Lidé, kteří tráví více času venku, jsou zdravější, energičtější a produktivnější než ti, kteří venku nepobývají. Studie provedená na dvou tisících dospělých osobách ukázala, že ti, kteří tráví 20 a více hodin týdně v zeleni nebo v přírodním prostředí, jsou v průměru o 41 % produktivnější než ti, kteří tráví venku méně než 30 minut týdně. Podrobnosti přináší web StudyFinds.
Tři čtvrtiny dospělých tvrdí, že čas strávený v přírodě nebo v zeleni jim přináší pocit štěstí, který je neopouští po celý den – tento pocit zažívá 92 % těch, kteří tráví venku nejvíce času. Zároveň 79 % respondentů uvedlo, že se díky tomu cítí zdravěji a energičtěji.
Zdravotní přínosy pobytu venku
Jasnější mysl (44 %), klidnější spánek (28 %) a pocit menšího stresu (38 %) patří rovněž mezi hlavní zdravotní přínosy, které lidé uvádějí po pobytu venku – stejně jako lepší fyzický a psychický pocit (70 %). Naopak ti, kteří tráví v interiérech více času, než by si přáli, se často cítí ospalí (37 %), unavení (25 %) a izolovaní (16 %).
Tato studie navazuje na výzkum charitativní organizace The National Academy for Social Prescribing z roku 2022, která zjistila, že pobyt v přírodě může dlouhodobě prospívat zdraví a duševní pohodě. Výzkum z roku 2020 provedený organizací Public Health England také zjistil, že pobyt v přírodě může dokonce pomoci snížit tlak na britský zdravotní systém.
„Lidé se při návštěvě venkovních prostor nejen cítí lépe, ale také lépe pracují a sportují. A kromě toho, že nám pomáhají spojit se s přírodou, poskytují zážitky v přírodě tolik potřebnou možnost dekomprese – a mohou mít obrovský vliv na naše celkové zdraví,“ říká v prohlášení mluvčí NHS Charities Together Louise McCathie.
Pobyt v přírodě ovlivňuje další chování
Studie také zjistila, že lidé, kteří tráví více času v přírodě, se kromě většího pocitu zdraví také častěji chovají způsobem, který je prospěšný pro životní prostředí. Mezi tyto způsoby chování patří konzumace rostlinné stravy (18 %), volba chůze nebo jízdy na kole namísto jízdy autem (31 %) a větší míra recyklace (55 %).
Dále 54 % respondentů uvedlo, že pobyt v přírodě ovlivnil jejich postoj k životnímu prostředí, a 13 % dokonce začalo na svých procházkách sbírat odpadky. Dvě třetiny respondentů uvedly, že díky pobytu venku více dbají o svou pohodu, 46 % se cítí uvolněně a 42 % je klidnějších a veselejších.
Studie provedená společností One Poll také odhalila, že nejlepšími věcmi na pobytu venku jsou čerstvý vzduch (64 %), krajina (47 %) a pozorování zvířat a divoké přírody (46 %). Pozorování změn ročních období si oblíbilo 35 % respondentů.
Přestože se jim pobyt venku líbí, pro každého desátého byl překážkou pro trávení více času v přírodě nedostatek přístupu k zeleným plochám a atraktivním parkům. Dalších 19 % mělo pocit, že nemá čas chodit ven častěji, a osm procent se necítilo dostatečně bezpečně. Z těch, kteří tráví venku týdně nejméně času, 34 % uvedlo, že lepší přístup k přírodě a krásným oblastem by je přiměl trávit venku více času.
Možné nedostatky této studie
Studie poskytuje zajímavé náhledy na vztah mezi časem stráveným venku a zdravím, ale má několik potenciálních nedostatků. Byla provedena na dvou tisících dospělých, ale neuvádí, jak byl tento vzorek vybrán. Jestliže vzorek nebyl reprezentativní, pak tyto výsledky nemusí být generalizovatelné.
Studie sice uvádí, že lidé, kteří tráví více času v přírodě, jsou produktivnější, ale nezmiňuje, zda byla zjištěna příčinná souvislost. Je možné, že produktivnější lidé mají více volného času, který mohou trávit venku, nikoli naopak. Nezdá se ani, že by studie zahrnovala kontrolní skupinu lidí, kteří tráví méně času venku, což by pomohlo lépe stanovit příčinné souvislosti mezi časem stráveným v přírodě a zdravotními výhodami.
Mnoho výsledků se opírá o subjektivní hodnocení respondentů, jako je pocit štěstí, zdraví, a energie. Tyto subjektivní metriky mohou být ovlivněny mnoha faktory a nemusí přesně odrážet skutečný fyzický nebo psychický stav. Výsledky mohou být specifické pro konkrétní geografické nebo kulturní prostředí a nemusí být přímo aplikovatelné v jiných kontextech.
Další potvrzující studie
Pozitivní dopady pobytu v přírodě potvrzuje řada dalších vědeckých studií. Například přehledová studie publikovaná v National Library of Medicine zkoumala vztahy mezi expozicí přírodě a zdravím na základě experimentálních a pozorovacích studií.
Zjistila, že expozice přírodě souvisí s lepšími kognitivními funkcemi, aktivitou mozku, krevním tlakem, duševním zdravím, fyzickou aktivitou a spánkem. Experimentální studie prokázaly ochranné účinky přírodního prostředí na duševní zdraví a kognitivní funkce, zatímco pozorovací studie spojily expozici přírodě s vyšší fyzickou aktivitou a nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Další studie zkoumala vliv dlouhodobé expozice zeleným a modrým prostorům na mentální zdraví, konkrétně na úzkost a deprese u dospělých. Studie byla součástí rostoucího souboru výzkumů zkoumajících, jak život v blízkosti přírodních prostředí může ovlivnit duševní zdraví.
Třetí studie vedená Mathewem Whitem z Evropského centra pro životní prostředí a lidské zdraví na Univerzitě v Exeteru, která zahrnovala 20 000 účastníků, zjistila, že strávení alespoň dvou hodin týdně v zelených prostorách, jako jsou místní parky nebo přírodní prostředí, výrazně zlepšuje zdraví a psychickou pohodu. Identifikovala dvě hodiny jako kritický práh pro tyto přínosy, přičemž nezaznamenala významné přínosy u těch, kteří trávili v těchto prostředích méně času.