Myši jsou soumrační a noční savci. Když jdou lidi spát, tak myši vstávají do práce! Dále, myši vidí v šeru mnohem lépe, jsou mnohem citlivější na světlo. A dále, myši nevidí barevně, ale jako většina savců mají čípky jen pro modrou a žlutou. A tyto myši z experimentu jsou genetičtí mutanti, mají díky tomu třetí typ čípku pro červenou barvu. Není div, že jejich organismus nějak reaguje jak na modrou tak právě na žlutou. Lidé mají čípky pro modrou, zelenou a červenou (široký rozsah čípků se samozřejmě překrývá, jakož i u myší, na celé viditelné spektrum). Dle dlouholetých klinických experimtů u lidí řídí tvorbu melatoninu modré světlo, když klesne po určitou prahovou hladinu. Ta je navíc individuální a závisí na kontrastu jasu modré ve dne a v noci. Silné modré a slabé modré mají tedy opačný efekt. U lidí prý funguje ještě trochu i zelená, ale mnohem slaběji než modrá. V noci vnímáme namodralé šero a spánku nevadí, má podprahovou intenzitu (některým lidem ale vadí už jas úplňku). Vnímání modrého světla v noci (tj. pocit, že modré světlo v krajině převažuje) ale způsobuje ještě tzv. noční vidění oka, oko se přepne (postupně přizpůsobí, změna proběhne na úrovni sítnice; lidé toto přizpůsobení vidění v šeru někdy mylně přičítají pouhému zvyknutí na tmu roztažením zornic) na noční vidění na vidění tyčinkami, které mají výrazně nejlepší vidění v pásmu modrého světla a zřetelněji v periferním vidění. Posun vidění do modrého světla v noci se nazývá Purkyňův jev.
OK, studie se v magacínech zjednodušeně vykládá tak, že vliv na melanopsin má (i) žluté světlo. A majitelé přístrojů i s funkcemi pro noční režim světla znejistěli. Ale standardní displej přeci žluté světlo vůbec nemá, svítí pouze červená 700 nm, zelená 546 nm a modrá 436 nm. Takže ztlumit celkově jas a utlumit modrou... chodit dříve spát a žádnou paniku.
Názor byl 2× upraven, naposled 28. 12. 2019 18:25