Německo v pátek 31. prosince odstavilo tři ze svých posledních šesti jaderných elektráren, informuje agentura Reuters. Jedná se o další krok na cestě k dokončení ústupu od jaderné energetiky, neboť sousední země se hodlá primárně zaměřit na obnovitelné zdroje energie.
Německá vláda se rozhodla urychlit postupný ústup od jaderné energie po havárii japonského reaktoru ve Fukušimě v roce 2011. Tehdy zemětřesení a tsunami zničily pobřežní elektrárnu při nejhorší jaderné katastrofě na světě od havárie v sovětském Černobylu.
Německo jádro nechce
Po třech a půl desetiletích provozu byly odstaveny reaktory Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C, které provozují energetické společnosti E.ON a RWE. Poslední tři jaderné elektrárny – Isar 2, Emsland a Neckarwestheim II – budou vypnuty do konce roku 2022.
Jaderná elektrárna Brokdorf
Ukončení výroby energie způsobem, který mnozí považují za čistý a levný, je pro největší evropskou ekonomiku, jež čelí ambiciózním klimatickým cílům a rostoucím cenám elektřiny, nevratným krokem. „Pro energetický průmysl v Německu je ukončení jaderné energetiky definitivní,“ uvedla šéfka sdružení energetického průmyslu Kerstin Andreae.
Podle předběžných údajů Spolkového svazu energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) se šest jaderných elektráren podílelo na výrobě elektřiny v Německu v roce 2021 přibližně 12 %. Podíl obnovitelné energie činil téměř 41 %, uhlí vyrábělo necelých 28 % elektrické energie a plyn přibližně 15 %.
Německo usiluje o to, aby obnovitelné zdroje do roku 2030 pokrývaly 80 % poptávky po elektřině. Tohoto cíle chce dosáhnout především rozšiřováním infrastruktury pro větrnou a solární energii. Nová vláda, která plánuje posílit úsilí o ochranu klimatu, se v koaliční dohodě postavila za postupné ukončení jaderné energetiky. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck uvedl, že nevidí, že by protijaderný konsensus v Německu slábl.
Vysloužilé elektrárny budou rozebrány
Ekologické organizace tento krok uvítaly, ale varovaly, že rok 2022 neznamená skutečný konec jaderné éry v Německu. „Musíme konstatovat, že v Německu budou stále existovat závody na obohacování uranu, jako například v Gronau,“ řekl agentuře Reuters manažer ekologické skupiny BUND Arne Fellermann. „V Garchingu je také výzkumný reaktor, který stále pracuje s uranem vhodným pro jaderné zbraně,“ dodal.
Jaderná elektrárna Gundremmingen
Na otázku ohledně možného úbytku pracovních míst starosta Gundremmingenu Tobias Buehler uvedl, že zaměstnanci elektrárny budou mít po odstavení reaktoru plné ruce práce s jeho demontáží. „A toto období bude určitě trvat ještě jedno nebo dvě desetiletí,“ řekl.
Celkové náklady na demontáž odhaduje E.ON na 1,1 miliardy eur (cca 27 miliard korun) na jednu elektrárnu. V roce 2020 proto firma vytvořila rezervy ve výši 9,4 miliardy eur, určené na fázi po ukončení provozu jaderných elektráren, včetně demontáže zařízení, balení a uskladnění radioaktivního odpadu.