„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“  konstatoval  Kaku.

„Mluvit s nimi však bude obtížné, protože mohou být desítky světelných let daleko,“ konstatoval Kaku.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Existuje i  studie , podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

Existuje i studie, podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.
A její případné objevení by nám mohlo poskytnout důležité informace o nás samotných.
„Pokud zjistíme, že inteligentní život je běžný, pak by to znamenalo, že naše civilizace může existovat mnohem déle než několik set let,“ vysvětluje Conselice.
„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“
13
Fotogalerie

Nobelista Didier Queloz: „Nemůžu věřit tomu, že jsme jediné živé bytosti ve vesmíru.“

Astronom Didier Queloz je přesvědčen o tom, že mimozemské organismy existují. Dokonce se domnívá, že bychom je teoreticky mohli nalézt ještě před rokem 2050.

„Nemůžu věřit tomu, že jsme jediné živé bytosti ve vesmíru,“ prohlásil minulé úterý krátce poté, co zjistil, že získal Nobelovu cenu za fyziku. „Existuje příliš mnoho planet, příliš mnoho hvězd a chemie je univerzální. Chemie, která vedla k životu, musí probíhat i jinde.“

Podle Queloze je realistické předpokládat, že lidstvo již během nadcházejících 30 let vyvine zařízení schopné zaznamenat biochemické známky života na exoplanetách.

Není sám

Queloz ovšem není jediným známým vědcem, který se v uplynulém týdnu k této problematice vyjádřil. Totéž udělal i bývalý výzkumník NASA Gilbert Levin.

Ten napsal pro Scientific American zajímavý příspěvek, v němž tvrdí, že jsme na mimozemský život již narazili – a to v sedmdesátých letech minulého století na Marsu.

Levin během mise sond Viking pracoval na projektu pro detekci probíhajícího metabolismu Labeled Release (LR), jehož výsledky byly pozitivní. Když ale Molecular Analysis Experiment neodhalil žádnou organickou hmotu, NASA dospěla k závěru, že během LR byla objevena pouze substance, která život imitovala. Na toto téma se stále vedou diskuse.

Určitě si přečtěte

Články odjinud