Hvězdy, které jsou mnohem hmotnější než Slunce, mají velmi horká jádra, v nichž spalují své hvězdné palivo ohromující rychlostí. Jsou nesmírně jasné a září přes celou galaxii.
Ale jejich hvězdná sláva netrvá dlouho. Vzhledem k rychlému spalování vodíku vydrží jen pár milionů let. Hvězdy jako je Slunce přitom září tisíckrát déle, pár miliard let. O červených trpaslících, přebornících v dlouhověkosti hvězd, ani nemluvě.
Jepičí život masivních hvězd má své důsledky. Mimo jiné se nemohou dostat moc daleko od místa svého zrození. Nemají na to dost času. A opravdu, řada těžkotonážních hvězd se nachází v galaktickém disku Mléčné dráhy, kde jsou mračna kosmického plynu natolik hustá, že tam takové hvězdy mohou vzniknout.
Rovněž se tam nacházejí mladé kupy masivních hvězd. Jak je ale tedy možné, že některé masivní hvězdy pozorujeme v místech, kam se v žádném případě nemohly dostat?
Námět žhavých debat mezi odborníky
Jak říká vedoucí výzkumu Douglas Gies z americké Georgia State University, tahle záhada je momentálně námětem žhavých debat mezi odborníky. Giesův tým studoval jednu z oněch záhadných hvězd, HD93521, která se nachází asi 3 600 světelných let nad galaktickým diskem. Tato vzdálenost přitom značně překračuje reálné možnosti pohybu vesmírem u hvězdy tohoto typu.
Badatelé prozkoumali spektrum záření této hvězdy a zjistili, že její hmotnost odpovídá zhruba 17 Sluncím. Z pozorování rovněž odvodili, že hvězda je stará asi 5 milionů. Z pohybu hvězdy ovšem vyplývá, že by na pouť z galaktického disku potřebovala asi 39 milionů let. Za takovou dobu by ovšem již dávno explodovala jako supernova.
Gies s kolegy nakonec dospěli k možnému řešení. Významným vodítkem pro ně bylo, že hvězda HD93521 velmi intenzivně rotuje. Ve skutečnosti jde o jednu z nejrychleji rotujících hvězd v Mléčné dráze. Astronomové přitom již dávno vědí, že extrémní rotace hvězd bývá důsledkem předešlé srážky a splynutí dvou menších hvězd.
Podle vědců by právě tohle mohlo být vysvětlením, proč jsou některé masivní hvězdy tam, kde by rozhodně neměly být. Zdá se, že hvězda HD93521 původně vyrazila z galaktického disku v podobě dvojhvězdy menších hvězd.
A menší hvězdy pochopitelně žijí mnohem déle, takže se dostaly dál od galaktického disku, než by mohla jediná gigantická hvězda. Dvojhvězda poté splynula do jediné megahvězdy, jejíž vyhlídky se tím dramaticky zkrátily.