Nešťastný dopravní letoun s registrací SP-RSM plní už desítky hodin přední titulky světových médií a také hlavy evropských regulátorů letecké dopravy, které zvažují, co dál.
Řeč je samozřejmě o Boeingu řady 737-8AS společnosti Ryanair a jeho nedělním letu FR4978/RYR1TZ z Atén do Vilniusu, který běloruský Mig-29 krátce před překročením státních hranic s Litvou donutil změnit kurz a přistát v Minsku. Tamní úřady poté zadržely šéfredaktora aktivistického kanálu Nexta Ramana Protaseviče.
Oživeno: Jaké aerolinky létají přes Bělorusko?
Autoři služby Flightradar24 v blogu analyzovali, jaké letecké společnosti minulý týden vstoupily do běloruského vzdušného prostoru. Pokud jde o počet letů, vede ruský Aeroflot. Na druhém a třetím místě jsou také ruské aerolinky.
Přibližně třetina letů v Bělorusku přistává nebo z něj odlétá, zbytek jen vstupuje do jeho vzdušného prostoru. Letecké společnosti ho využívají také kvůli tomu, aby se vyhnuly rizikovým oblastem na východě Ukrajiny, kde byl v roce 2014 sestřelen civilní let MH17.
Ostrá otočka a přistání v Minsku
Máme nicméně 21. století a nebe nad Evropou neustále monitorují tisíce rádiových nadšenců i profesionálních služeb, a tak stačí kouknout na Flightradar24, RadarBox a další weby, aby bylo každému zřejmé, že běloruský průšvih začal mnohem dříve.
Vilnius byl už na dohled, ale dopadlo to jinak (Zdroj: RadarBox)
Nedělní trasa se totiž od těch obvyklých na spojnici Atény-Vilnius v mnohém lišila. Krátce po vstupu boeingu do běloruského vzdušného prostoru měli údajně agenti mezi cestujícími vyvolat potyčku s posádkou a přesvědčit ji, aby vyslala nouzový signál, že je na palubě bomba. Tedy alespoň podle Protasevičova kolegy Tadeusze Giczana, šéfeditora Nexty.
Nedělní let byl jiný už od vstupu do běloruského prostoru
Za běžných okolností začíná letadlo na trase do Vilniusu už zhruba v polovině Běloruska pomalu klesat, litevské hlavní město se totiž nachází nedaleko hranic. V neděli se však boeing držel v letové hladině okolo 11 800 metrů až k hranicím, kde se ostře stočil doprava zpět k jihu a začal na pokyn klesat na letiště v Minsku.
Takto vypadá běžná trasa stejného letounu na lince Atény-Vilnius (2. května 2021, RadarBox). Boeing začíná pomalu klesat už krátce po vstupu do běloruského prostoru
A takto to vypadalo 23. května 2021. Řízení letového provozu udržovalo letoun ve vysoké výšce až k hranicím Litvy. Teprve poté jej i za pomocí migu přinutilo stočit k Minsku, klesnout a přistát (Zdroj: RadarBox)
Ve veřejném prostoru se okamžitě objevily dohady, proč piloti jednoduše nepřistáli ve Vilniusu, který měli prakticky na dohled, jak ale ukazují data z rádiového systému Mode-S/ADS-B, jejich let byl režírovaný běloruským řízením letového provozu už od svého začátku. Situaci vysvětluje profesionální pilot Vítek Novák v obsáhlém vlákně na svém Twitteru:
„Pokud pilot dostane pokyn od řízení letového provozu, tak je to boží slovo. Je to unikátní vztah absolutní důvěry. Je téměř nepředstavitelné, že by se posádka jejich pokynům vzepřela.“
Britské aerolinky a společnosti z EU se už Bělorusku vyhýbají
Jaké budou následky? Některé země už omezily přelet svých letadel nad Běloruskem a zakázaly vstup těch běloruských do svého prostoru. Například Velká Británie, jejíž Civil Aviation Authority včera publikovala zprávu na svém webu. Bělorusku se chce dočasně vyhýbat také německá Lufthansa a cestu přes Pobaltí už preferuje i Air France.
Postupně se přidávají další členské země Evropské unie. Nejedná se přitom jen o symbolické gesto, letecké aerolinie totiž za přelety nad cizím územím platí. Přes Bělorusko přitom míří hromada letů do Číny a jihovýchodní Asie.
Včerejší let British Airways z Bangkoku do Londýna a ten dnešní ranní, který se už Bělorusku vyhýbá severní cestou přes Pobaltí
Let Lufthansy LH732 z Frankfurtu do Šanghaje 22.5. přes Bělorusko a 25.5. už přes Pobaltí
Let Air France AF116 z Paříže do Šanghaje 22.5.přes Bělorusko a 25.5. už přes Pobaltí
NA celkové večerní mapě jsou patrné dva koridory východním směrem: jižní, který zpravidla protíná i Českou republiku, a právě severní, který se nyní posunul více na sever nad Pobaltí. Letadla se totiž povětšinou vyhýbají i východní Ukrajině.
Koordinovaná celoevropská doporučení pro letový provoz pak vydává EASA – European Union Aviation Authority. Ta sice zatím běloruskou kauzu nijak nekomentuje, pro srovnání se ale nabízí přehled lokací, kde by se váš dopravní airbus či boeing neměl nikdy ocitnout.
Conflict Zone Information Bulletin
EASA za tímto účelem vydává speciální doporučení CZIB – Conflict Zone Information Bulletin –, která se na sklonku dubna dočkala prodloužení až do konce letošního října.
Na seznamu figurují prakticky všechny současné problematické regiony, přičemž CZIB například doporučuje leteckým společnostem, aby se v těchto oblastech držely v bezpečné výšce.
Nad Kábulem raději jen v osmi kilometrech
Samotný CZIB doplňují citace národních autorit. V případě Kábulu to je podle Britů minimální letová výška 25 000 stop (7 620 metrů) nad zemí, aby letoun nemohla ohrozit menší a ručně vypouštěná protiletecké raketa tamních bojůvek.
Na seznamu momentálně figurují: