Osobnosti vědy a techniky

Nic se nerodí z ničeho. Příběh Lazzara Spallanzaniho

  • Aristoteles mj. hovořil o tom, že někteří tvorové by se mohli rodit z neživé hmoty
  • Trvalo přes dvě tisíciletí, než byl tento z našeho pohledu hloupý nápad vyvrácen
  • Podařilo se to díky práci jednoho z největších experimentátorů 18. století

Slavný Aristoteles, největší z řeckých filozofů, položil základ mnoha věd a stál u zrodu mnoha převratných myšlenek a teorií. Jedna z nich hovořila o možnosti, že někteří tvorové nepotřebují ke svému zrození rodiče, ale rodí se z neživé hmoty, například hmyz ze špíny.

Trvalo přes dvě tisíciletí, než byl tento z našeho pohledu hloupý nápad vyvrácen. Nebylo to nic jednoduchého a dalo to opravdu hodně práce. Ačkoliv jméno vědce, o němž si dnes budeme povídat, už téměř nikomu nic neříká, ve své době šlo o kapacitu, o jednoho z největších experimentátorů osmnáctého století.

Lazzaro Spallanzani se narodil 10. ledna 1729 v Scandianu, což tehdy stejně jako dnes bylo malé nevýznamné městečko v severní Itálii. Jeho partnerským městem je například Blansko, což nám dá poněkud konkrétnější představu. Jeho otec byl advokátem a co bude studovat Lazzaro bylo od dětství jasné.

Otec se v něm snažil probudit zájem o své spisy a ukazoval mu sbírky zákonů a další právnickou literaturu, nicméně nějak se to minulo účinkem. Lazzaro byl ale poslušný hoch, takže studia neodmítl a smířil se s představou, že z něj bude právník, ačkoliv tímto nebyl nijak nadšen.

Jenže na univerzitě přišel na chuť matematice a přírodním vědám. Vyučovala jej zde i jeho nesmírně talentovaná sestřenice Laura Bassi, která se stala první profesorkou přírodních věd v historii (a druhou, které se podařilo získat doktorát). Spallanzaniho otce nakonec přesvědčili, že jeho mladý syn je nesmírně talentovaný, takže stát se „pouhým“ právníkem by bylo mrháním jeho nadáním. Otec tedy souhlasil, aby se jeho syn plně věnoval vědě.

Raketová kariéra

Spallanzani se ve svých 25 stal profesorem logiky, metafyziky a řečtiny, nejprve na univerzitě v Reggiu, Později vyučoval v Modeně a své největší objevy uskutečnil na univerzitě v Pavii, kam jej pozvala Marie Terezie. Akademickou dráhu zakončil na univerzitě v Padově.

Spallanzani se v Pavii zabýval zkoumáním reprodukce zvířat a stal se ve své době na slovo vzatým odborníkem na tento problém. Objevil, že u vyšších živočichů je nezbytné splynutí vajíčka a spermie, a dokonce se mu podařilo jako prvnímu realizovat umělé oplodnění u psů a oplodnění ve zkumavce u žab.

Rediho pokus

Jakožto racionálně myslící člověk Spallanzani nesouhlasil s aristotelovskou teorií samoplození. Ne, tak to přeci nemůže být. Všechny jeho zkušenosti říkaly, že každý organismus má nějaké rodiče, že se nerodí z ničeho.

Ta teorie byla stará dvě tisíciletí a měla své zapřisáhlé zastánce i odpůrce. Těch druhých bylo podstatně méně. Jen velice těžko se daly vyvracet nepochybná fakta. Například, jak je možné, že maso, ponechané na vzduchu, je po několika dnech plné červů? Proč se vlastně kazí? Nezrodí se tito červi v mase z ničeho, nějakým tajuplným působením neznámé síly?

Zastánci a odpůrci se dva tisíce let hádali a nikoho nenapadlo zkusit nějaký experiment. Až roku 1668 provedl Francesco Redi velice jednoduchý pokus. Vzal tři stejné sklenice a vložil do nich maso. Jednu zakryl lehkým závojem, aby do ní nemohla vniknout žádná moucha či červ. Druhou zakryl pouze částečně, no a třetí ponechal otevřenou.

Jak po několika dnech dopadlo to maso ve třetí sklenici, to je asi každému jasné. Ve druhé sklenici nalezl Redi v masu červů méně, no a v oné první žádné. Ano, maso se kazilo i nadále, ale žádní červi se v něm neobjevili. Redi byl první, kdo dokázal, že mouchy a červi se z masa samovolně nerodí. Zatímco ostatní nad touto otázkou meditovali, Redi problém vyřešil chytrým pokusem.

Spallanzani důmyslnost Rediho testu nesmírně obdivoval, leč teorie samoplození tímto vyvrácena nebyla. Její zastánci sice připouštěli, že mouchy, červi či další vyšší živočichové asi opravdu ke zrození potřebují rodiče, ale ty nejprimitivnější organismy jsou schopny zrodit se z ničeho. Tak třeba mikrobi. Jak je možné, že jsou všude kolem? Jak se rozmnožují?

Od zkoumání rozmnožování vyšších živočichů byl jen krůček k otázce, jak se vlastně rozmnožují mikrobi. To v této době nikdo netušil. Byl tu však jeden podivný experiment dokazující, že by se mikrobi přeci jen mohli samovolně rodit z neživé hmoty.

Na dalším listu si povíme více o Lazzarově zkoumání tzv. vegetativní síly.

Diskuze (8) Další článek: Živě z Pekingu: Otestovali jsme Velký čínský firewall a hledali dalajlámu

Témata článku: Bakterie, Biologie, Osobnosti vědy a techniky, Experiment, Přírodní věda, Lehký závoj, Hlavní problém, Jediná možnost, Hloupý nápad, Celá hodina, Reálný svět, Optický klam, Maso, Uznávaný expert, Lahev, Tuhý kořínek, Jednoduchý pokus, Fatální následek, Itálie, Chytrý způsob, Královská společnost, Modena, Blansko, Tajemný svět, Jasný fakt


Určitě si přečtěte

AMD vs. Intel+Nvidia: Stejný herní notebook, stejná cena. Který je lepší?

AMD vs. Intel+Nvidia: Stejný herní notebook, stejná cena. Který je lepší?

** Acer Predator Helios 500 je poctivý velký herní notebook ** platforma AMD zdatně konkuruje tandemu Intel+Nvidia ** Srovnání nevyznívá jednoznačně

Tomáš Holčík | 35

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

David Polesný | 35

Tucet nejrychlejší vlaků světa aneb o čem se Českým drahám může jen zdát

Tucet nejrychlejší vlaků světa aneb o čem se Českým drahám může jen zdát

** Na českých kolejích se smí jezdit maximálně 160 km/h ** Jinde ve světě se jezdí dvojnásobnou rychlostí ** Podívejte se, jaké vlaky v běžném provozu jsou nejrychlejší na světě

Karel Kilián | 35

Notebook do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Notebook do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 55