Historie | Vojenství | Matematika

Němci mohli vyhrát leteckou bitvu o Británii. Kdyby se ovšem nedopustili dvou fatálních chyb

  • Co by se stalo, kdyby Německo zahájilo letecké útoky na Británii jen o tři týdny dříve?
  • Co kdyby Němci v září 1940 nepřešli od útoků na letiště k bombardování civilních cílů?
  • Matematici vyvinuli model pro alternativní dějiny a došli k závěru, že Němci mohli Brity porazit

Bitva o Británii patří mezi klíčové události druhé světové války. V případě Německého úspěchu by se světový válečný konflikt zřejmě odvíjel jinak. Ale měli vůbec Němci šanci Brity porazit?

Myšlenkami na invazi na Britské ostrovy se německá generalita zabývala už od poloviny 30. let. Jasně si uvědomovala britskou námořní převahu, a proto hodlala nejprve udeřit letecky, následně zaútočit po moři a teprve pak vylodit pěchotu. Ambiciózní plán ztroskotal už v první fázi. Když na konci října 1940 letecká bitva o Británii končila, bylo jasné, že se německý voják britské půdy nedotkne ani špičkou holínky.

V první fázi útočila německá Luftwaffe na přístavy a námořní cíle. V půli srpna ale přešla k útokům proti letištím a letištnímu zázemí. Dne 6. září 1940 vydal Hitler spolu s Göringem rozkaz k bombardování velkých měst včetně Londýna. S výjimkou jediného dne z  následujících sedmapadesát dopadaly bomby na Británii denně. Nejdříve probíhala bombardování ve dne i v noci. V říjnu ale přešli Němci na noční nálety, protože ve dne byly jejich ztráty příliš vysoké.

Byly to správné kroky? Anebo se Němci dopustili podobně jako v jiných případech pro ně osudových chyb.

Co by bylo, kdyby…

Matematici z University of York vyvinuli počítačový model, do kterého vložili data o průběhu bitvy o Británii a ta pak podrobili speciální proceduře. Pro každý den konfliktu postupně měnili „parametry“ a sledovali, jak se to projeví na pravděpodobnosti událostí v následujících dnech.

Vznikly tak tisíce různých scénářů bitvy o Británii. Některé dny se ukazovaly jako důležitější než jiné. Patřily k nim např. dny, kdy se na Hitlerův příkaz měnila strategie a taktika konfliktu. Vědci přitom nenakládali s historickými událostmi zcela svévolně.

Je například jasné, že letecká ofenziva proti Británii nemohla začít dřív, než Němci obsadili Francii a vytvořili si tam zázemí pro své vzdušné síly. Tenhle proces nemohli Němci nijak dramaticky uspíšit. Tým britských vědců vedený matematikem Jamie Woodem proto v modelu testoval uspíšení začátku německé ofenzivy nejvýše o tři týdny.

Modelovali, jak by se konflikt vyvíjel, kdyby Hermann Göring nespustil letecké útoky až 10. července, ale už 18. června po slavném proslovu Winstona Churchilla o „bitvě o Británii“. Podobně testovali i další kritický moment – 6. září 1940, kdy Hitler a Göring nařídili přejít od bombardování letišť k bombardování civilních cílů v odvetě za britský nálet na Berlín.

Matematický model ukázal, že v obou případech se Němci dopustili fatální chyby. Pozdější útok dal Britům příležitost pokročit v přípravách na obranu. Kdyby Němci vydrželi s bombardováním letišť a jejich zázemí, zdecimovali by britské letectvo do té míry, že by pak už nekladlo účinný odpor. V obou případech by šance nacistů na vítězství v bitvě o Británii dramaticky stouply.

Dvě fatální německé chyby

Je prakticky nemožné spočítat, jaké byly šance Britů na vítězství v bitvě o Británii na jejím počátku v červenci roku 1940. Wood a jeho spolupracovníci si i tady pomohli vypracováním několika scénářů.

Jak uvádějí ve studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Military History, pokud by byly v této době vyhlídky Německa a Británie na výhru 50 : 50, pak urychlení začátku německé ofenzívy o tři týdny a vytrvalé bombardování letišť by srazilo britské šance na vítězství pod 10 %.

Pokud by měli Britové v červenci 1940 vítězství z 98 % v kapse, pak by časnější ofenzíva a prodloužené bombardování letišť snížily jejich šance na vítězství pod 30 %.

Podobné analýzy pomáhají historikům pochopit vlivy, které se výrazně promítly do chodu dějin. Wood a jeho tým se zajímá i o další komplikované události druhé světové války. Do popředí jejich zájmu se dostala i bitva o Atlantik, což byla vůbec nejdelší vojenská operace celé druhé světové války.

Diskuze (65) Další článek: Robotickým restauracím v San Franciscu se nedaří. Řada z nich musela zavřít

Témata článku: Historie, Vojenství, Letadla, Matematika, Velká Británie, Armáda, Francie, Německo, Brit, Bombardování, Berlín, Winston Churchill, Letiště, Matematik, Břit, Londýn, Fatální chyba, Churchill, Bitva, Atlantik, Military, Němec, FATA


Určitě si přečtěte

Čím nahradit WhatsApp: Vyberte si z 10 alternativních komunikátorů

Čím nahradit WhatsApp: Vyberte si z 10 alternativních komunikátorů

** Z WhatsAppu kvůli novým podmínkám utíkají tisíce uživatelů ** Čím nahradit populární aplikaci pro zasílání zpráv? ** Vybrali jsme pro vás 10 alternativních komunikátorů

Karel Kilián | 110

Karel Kilián
KomunikaceWhatsAppInstant Messaging
10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

** Deset míst, které nesmíte vidět ve webových mapách ** Jsou to letiště, základny i elektrárny ** Nejvíce míst tají Francie

Jakub Čížek | 21

Jakub Čížek
Mapy GoogleMapy
Vodafonu se zhroutila kabelovka. Síť bývalého UPC má výpadky
Lukáš Václavík
VodafoneUPC
Testy procesorů Ryzen 5000: AMD překonalo Intel ve všech směrech

Testy procesorů Ryzen 5000: AMD překonalo Intel ve všech směrech

** AMD začalo prodávat nové procesory Ryzen 5000 s architekturou Zen 3 ** K dispozici jsou nezávislé testy z celého světa ** AMD překonává Intel ve všech směrech

Karel Javůrek | 69

Karel Javůrek
ProcesoryTestyAMD
Google vymyslel technologii superpřesného GPS. Už ji podporuje Pixel 5 a dorazí i na ostatní telefony

Google vymyslel technologii superpřesného GPS. Už ji podporuje Pixel 5 a dorazí i na ostatní telefony

** Kvalita GPS ve městech občas stojí za starou bačkoru ** Mohou za to odrazy signálu od okolních budov ** Google má jejich 3D model, a tak spolupracuje s výrobci GPS čipů

Jakub Čížek | 40

Jakub Čížek
NavigaceTechnologieGoogle
Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

Apple Macbook Air M1: testujeme výkon, výdrž, a hlavně kompatibilitu aplikací [průběžně aktualizováno]

** Testujeme Apple Macbook Air s procesorem M1 ** Zajímá nás nejen výkon, ale zejména kompatibilita aplikací ** Článek je průběžně doplňován na základě vašich dotazů

Jiří Kuruc | 205

Jiří Kuruc
Apple
Velký den pro Apple: Uvedl tři nové Macy s vlastním procesorem M1
Lukáš Václavík
PočítačeApple