Alternativní zdroje energie čerpající z obnovitelných zdrojů jsou v řadě zemí hitem už dávno a současná situace na trhu s elektřinou, ropou a zemním plynem jejich oblibu ještě posílila. Odborníci ale zároveň poukazují na některé negativní dopady těchto zdrojů energie pro životní prostředí. Velký problém představují větrné elektrárny pro živočichy, hlavně pro ptáky a netopýry.
Rizika pro ptáky ilustruje názorně kauza americké společnosti ESI Energy, která v roce 2022 provozovala sto padesát čtyři větrných elektráren rozmístěných od Aljašky po Mexiko. Na padesáti z nich došlo za posledních deset let k zabití více než sto padesáti chráněných orlů skalních a orlů bělohlavých. Sto třicet šest dravců zemřelo poté, co je zasáhly rotující lopatky větrné turbíny. Ve výčtu figurují jen chráněné druhy ptáků, oběti z nechráněných druhů nikdo nepočítá.
Někteří ptáci trpí vůči větrným elektrárnám zjevnou averzí. Třeba jeřábi američtí nezastaví během tahu k odpočinku blíž než pět kilometrů od turbín. Vyhnou se tak smrtícím lopatkám, ale na druhé straně se nedostanou na některá místa, kde jejich předci po dlouhé generace doplňovali energii pro dlouhé lety konzumací vysoce kvalitní potravy,
Netopýří masakry
Ještě horší dopady mají větrné elektrárny na migrující netopýry. Zatímco ptáci hynou nejčastěji po přímém zásahu rotující lopatkou větrné turbíny, netopýři odhalí přítomnost pohybující se překážky pomocí odražených ultrazvukových vln a vyhnou se jí. Pohyblivou překážku detekují dokonce s větší jistotou než překážky nepohyblivé. Netopýři ale uhynou, i když mezi lopatkami turbíny hladce proklouznou.
Rotací lopatek vzniká zóna se sníženým tlakem vzduchu. V oblasti hrotu pohybující se vrtule je tlak vzduchu nižší asi o desetinu. Netopýr tuhle zónu smrti neodhalí a pokud jí proletí, náhlý pokles tlaku okolního vzduchu mu způsobí prudké roztažení vzduchu v plicích. Plíce se nafouknou a jejich jemná tkáň doslova exploduje.
Netopýři padají k zemi s potrhanými plícemi plnými krve. Zvíře běžně snáší i mnohem nižší tlak, než jaký na něj působí při průletu mezi lopatkami větrné turbíny. Změna tlaku však bývá pozvolná. Při prudkém snížení tlaku stačí k poškození plic savců pokles i o pět procent.
K největším masakrům netopýrů dochází během podzimních tahů, kdy zvířata na cestě do zimoviště prolétají přes horská sedla, aby nemusela stoupat do velkých výšek. Větrné elektrárny jsou často stavěny právě v těchto místech, protože v sedlech mezi horami panují pro jejich provoz příhodnější podmínky.
Podobné smrtící pásmo vytvářejí větrné elektrárny na pobřeží Baltu, kde se staví do cesty netopýrům migrujícím ze Skandinávie do Černomoří. Odhaduje se, že každý megawatt elektrické energie vyrobené pobaltskými elektrárnami je zaplacen životem čtrnácti netopýrů. K nejčastějším obětem patří netopýr parkový a netopýr rezavý.
Některé druhy netopýrů se větrným turbínám vyhýbají. Jiné druhy však turbíny z neznámého důvodu přitahují. Tito netopýři jsou ochotni se k turbíně, kterou minuli, opakovaně vrátit. Mezi netopýry mají pro větrné turbíny zjevnou slabost netopýři šedí, netopýři rudohnědí, nebo netopýři stříbřití. Pro atraktivitu větrných turbín nabízí věda několik hypotéz.
Podle jedné láká netopýry hluk vydávaný lopatkami, generátorem nebo řídící elektronikou. Podle další teorie si netopýři pletou vysoké pilíře se stromy a hledají na nich útočiště. Netopýři u některých větrných turbín skutečně odpočívají.
Jasně to dokládá přítomnost jejich trusu. Ale jestli je to hlavní důvod pro vyhledávání větrných elektráren, není jasné. Další vědci jsou přesvědčeni, že větrné turbíny lákají hmyz, např. světlou barvou nebo ohřátými částmi, a za hmyzem se pak stahují i netopýři.
Situace je vážná. Velikost netopýřích populací v řadě případů známe jen přibližně a často o ní nemáme spolehlivé údaje. Můžeme proto jen odhadovat, jakou měrou větrné turbíny netopýry decimují. Velikost populace amerických netopýrů šedých se pohybuje kolem dvou a půl milionu.
Pokud ale budou mřít na následky střetu s větrnými turbínami podobným tempem jako dnes, pak při předpokládaném tempu výstavby nových větrných elektráren klesnou počty těchto netopýrů do roku 2050 na pouhou desetinu.
Drony na stráži
Zatím bylo jediným spolehlivým opatřením ochraňujícím ptáky a netopýry vypnutí větrných elektráren v období vrcholících tahů. Nová studie izraelských vědců z univerzit v Tel Avivu a Haifě publikovaná ve vědeckém časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation nabízí pro ochranu netopýrů neobvyklé řešení, které by dovolilo udržet větrné elektrárny v maximálním provozu.
Výsledkem výzkumu vědců pod vedením Yossiho Yovela je unikátní aparatura emitující kombinaci ultrazvukových a světelných signálů. Aparatura je namontována na drony, které by se pohybovaly kolem větrných elektráren. To netopýry odradí a donutí je, aby nebezpečnou zónou prolétali ve velkých výškách. Turbíny by tak mohly pracovat bez odstávek.
„Výhodou dronu je, že je v neustálém pohybu a vysílá kombinaci vizuálních a akustických signálů určených speciálně pro netopýry. Když jsou signály stacionární a nemění se, zvířata si na ně zvyknou a nakonec je ignorují,“ říká Yossi Yovel.
Vědci odzkoušeli dron s aparaturou v severoizraelském údolí Hula, kde se vyskytuje velké množství netopýrů. Dron létal ve výšce sto metrů nad zemí, což je průměrná výška středu větrné turbíny, a pohyboval se po dráze dlouhé asi dvě stě metrů. Ke sledování aktivity netopýrů použili vědci radar, lidar i mikrofony zachycující ultrazvuky netopýrů.
Výzkumníci porovnávali běžnou aktivitu netopýrů s aktivitou v přítomnosti dronu nesoucího zastrašovací zařízení. Výsledky jsou přesvědčivé. Netopýry se podařilo udržet mimo oblast hlídanou dronem. Aktivita netopýrů v okruhu čtyř set metrů od dronu klesla o čtyřicet procent a netopýři přelétali oblast hlídanou dronem ve výškách kolem osmi set metrů.
„Jedná se o efektivní a snadno implementovatelné řešení, které je za rozumnou cenu a je velkým přínosem pro všechny strany. Na jedné straně zamezuje zabíjení netopýrů, na druhé straně umožňuje bezpečný, nepřetržitý a efektivní provoz turbíny a výrobu zelené energie. Teď hodláme provést ověřující experiment u větrné turbíny," odkrývá plány svého týmu Yossi Yovel.
Titulní foto: Scott Butner, CC BY-NC-ND 2.0
