V roce 2013 objevili astronomové v datech z již nefungujícího kosmického dalekohledu Kepler exoplanetu s označením Kepler-410 Ab. Planeta z našeho pohledu přechází před svou hvězdou, takže způsobí každých asi 18 dní pokles její jasnosti. Velikost planety je asi 2,8 Země.
K poklesům jasnosti však nedochází pravidelně. Vědci objevili asi 15 minutové odchylky. Podobnému jevu se říká změny v časech tranzitů (Transit Timing Variations, TTV) a způsobuje ho svou gravitací další těleso.
Změny v časech tranzitů může způsobovat další hvězda, planeta nebo měsíc. Mateřská hvězda Kepler-410 A není „single“. Je součástí dvojhvězdy. Druhá hvězda, kterou je patrně červený trpaslík, ale TTV nezpůsobuje. V systému musí být ještě další těleso.
Vědci, mezi kterými byl i slovenský tým, přišli před pár lety s hypotézou, že dalším tělesem je hvězda nebo dokonce dvojhvězda. V krajním případě bychom tak měli čtyřnásobný hvězdný systém s planetou, která obíhá okolo největší z hvězd.
Dalekohledy v Česku a na Slovensku možná záhadu vyřešily
Slovensko-český tým pod vedením Pavola Gajdoše z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích se pokusil hvězdu či dvojhvězdu objevit a to pomoci metody zvané měření radiálních rychlostí.
Pro zjednodušení si představme, že máme jen dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají okolo společného těžiště, které může ležet v kosmickém prostoru, ale také uvnitř hmotnější hvězdy. V takovém případě se hvězda v kosmickém prostoru jakoby kymácí a tento pohyb se projeví posuvem spektrálních čar ve spektru dané hvězdy.
Od roku 2016 pozorovaly poměrně jasnou hvězdu Kepler-410 A v souhvězdí Lyry tři dalekohledy. Dva se nacházejí na Slovensku – ve Staré Lesné a na Skalnatém Plese. Třetím dalekohledem byl dvoumetrový Perkův dalekohled v Astronomickém ústavu v Ondřejově.
Na vědě je krásné, že i když se neobjeví nic, tak to může znamenat hodnotný výsledek. Vědci skutečně nic nenašli a mohou tak vyloučit existenci jakéhokoliv dalšího tělesa o hmotnosti nad 30 Jupiterů s oběžnou dobou do 2 let. Hypotéza o další neobjevené hvězdě či dvojhvězdě tím nejspíše padla.
Zbývá tedy poslední možnost. Okolo hvězdy Kepler-410 A obíhá ještě jedna planeta a právě ona svou gravitací ovlivňuje oběh pozorované planety Kepler-410 Ab. Podle autorů studie má planeta hmotnost asi 1,5 Země a oběžnou dobu 26 dní.
Bohužel potvrdit existenci této planety nebude jednoduché. Před svou hvězdou nejspíše nepřechází a i kdyby ano, způsobuje tak malé poklesy jasnosti hvězdy, že jsou ze země nepozorovatelné.
Druhou možností je výše zmíněné měření radiálních rychlostí, které se používá i pro objevování exoplanet. Signál z druhé planety bude však natolik slabý, že současnými přístroji není detekovatelný.
