Největší větrná farma na moři začala vyrábět elektřinu. V plném provozu bude mít 277 „větrníků“

Jaderky mají již také své limity. Třeba nedostatek vody, kterou pociťujeme sami, při střídání ročních období: Ja-léto, ultraléto, léto, polozima. Co není na větrníku eko? Jaderka materiálu zhltne poměrně mnoho.

Tohle vyrábá elektřinu levněji, než jaderná elektrárna.

to je tak, kdyz nekdo cte moc ruske propagandy

prosimte, co to pises za blbosti?

Ano, ano, větrníci sou mimořádně nebezpeční. Díky tahu vrtulí přeci může bejt Zeměplocha vychýlená ze svej dráhy vobježnej!!!

Jako mate pravdu a dokonce me napada ze pri takto extremne masivnim pouziti muze dojit v krajnim pripade az ke zniceni dulezitych soucasti site.. toto je proste blbost.. a taky to znici prizemni proudeni nemluve o ptakach

Kdyz jsem to psal nedavno, dostal jsem same minusy. Doba se snad meni a odpurcu OZE ubyva.

Ale zase například máme potenciál exportní země. Třeba vlastenců máme výrazný přebytek. Tohle bychom mohli zhodnotit!

Kam na ty nesmysly chodíte? :-O

Jo, tady musim asi souhlasit. Kdyz jsem koncem prazdnin roku 2021 o problemu nasi energeticke krize diskutoval s jednim znamym, tak nejprve nechapal, proc tvrdim, ze jsme si s OZE nabehli na vidle. Jejich rodina v 68 emigrovala do Statu a dnes zije v Jizni Karoline, kde maji take velkou podporu pro FVE a zbytek se vyrovnava pomoci plynovych elektraren. Funguje jim to, elektrinu maji levnou, proto nechapal proc je to u nas takovy problem. Tak jsem mu vysvetlil, ze Jizni Karolina je v pasmu nekde na urovni jako Maroko, takze ma zcela jiny rocni pocet hodin slunecniho svitu, nez je u nas. To je prvni podstatny rozdil a ten druhy, ten je nemene podstatny. Cena plynu je ve srovnani s tehdy jeste "levnym plynem z Ruska" u nich sotva tretinova, protoze u nas plyn pro paroplynovky stal kolem 6 eur za MWh a oni meli MWh plynu pod 2 USD a to je sakra poznat. Hned pochopil jaky je to u nas prusvih, protoze matematika hovori jasne. Bohuzel nasi politici ani takto jednoduchou rovnici nedokazi pochopit a stale se upinaji k FVE a dokonce planuji vystavbu dalsich paroplynovek, protoze se nedokazi poucit z jasnych chyb. Ano, budeme na tom skutecne nejhur, ale jen diky politikum a jejich spatne energeticke politice. Bohuzel.

My tu máme po předcích na místní poměry velké přehrady, přečerpávačky a hlavně jaderné elektrárny. Akorát nová doba se vykašlala na to tohle rozvíjet nebo aspoň udržovat, aby toho bylo dost, až staré doslouží.

jo zajímalo by mě kolik berou spotřebu domácnosti na den. Já mám celoroční průměr kolem 25kWh. Ale obávám se že pro tyhle marketingové/propagandistické materiály se uvádí spotřeba důchodce v bytě...

Pravděpodobně nejvíc nejuznávanější jednotka je deci. Respektive půllitr. Tohle má nejblíž k lidem a je snadno uchopitelné, proto mě mrzí že se to nepoužívá častějc.

Také jsem zvyklý přepočítávat na stadiony nebo Fabie.
Ale pokud nevíš co je to domácnost, tak to je... no... jsou tam lidi.. Jak bydlíš ty?

Otázkou je, jestli je to takový problém. Například do ČR většinou přicházely srážky od severozápadu. Od té doby co si tam němci postavili větrníky, tak ze severozápadu chodí roztrhané cosi. Nicméně srážky do ČR jdou zase z jiných směrů, takže je úhrn sráže zhruba stejný jako v době před větrníky.

Kdyz jde o globalni oteplovani vypoustenim emisi do atmosfery, tak je pry lidska cinnost nicotna a clovek nikdy nemuze ovlivnit GO. Ale kdyz jde o VtE, tak razem muze par turbin zasahnout cely kontinent a zapricini devastaci vseho. Zajimavy efekt. Tak jak to je doopravdy?

