V blízké galaxii se odehrává drama. Týká se hvězdy podobné našemu Slunci, která obíhá kolem menší, ale dost nenasytné supermasivní černé díry. Při každém přiblížení černá díra z hvězdy utrhne a spořádá hmotu, která odpovídá váze tří Zemí.
Tuto hvězdnou apokalypsu nedávno objevil tým astronomů britské University of Leicester. Jejich výzkum rozšiřuje naše vědomosti o tom, jak černé díry likvidují neopatrné hvězdy, které se přichomýtly příliš blízko ke gravitačnímu monstru. Zdá se, že jsme doposud přehlíželi celou řadu takových situací, kdy je hvězda před našima očima požírána černou dírou.
Astromomy přivedl na stopu oslnivý záblesk rentgenového záření, který přiletěl z nitra galaxie 2MASX J02301709+2836050, vzdálené asi 500 milionů světelných let od Mléčné dráhy. Záblesk dostal označení Swift J0230 a astronomové ho detekovali pomocí nově zprovozněného nástroje pro pozorování přechodných jevů vesmírné gama a rentgenové observatoře Neil Gehrels Swift Observatory.
Vedoucí výzkumu Phil Evans a jeho kolegové se ihned zaměřili na oblast záblesku a dál ji sledovali. Ukázalo se, že tento záblesk hned nezmizí, ale jasně žhne asi 7-10 dní. To se opakuje každých zhruba 25 dní.
Astronomický „mezičlánek“
Podobné chování s různými periodami záblesků známe již z dřívějška u systémů, kdy černá díra likviduje hvězdu. Obvykle ale jde buď o výrazné emise rentgenového záření anebo záření ve viditelné oblasti. Soustava Swift J0230 je mezi těmito dvěma situacemi, což z ní dělá zajímavý případ astronomického „mezičlánku.“
Badatelé v tomto případě odhadují, že jde o první známý případ, kdy hvězdu podobnou našemu Slunci požírá „menší“ supermasivní černá díra, která má hmotnost maximálně asi 200 tisíc Sluncí. Výjimečná je i perioda v řádu týdnů. Doposud jsme znali situace, kdy supermasivní černá díra likviduje hvězdu každých pár dní nebo naopak každých pár let.
Evansův kolega Rob Eyles-Ferris k tomu dodává, že ve většině případů jsme zatím byli svědky kompletního zničení hvězdy černou dírou. Každopádně jde o velký úspěch, protože podobné situace, kdy supermasivní černá díra „uždibuje“ hvězdu po kouskách, není snadné objevit.
Titulní foto je pouze ilustrační.