě závodních náklaďáků jsou to i nákladní vozy jinde v ulicích. Proč jen náklaďáky? Kvůli baterii. Auta musí být schopná jezdit 12 hodin na jedno nabití, ať se během směný nemusí řešit dobíjení. A to chce velkou baterku. 

Auta mají řiditelnou přední nápravu s magnetem, který sleduje kovovou linku schovanou pod povrchem silnice. V Království železnic využívají standardizovaných modelových stavbnic aut, ale vylepšují si je. Kromě větší baterie mají i infračidlo detekce překážky či funkční binkry. 

Auta se nyní pohybují stále dokonal po vyčleněné dráze. Do budoucna se ale počítá s průběžným bezdrátovým indukčním dobíjením a rádiovým řízením. Pak bude možné každé auto samostatně naprogramovat a budou se moci neomezeně pohybovat ulicemi. 

Když je řeč o autech, tady je mladoboleslavská továrna Škody. 

A na parkovišti už se nakládají nové škodovky na vlak. Jen pro představu, jeden takový malý model škodovky může stát  100-150 korun. V porovnání s cenami modelových lokomotiv nebo modely budov na míru je to ale i při tomto počtu celkem nevýznamná částka. 

Ale auta se u nás vyráví také v závodě TPCA u Kolína. Ani ten v modelovém kolejišti nechybí. 

A opět tu máme hromadu autíček, tentokrát částečně schovanou pod plachtami. Jednoduchý fígl, jak zachovat autenticitu a přitom něco ušetřit. 

Auta jsou ale k vidění i všude jinde po krajině, nechybí dokonce ani závody...

...a při závodech řešení nehody jednoho z vozů. 

Jak se vůbec kolejiště staví? Základem je vyvýšená kovová konstrukce a na ní rovná pevná deska základní roviny. Kopce uvnitř mají podpůrnou konstrukci ze dřeva, polystyrenu či kartonu, na kterou se aplikuje povrchová úprava. Pak přijdou na řadu objekty, traviny, stromy a další doplňky. 

Modely odpovídající skutečné předloze se musí nechat udělat od zkušených modelářů na zakázku. Ale běžnou zástavbu tvoří domy postavené z hotových modelářských stavebnic jako je tato. Uvedená částka 250 Kč je odměna brigádníkovi za slepení, samotná stavebnice stojí mnohem více.

S objekty vytvořenými na zakázku může přijít nečekaná komplikace. Dominantou libereckého kraje byl původně Ještěd se svou rozhlednou. Jenže z rozhledny je nakonec jen její stavba. Důvodem odstranění byl spor o práva designu k ikonické stavbě. 

Lanovka na kopec ale nechybí. 

Liberecko z povzdálí

Nedaleké nádraží v Turnově a typické pískovcové skály Českého ráje

A stejná scéna v noci

Plzeňský kraj už je také hotový a vlaky se zde kupí na plzeňském nádraží

Úroveň detailů je zde fascinující. Ale nutno připomenout, že je trochu kolísavá, v jiných částech kolejiště není až takový důraz na každý detail znát. 

Lidé na ulicích, vlaky na kolejích, letadla ve vzduchu... I když se hýbou jen ty vlaky, tramvaje a některá auta, model působí, jakoby žil celý. 

Průmysl v Plzni zastupuje továrna plzeňské Škody

Plzeň z nadhledu

V kolejišti najdete i připomínku některých společenských či sportovních akcí. Tady je například koncert kapely Čechomor, když pořádala slavnou "Vlak tour"

Zde se připomínají protesty proti kácení stromů

Sportovní akce nejviditelněji zastupuje Spartan race, který má v modelu vybudovanou celou dráhu s překážkami

Ale je to primárně kolejiště, proto je vhodné zaměřit se i na samotné vlaky. Tvůrci se snaží v rámci možností držet reality v případě typů i barev lokomotiv i vagónů. 

Railjet Českých drach jako opravdový

Řazení vlaků realitě ale úplně neodpovídá. Postavit 80 vlakových souprav zcela podle zvyklostí českého provozu prostě není v silách modelářů. Některé vlaky by se přitom musely vyrábět přímo na míru, protože se jako modely nevyrábí. To je kupodivu případ třeba i Pendolina, které není na rozměr H0 dostupné, byť je to souprava poměrně rozšířená.

V modelové krajině jsou i různé interaktivní prvky pro návštěvníky. Po stisknutí tlačítka se v začne něco dít...

...v tomto případě začnou zobat miniaturní slepičky. 