Přesně ták! Větrníky postupně úplně zastaví proudění a cirkulaci vzduchu a skončí to tím že zatímco lidi ve městech se udusej skrzevá vydýchanej vzduch, tak venkovani pomřou na hyperoxii páč tam maj trávu, stromy a jinou vegetaci vylučující škodlivý kyslík!Celý tydlencti větrníci jsou produkt korporátů, utlačujících dělný lid!

Nezapomeň připomenout, že se tím zásadně změní rotace Země. Pokud tedy není placatá. Prý je, ale nemám čas si to jít ověřit.

to jsou ty vrtule opravdu pro proudění větru takový problém? Kolem a nad lopatkami nic moc neprojde? Tak nějak mám pocit, že přirozené překážky typu Pyreneje ovlivní prodění větrů víc a přesto žijeme ...

jaky zakon zachovani energie ty proudeni vzduchu, co to sakra meles za blbosti?!

Víte co? Tak si zkusme spočítat, jak velký je to zásah do toho větru. Píšou, že tato elektrárna bude generovat 3.6GW.
Rozkládat se má na ploše odpovídající Londýnu, t.j. 1572 km^2.
Lopatka je dlouhá 107 metrů. Takže budu brát, že aktivní průřez má na výšku 214m.
Celkový objem tedy vezmu 1.572e9*214 = 3.36408e+14m^3
Hustota vzduchu je 1.25 g/l. Tedy 1.25kg/m^3
Celková hmotnost vzduchu odpovídající této elektrárně je 420510000000 kg
Průměrná rychlost větru zde je zhruba 6m/s
Kinetická energie vzduchu E=1/2(m*v^2) = 1/2*(420510000000*6) = 1.26153e+12W.
Takž jaké procento energie se odebralo? 3.6e9[W] / 1.26153e+12[W]= 0.00285367768. O něco méně než 3 promile.
Účinnost domácí větrné elektrárny bývá kolem 68%. Čím větší je vrtule, tím lepší účinnost, ale dejme tomu, že tyhle jsou z nějakého důvodu hodně špatné a mají 50%. Dostaneme se na asi tak 6 promile odebrané energie.
Spoustu jsem toho zanedbal a zjednodušil (zejména to, že se nezúčastní jen vzduch v započítaném objemu a že je rozdíl mezi laminárním a turbulentním prouděním), ale jako horní mez by to řádově sedět mělo.
Nechám na jednom každém z vás, za jak závažné to považujete. A až si to rozvážíte, tak navrhuju si ještě vzpomenout, že nějakou energii vítr ztrácí tím, že na hladině moře tvoří vlny. Energie vlny = 1/2 * ρ * A * g * H^2 kde ρ je hustota vody (typicky přibližně 1000 kg/m^3), A je plocha, kterou vlna ovlivňuje (zhruba vlnová délka krát hloubka vody - nemá moc smysl počítat tu sinusovku, chyba je celkem malá), g je tíhové zrychlení (přibližně 9,81 m/s^2) a H je výška vlny.

V jste chyběl ve škole, když se učilo o proudění v různých výškách?

protože v dnešní "polovodičové" době je střídavý spíš na obtíž. Ztráty kapacitní vazbou, problémy se sfázováním atd atd...prostě je lepší to rozstřídat až na konci
https://en.wikipedia.org/wiki/High-voltage_direct_... ...

Naopak, stejnosměrný přenos elektrické energie má menší ztráty, než střídavý. U stejnosměrného proudu neřešíte věci jako kmitočet, fázi, impedanci, účiník, jalové složky atd. atd. a ztráty na ss vedení jsou prakticky dané jen Ohmovým zákonem. Jedna z největších výhod střídavého proudu je hlavně v jednodušší transformaci napětí, což u stejnosměrného proudu v dobách Tesly a Edisona byl problém. Ale od té doby technika pokročila kupředu, hlavně v polovodičích a dnes není problém měnit i stejnosměrné napětí. Prostě na dálkové trasy, což bude patrně i tento případ, je stejnosměrná přenosová soustava výhodnější.

Kdybyste znal nevyhody AC, nepsal byste takovou blbost. DC prenos je nejefektivnejsi a v Cine maji trasy pres 3000km dlouhe. AC by bylo mnohem horsi.