Výrobci mobilních telefonů, počítačů, tabletů a další elektroniky nabízejí režimy, při kterých displeje přístrojů vyzařují po setmění méně modrého světla. Tahle služba má zajistit uživatelům kvalitnější spánek. Pro potřebu nočního režimu, jako je např. Night Shift iPhonů, lze najít celkem racionální argumenty.
Člověk má v mozku vnitřní biologické hodiny, které řídí mnohé fyziologické funkce organismu včetně spánku. Hodiny nám sice v mozku běží nepřetržitě, ale my si je každodenně seřizujeme podle toho, jak se střídá noc a den. Potmě se nám v mozku uvolňuje hormon melatonin a v odezvě na jeho zvýšené koncentrace se mění naše tělesné funkce. Když nám do oka dopadá světlo, produkce melatoninu v mozku ustává.
Aby byly naše vnitřní biologické hodiny skutečně spolehlivé, nesmí se nechat ošálit výkyvy v intenzitě světla, kterým se v každodenním životě nevyhneme. Mozek proto nereaguje na krátká „zatmění“, např. na mrknutí oka, nebo na úbytek světla, když se uprostřed letního dne nebe zatáhne temnými bouřkovými mraky. Úroveň světla registrují speciální buňky oční sítnice, které jsou přednostně citlivé na modrou složku světla.
Pokud si večer ozařujeme sítnici modrým světlem z displeje mobilního telefonu, televizní obrazovky nebo monitoru počítače, uvádíme mozek v omyl. Příliv modrého světla vnímá jako den a potlačuje produkci melatoninu v době, kdy by koncentrace tohoto hormonu v našem těle měly stoupat.
Modré světlo tak může narušit člověku spánek a vyvolat chaos v dalších biorytmech. Poruchy spánku mají na lidské zdraví neblahý dopad. Zvyšují únavu, snižují duševní výkonnost. Noční režimy mobilů a dalších elektronických vymožeností by nás měly tohoto „modrého zmatku“ ušetřit.
Tým amerických psychologů pod vedením Kary Duracciové ze Cincinnati Children's Hospital Medical Center ověřil účinnost nočního režimu Night Shift iPhonu poměrně důkladným experimentem, o jehož výsledcích referoval ve vědeckém časopise Sleep Health.
Noční režim nepomáhá
Vědci získali pro experiment celkem 167 vysokoškolských studentů ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let a ty rozdělili náhodně do tří skupin. Jedna skupina mohla volně používat svůj iPhone s aktivním nočním režimem. Druhá směla používat iPhone bez nočního režimu a třetí se musela po dobu trvání experimentu užívání iPhonu nadobro vzdát.
Vědci pak po sedm nocí měřili kvalitu spánku všech účastníků pokusu pomocí „chytrých náramků“ se zabudovaným akcelerometrem. Aplikace nainstalovaná do iPhonu registrovala používání každého přístroje. Dobrovolníci nesměli ponocovat a museli trávit v noci v posteli aspoň osm hodin.
Ukázalo se, že žádná ze skupin nevykazovala během pokusu kvalitnější spánek. Bylo jedno, jestli dobrovolníci před spaním používali mobil nebo ne. A už vůbec se neprojevilo, jestli měli aktivován noční režim. Všichni dobrovolníci usínali zhruba stejně rychle, z času stráveného v posteli prospali zhruba stejnou dobu a také měli podobně „rozdrobený“ spánek krátkými procitnutími.
Mnohem zajímavější výsledky přinesl detailnější pohled na naměřená data, kdy Durracciová a její spolupracovníci roztřídili dobrovolníky podle délky spánku. Mobil neměl na spánek vliv u studentů, kteří spali méně než 6,8 hodin a dá se u nich předpokládat určitá spánková deprivace. Zjednodušeně řečeno, ospalí dobrovolníci spali stejně bez ohledu na to, co před spaním prováděli a kolik modrého světla se jim dostalo na oční sítnice.
Z dobrovolníků, kteří spali déle než 6,8 hodiny, měli výrazně kvalitnější spánek ti, kteří vůbec nepoužívali mobilní telefon. Z doby strávené v posteli prospali delší dobu a měli spánek méně rozdrobený opakovaným probouzením.
Autoři studie z toho vyvozují, že modré světlo není zdaleka jediný faktor, který lidem narušuje spánek. Neméně silný a možná i výraznější vliv má druh aktivity před usnutím. Hrátky s mobilem, bez ohledu na to, zda má zapnutý noční režim nebo ne, není asi to, čím bychom se měli večer v posteli zabývat.
Závěr studie Kary Duracciové a spol. nevyznívá pro současný svět nijak povzbudivě. Pokud nespíme dost, noční režim mobilů a dalších elektronických „společníků“ nám ke kvalitnějšímu spánku nepomůže. Přitom v ekonomicky rozvinutých zemích spí méně než sedm hodin denně od 30 do 45 % populace starší 18 let. Noční režim nepomůže ani těm, kdo spí dostatečně dlouho. Pokud si chtějí spánek vylepšit, musí se obejít bez mobilu.
Titulní foto: Bosland Corp., CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication
