Politické tanečky kolem osudu tří posledních německých jaderných elektráren snad definitivně končí. Ve snaze o posílení energetické bezpečnosti Německo odloží ukončení provozu dvou elektráren, jež budou využívány jako nouzová rezerva až do poloviny dubna roku 2023, uvádí deník The Guardian.
Ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí 5. září oznámil, že elektrárny Neckarwestheim v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku zůstanou v provozu déle, než bylo původně v plánu, aby mohly být využívány až do příštího roku jako nouzová rezerva.
Dvě ze tří elektráren nevypnou
Habeck uvedl, že po zátěžovém testu provedeném čtyřmi provozovateli rozvodných sítí, který zvažoval nejhorší možné scénáře, dospěli k závěru, že „krátkodobé krizové situace v systému dodávek elektřiny během zimy 2022/2023 jsou sice velmi nepravděpodobné, ale nelze je zcela vyloučit“.
Německo má dle slov ministra „velmi vysokou bezpečnost dodávek“, nicméně obě jaderné elektrárny by měly zůstat „v pohotovosti až do poloviny dubna 2023, aby v případě potřeby poskytly dodatečný příspěvek do elektrické sítě v jižním Německu“.
Jaderné elektrárny budou připravené k zapojení do provozu s plným stavem personálu, ale mají být pouze v pohotovostním režimu s tím, že pokud to nebude nutné, nebudou vyrábět elektřinu. Německo se i nadále hodlá držet svých plánů na ústup od jaderné energie. Dle Habecka vláda stále považuje jadernou energii za vysoce rizikovou technologii, která vytváří radioaktivní odpad, jenž zatíží budoucí generace.
Opoziční konzervativci jsou přesvědčeni, že Habeckův návrh nejde dostatečně daleko, a obvinili trojkoaliční vládu, že ustupuje ideologickým požadavkům Zelených. „Když požadujeme solidaritu (od Evropy v otázce plynu), měli bychom také přispět k výrobě energie,“ řekl místopředseda parlamentní frakce konzervativců Steffen Bilger.
Čekání na krutou zimu
Podle původních plánů měly být poslední jaderné elektrárny v Německu zakonzervovány do konce prosince 2022. O ukončení provozu rozhodla v roce 2011 tehdejší kancléřka Angela Merkel v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě. Mimořádný rozvrat energetických trhů po únorové ruské invazi na Ukrajinu však vedl k zásadnímu přehodnocení.
Účty za elektřinu na celém evropském kontinentu prudce rostou, což s blížící se zimou vystavuje domácnosti a podniky extrémnímu tlaku. Pocit naléhavosti se ještě zvýšil, když Rusko nezapnulo pátou a poslední funkční turbínu plynovodu Nord Stream 1, jež dopravoval plyn z Ruska do Německa.
Spalování plynu se přitom v loňském roce podílelo na výrobě elektřiny v Německu 15,3 %. Moskva se odvolává na závady, které podle ní souvisejí se sankcemi, jež na ni byly uvaleny.
Diskuse o prodloužení životnosti elektráren vyvolala v Německu, kde je jaderná energetika zdrojem kontroverzí již několik desetiletí, bouřlivou debatu. Mnozí členové liberální Svobodné demokratické strany (FDP) doufají, že oznámení může vést k úplnému přehodnocení politiky postupného odstavování elektráren, a argumentují tím, že jaderná energie by Německu pomohla dříve dosáhnout cílů nulových emisí uhlíku a také by mohla zajistit dlouhodobou energetickou bezpečnost.
