Nevyspalý mozek požírá sám sebe!

  • Nedostatek spánku zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby a dalších podobných onemocnění mozku
  • V pozadí této hrozby se skrývá přebuzený imunitní systém
  • Při nevyspání likvidují obranné buňky v mozku neurony a jejich vzájemné spoje
Nevyspalý mozek požírá sám sebe!

Moderní civilizace vidí ve spánku ztracený čas, který je lepší využít k práci či zábavě. Zároveň však lidé v ekonomicky vyspělých zemích čelí stále vyššímu riziku Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby a dalších tzv. neurodegenerativních onemocnění.

Italští vědci pod vedením neurobiologa Michela Bellesiho z Universitá Politecnica delle Marche v Anconě nyní předkládají důkazy o tom, že obě věci spolu úzce souvisí. Nevyspalému mozku hrozí vážná poškození.

Při pokusu na myších nechávali Bellesi a spol. část zvířat normálně spát a jiným nedovolili po pět dní zamhouřit oko. Navodili tak u části pokusných myší stav, jaký u člověka odpovídá těžkému chronickému nevyspání. Následně sledovali v mozku myší aktivitu tzv. gliových buněk.

Ty byly dříve považovány jen za jakési „lepidlo“, které spojuje v mozku neurony. Dnes je zřejmé, že gliové buňky plní v mozku celou řadu nezastupitelných funkcí. Kromě toho, že se podílejí se na zpracování informací, působí v mozku jako hlídači a uklízečky. Brání mozek proti infekcím a zbavují jej odumřelých buněk.

Jeden z typů gliových buněk označovaný jako astrocyty například odstraňuje nepotřebné spoje mezi neurony, tzv. synapse. Díky tomu se může mozek přizpůsobovat novým nárokům, protože zruší staré synapse a vytvoří si tak prostor pro vznik nových spojů mezi neurony. Jiný typ gliových buněk, tzv. mikroglie, likviduje poškozené buňky a buněčnou „drť“, která po nich v mozku zbyde.

U spánkově deprivovaných myší vědci pozorovali výrazné nabuzení jak astrocytů, tak i mikroglií. Jejich aktivita roste ve srovnání s mozkem vyspalých myší více než dvojnásobně. Určitá míra aktivity gliových buněk kolem synapsí je pro mozek nezbytná. Tyto buňky se činí především v blízkosti starých synapsí, které zřejmě potřebují intenzivnější údržbu podobně, jako si vyžaduje častější péči mechaniků automobil - veterán. Nadměrná činnost gliových buněk však nevěští nic dobrého.

„Poprvé se ukázalo, že u spánkově deprivovaných buněk astrocyty doslova sežerou část synapsí,“ vysvětluje Michele Bellesi.

Především vysoká aktivita uklízejících mikroglií je typická pro řadu závažných onemocnění mozku včetně Alzheimerovy choroby. Objev italských vědců zveřejněný ve vědeckém časopise Journal of Neuroscience tak zapadá do již známé skutečnosti, že lidé trpící chronickým nevyspáním jsou zvýšeně ohroženi Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními onemocněními.

Výzkum nastolil celou řadu nových otázek. Nakolik jsou škody vzniklé v mozku v důsledku nevyspání nevratné a nakolik je lze zvrátit tím, že začneme dodržovat správný spánkový režim? A podobně jako v jiných případech se i tady nabízí otázka, zda lze z výsledků studie provedené na myších dělat závěry platné pro člověka.

Lidské gliové buňky jsou ve srovnání s gliemi ostatních savců v mnoha ohledech výjimečné. Platí to především pro lidské astrocyty, které jsou například výrazně větší než astrocyty jiných savců a liší se řadou dalších významných vlastností. Někteří vědci připisují právě zvláštnostem lidských astrocytů významnou zásluhu za výjimečnou inteligenci člověka.

Zdroj: Journal of Neuroscience

Diskuze (5) Další článek: Na Apple se sypou další žaloby. Týkají se AirPlay, automatického vytáčení či baterie

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Zajímavosti, Mozek, Medicína, Lidé, Spánek, Alzheimerova choroba, Vážné poškození, Známá skutečnost, Parkinson, Buňka, Lepidlo, Trpící člověk, Civilizace, Nový nárok, Závažné onemocnění, Nová vakcína, Vědec, Choroba, Nevyspalý mozek, Neurony, Vakcína, Neuron, Lidský mozek

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: 13 grafických karet

Srovnání 7 dokovacích stanic s USB-C

Jak na perfektní noční fotografie

Kvalitní zdroje informací pro sebevzdělávání