Každý rok v dubnu se noční obloha rozzáří díky meteorickému roji zvanému Lyridy. Tento úkaz, pojmenovaný podle souhvězdí Lyry, je způsoben průletem Země prachovými částicemi zanechanými kometou Thatcher. Lyridy jsou jedním z nejstarších zaznamenaných meteorických rojů – první zmínky o nich pocházejí z roku 687 př. n. l., kdy byly pozorovány jako „hvězdy padající jako déšť“.
Letos budou Lyridy aktivní mezi 15. a 29. dubnem, přičemž maximum nastane v noci z pondělí 21. na úterý 22. dubna. Nejlepší čas k pozorování bude od půlnoci do východu Měsíce, kdy radiant, tedy bod, odkud meteory zdánlivě vylétávají, stoupá na obloze nejvýš.
Lyridy zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lyra
Nachází se poblíž hvězdy Vega, která je jednou z nejjasnějších hvězd severní oblohy na hranici souhvězdí Lyry a Herkula. Ideální podmínky zajistí temná lokalita daleko od městského osvětlení. V letošním roce se maximum roje odehraje za příznivých podmínek – Měsíc bude v poslední čtvrti, takže vychází až kolem třetí hodiny ranní, a proto nebude výrazně ovlivňovat viditelnost meteorů.
Radiant Lyridů
Za ideálních podmínek lze během maxima spatřit 10 až 20 meteorů za hodinu, avšak Lyridy jsou známé svou nepředvídatelností a občasným náhlým zvýšením aktivity, kdy může počet meteorů dosáhnout až 100 za hodinu – naposledy se to stalo v roce 1982. Meteory většinou zanechávají krátké světelné stopy, občas se objeví jasné bolidy a je tu i možnost vzniku „vláčků“ v podobě dlouhotrvajících světelných stop.
Je to vlastně prach z komety
Mateřským tělesem Lyrid je dlouhoperiodická kometa C/1861 G1 Thatcher, která byla objevena v roce 1861 Alfredem Thatcherm. Toto těleso obíhá Slunce jednou za 415 let a jeho další průlet kolem Země se očekává až v roce 2276. Uvolněné prachové částice ve výškách kolem 100 kilometrů vstupují do atmosféry Země, kde při rychlostech až 47 km/s (169 200 km/h) shoří a vytváří známé „padající hvězdy“.
Lyridy mají bohatou historii pozorování napříč kulturami, přičemž nejstarší zmínky pocházejí z Číny. Významná náhlá zvýšení aktivity byla zaznamenána v roce 1803 ve Virginii s až 700 meteory za hodinu či v roce 1922 v Řecku. Tyto události fascinovaly nejen astronomy, ale i širokou veřejnost. Příští podobný „výbuch“ aktivity se čeká v roce 2042.
Pro nejlepší zážitek si vezměte deku nebo lehátko a najděte si pohodlné místo s nerušeným výhledem na oblohu. Oči si přivyknou tmě asi za 30 minut, takže buďte trpěliví. I když Lyridy nejsou tak intenzivní jako slavné Perseidy, jejich jasné meteory mohou být pro každého milovníka noční oblohy nezapomenutelným zážitkem.