Slavná observatoř na Skalnatém Plese  Foto:  Juloml ,  CC BY-SA 3.0

Slavná observatoř na Skalnatém Plese  | Foto: Juloml, CC BY-SA 3.0

Dvoumetrový Perkův dalekohled je největším dalekohledem v Česku.  Foto:  Czech Wikipedia user Packa ,  CC BY-SA 2.5

Dvoumetrový Perkův dalekohled je největším dalekohledem v Česku.  | Foto: Czech Wikipedia user Packa, CC BY-SA 2.5

V roce 2017 oslavil Perkův dalekohled padesátiny.  Foto:  Akademie věd

V roce 2017 oslavil Perkův dalekohled padesátiny.  | Foto: Akademie věd

Perkův dalekohled v Ondřejově Foto:  Akademie věd

Perkův dalekohled v Ondřejově | Foto: Akademie věd

Přechod planety před hvězdou způsobí pokles jasnosti hvězdy. ESA/Hubble, L. Calçada

Přechod planety před hvězdou způsobí pokles jasnosti hvězdy. | ESA/Hubble, L. Calçada

Kosmický dalekohled Kepler Foto: NASA

Kosmický dalekohled Kepler | Foto: NASA

Statistický přehled mise Keplera Foto: NASA

Statistický přehled mise Keplera | Foto: NASA

Změny v časech tranzitů může způsobit také měsíc. Jeden takový už vědci možná objevili.  Foto:  NASA, ESA, and L. Hustak (STScI)

Změny v časech tranzitů může způsobit také měsíc. Jeden takový už vědci možná objevili.  | Foto: NASA, ESA, and L. Hustak (STScI)

Kosmický dalekohled Kepler v roce 2018 skončil. Exoplanety ale dál loví nová družice TESS. Foto: NASA

Kosmický dalekohled Kepler v roce 2018 skončil. Exoplanety ale dál loví nová družice TESS. | Foto: NASA

Dvoumetrový Perkův dalekohled je největším dalekohledem v Česku.  Foto:  Czech Wikipedia user Packa ,  CC BY-SA 2.5
V roce 2017 oslavil Perkův dalekohled padesátiny.  Foto:  Akademie věd
Perkův dalekohled v Ondřejově Foto:  Akademie věd
Přechod planety před hvězdou způsobí pokles jasnosti hvězdy. ESA/Hubble, L. Calçada
9
Fotogalerie

Neviditelná planeta: Slovensko-český tým rozlouskl záhadu soustavy Kepler-410

  • Okolo hvězdy možná obíhá planeta jen o polovinu hmotnější než Mars
  • Planeta svou gravitací ovlivňuje oběh jiné dříve objevené planety
  • Původně se vědci domnívali, že odchylky v oběhu planety způsobuje další hvězda či dvojhvězda

V roce 2013 objevili astronomové v datech z již nefungujícího kosmického dalekohledu Kepler exoplanetu s označením Kepler-410 Ab. Planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou, takže způsobí každých asi 18 dní pokles její jasnosti. Velikost planety je asi 2,8 Země.

K poklesům jasnosti však nedochází pravidelně. Vědci objevili asi 15 minutové odchylky. Podobnému jevu se říká změny v časech tranzitů (Transit Timing Variations, TTV) a způsobuje ho svou gravitací další těleso.

Změny v časech tranzitů může způsobovat další hvězda, planeta nebo měsíc. Mateřská hvězda Kepler-410 A není „single“. Je součástí dvojhvězdy. Druhá hvězda, kterou je patrně červený trpaslík, ale TTV nezpůsobuje. V systému musí být ještě další těleso.

Vědci, mezi kterými byl i slovenský tým, přišli před pár lety s hypotézou, že dalším tělesem je hvězda nebo dokonce dvojhvězda. V krajním případě bychom tak měli čtyřnásobný hvězdný systém s planetou, která obíhá okolo největší z hvězd.

Dalekohledy v Česku a na Slovensku možná záhadu vyřešily

Slovensko-český tým pod vedením Pavola Gajdoše z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se pokusil hvězdu či dvojhvězdu objevit a to pomoci metody zvané měření radiálních rychlostí.

Pro zjednodušení si představme, že máme jen dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště, které může ležet v kosmickém prostoru, ale také uvnitř hmotnější hvězdy. V takovém případě se hvězda v kosmickém prostoru jakoby kymácí a tento pohyb se projeví posuvem spektrálních čar ve spektru dané hvězdy.

Od roku 2016 pozorovaly poměrně jasnou hvězdu Kepler-410 A v souhvězdí Lyry tři dalekohledy. Dva se nacházejí na Slovensku – ve Staré Lesné a na Skalnatém Plese. Třetím dalekohledem byl dvoumetrový Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.

Na vědě je krásné, že i když se neobjeví nic, tak to může znamenat hodnotný výsledek. Vědci skutečně nic nenašli a mohou tak vyloučit existenci jakéhokoliv dalšího tělesa o hmotnosti nad 30 Jupiterů s oběžnou dobou do 2 let. Hypotéza o další neobjevené hvězdě či dvojhvězdě tím nejspíše padla.

Zbývá tedy poslední možnost. Okolo hvězdy Kepler-410 A obíhá ještě jedna planeta a právě ona svou gravitací ovlivňuje oběh pozorované planety Kepler-410 Ab. Podle autorů studie má planeta hmotnost asi 1,5 Země a oběžnou dobu 26 dní.

Bohužel potvrdit existenci této planety nebude jednoduché. Před svou hvězdou nejspíše nepřechází a i kdyby ano, způsobuje tak malé poklesy jasnosti hvězdy, že jsou ze země nepozorovatelné.

Druhou možností je výše zmíněné měření radiálních rychlostí, které se používá i pro objevování exoplanet. Signál z druhé planety bude však natolik slabý, že současnými přístroji není detekovatelný.

Určitě si přečtěte

Články odjinud