Planeta KELT-9b je v současnosti nejvíce žhavou planetou, kterou ve vesmíru známe. Tento pekelný svět se nachází v souhvězdí Labutě, ve vzdálenosti asi 650 světelných let. Obíhá kolem velké a žhavé modré hvězdy spektrální třídy B, která se nachází na sklonku své životní dráhy. Podobné hvězdy přitom existují asi jen 100 milionů let, a pak zanikají.
KELT-9b je plynný obr o hmotnosti odpovídající necelým třem Jupiterům. Jde tedy o nejžhavějšího známého horkého jupitera. Svou hvězdu obíhá ve velice těsné vzdálenosti, přičemž jeden oběh dokončí za necelých 36 hodin. Teploty na povrchu planety podle našich měření dosahují až téměř 4 tisíc °C.
Co se ukrývá v atmosféře?
Na planetě KELT-9b panuje takový žár, že všechny chemické prvky se prakticky úplně vypaří a molekuly chemických látek se rozštípou na atomy. Podobně to vypadá ve svrchních vrstvách samotných hvězd. V atmosféře extrémně žhavé planety pak nejsou žádné mraky nebo aerosoly, takže její nebe je prakticky průhledné.
Když tým astronomů švýcarských univerzit tuhle planetu studoval loni v létě, tak v jejím plynném obalu objevili stopy železa a titanu. Teď se jim povedlo přidat ještě objev přítomnosti par sodíku, hořčíku, chrómu, a také kovů vzácných zemin, tedy lanthanoidů, skandia a yttria.
Co jsou vzácné zeminy
Prvky vzácných zemin nebo kovy vzácných zemin je skupina prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy. Mají obdobné fyzikální vlastnosti: jsou to měkké kovy s výbornými magnetickými vlastnostmi.
Za vzácné jsou označovány ne proto, že by jich na Zemi bylo málo, ale že se málokdy vyskytují v takových koncentracích, aby se vyplatila těžba. Ta navíc představuje velkou zátěž pro životní prostředí, neboť kovy se dají z rudy dostat pouze loužením v silné kyselině.
Zdroj: CC BY-SA 3.0, Wikipedie
Jens Hoeijmakers a jeho spolupracovníci použili ke svým pozorováním a měřením spektrograf HARPS-North na italském teleskopu Galileo National Telescope, který se nachází na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma.
Na základě předchozího výzkumu byli přesvědčeni je planeta KELT-9 je přímo ideální pro pozorování mnoha vzácných prvků, z nichž některé doposud nebyly detekovány v atmosféře exoplanety. A nakonec se jim podařilo právě jako prvním spolehlivě pozorovat zmíněné kovy vzácných zemin, tedy skandium a yttrium, a společně s nimi ještě chróm, v atmosféře planety jiného planetárního systému.
Badatelé jsou rovněž přesvědčeni, že z planety KELT-9 ještě nevytěžili všechny objevy. V atmosféře tohoto podivuhodného pekelného světa by prý mohli detekovat ještě celou řadu dalších chemických prvků.