Kromě hlavního kolejiště modeláři na Smíchově postavili ještě dvě menší. jedno je unikátní tím, že na části plochy panuje zima a všechno je zasněžené

Škoda jen, že dojem kazí zcela holá silnice bez sněhu. Ale to je tím, že je připravena na provoz jezdících modelových autíček.

Jinak je to ale krajina se sněhovým popraškem, který se drží na střechách a na chodnících je částečně odhrnutý. Ztvárnění vypadá věrohodně. 

A také tady se myslí na sebemenší detaily. Stěna domu očouzená od sazí z komína, lidé na balkóně, děti si hrají ve sněhu...

Se sněhem je to každopádně piplačka, pokud má působit věrohodně

Vojna se na počasí neptá...

Ale zpět do hlavní expozice a prosluněného léta. Takto na kolejišti vypadá jihočeská krajina, respektive jihozápad směrem k Plzni. Jižní Čechy se svými rybníky, Českými budějovicemi a Temelínem na svou realizaci teprve čekají. Ale některé modely jsou již vyrobeny. 

Zde koukáme od nádraží v Klatovech směrem k Sušici. Dále se bude v modelu budovat Ostravsko a samozřejmě také Morava v čele s Brnem.

Dobříkovský viadukt

Nádraží v Domažlicích

Šlo by takto propracované kolejiště vůbec přestěhovat? Jde to a možná k tomu v nejbližších letech i dojde. Stěhování by bylo velice náročné a náklady by se vyšplhaly možná až na jednotky milionů, ale nájem v současných prostorách je nemalý a stěhování by se proto mohlo vyplatit. Jenže pak zas hrozí snížení návštěvnosti a tím i provozního zisku. 

Projekt každopádně není vytvářen pro zisk. Hned od počátku se u něj počítalo s dlouhodobou návratností v délce 12 až 15 let, což neplánovaně prodloužila krize a umělé oslabování koruny. Co kolejiště na návštěvnosti vydělá, to investuje do dalšího rozvoje.

Stejná parta se ale v hubenějších letech vrhla do přípravy komerční zakázky pro Vídeň. Tam nyní staví velké kolejiště v Prátru, které bude principiálně podobné jako to pražské, bude však zmenšeným modelem Rakouska. Ve Vídni se ale jedná o čistě komerční projekt v rámci zábavního prku Práter. Kolejiště bude mít svou vlastní budovu a musí si na sebe vydělat. 

Kolejové Česko na Smíchově se ale začne také již brzy dále rozšiřovat o Jižní Čechy, Ostravsko a Moravu. Budování začne možná už napodzim, nejpozději na jaře. Záleží také na vytíženosti na stavbě kolejiště ve Vídni. 

Kolejiště ve vídeňském Prátru se má otevírat na podzim. Stane se tak dalším z lákadel k návštěvě předvánoční Vídně. 

České kolejiště Království železnic v Praze však můžete navštívit hned. Je otevřeno každý den od devíti ráno do sedmi večer. Dojedete k němu metrem linky B (zastávka Anděl)

Dál se v galerii můžete podívat na další zajímavé detaily z kolejiště. 

Toto je expozice dvou samostatných menších kolejišt

Takto vypadá hlavní expozice s gigantickým kolejištěm Česka

Kromě toho jsou v objektu připaveny další atrakce, například tento jednoduchý simulátor motoráčku

Můžete se posadit dovnitř na místo strojvedoucího a okusit jeho pocit při jízdě. Na čelní sklo se promítá pohled směrem z kabiny při jízdě. 

Na stejném principu je připraven i simuátor tramvaje...

Tramvajová kabina zvenčí.

A zařídit si můžete i autobus. Promítané video bohužel není interaktivní a nereaguje na pokyn volantu, ale i tak je to celkem zajímavý zážitek. Záběr je totiž z reálného autobusu, a tak je dojem silně autentický. 

Připravena je i přednášková místnost pro skupiny. Velmi často sem chodí školáci, kteří mohou mít prohlídku kolejiště spojenou s dopravní výchovou. Na kolejišti jsou pak křižovatky s různými dopravními situacemi, na kterých se dá učit. 

Tam kde kolejiště zatím chybí jsou dočasné expozice, například tato ze stavebnice Lego. 

Z Lega je tu postaveno celé menší město. Návaznost modelů už ale není tak propracovaná jako na kolejišti, tohle je přece jen pouze provizorní záležitost. 

A v jiné doposud nedostavěné části je snové hřiště s dřevěnými vláčky pro nejmenší... 

...bohužel jsou jen na dívání. Dá se to ale pochopit, kostky by v případě volného přístupu dětí moc dlouho takto pohromadě nevydržely.