Baterie se na úroveň energetické hustoty nemají šanci dostat. V chemické vazbě efektivně více elektronů neudržíte. To by ta "baterie", nebo spíše úložiště energie, muselo být na jiném principu. Šanci v tomto mohou mít palivové články, kde zásobárnou energie může být vodík (ale ten je silně reaktivní, je nutné ho skladovat v těžkých tlakových nádobách, takže pro letectví úplný nesmysl) nebo metanol (mnohem lepší skladovatelnost, celkem ještě bezpečná látka, ale nižší efektivita než vodík).Hybridní technologie, kde bude motor na výrobu elektřiny a elektřina bude pohánět jiný motor, je úplná volovina. To má smysl v automobilové dopravě, kde se neustále mění rychlost, spalovací motor tedy pracuje většinu času mimo optimální otáčky (což elektromotoru nevadí), navíc se může využít energie z rekuperace. Jenže tohle v letadle odpadá - motor jede většinu času ve stálých ideálních otáčkách, navíc u proudových motorů je to ještě s efektivitou jinak. A co chcete v letadle rekuperovat?Prostě tohle je fakt úplný nesmysl. Elektrická letadla se mohou prosadit na krátkých trasách, kde nevýhody tolik nebolí. Aby měly šanci se prosadit nějak víc, musel by přijít obrovský průlom v tom, jak ukládat a získávat elektřinu. Chemické baterie prostě mají svůj fyzikální limit daný vazbami molekul v elektrolytu, kondenzátory jsou omezené velmi podobně a vlastně nemají šanci se dotáhnout v energetické hustotě na chemickou baterii (ale jsou rychlejší v nabíjení/vybíjení). A palivové články zase mají dost nízkou efektivitu. Při současných znalostech to nemá moc rozumné řešení. Pro leteckou dopravu jsou spalovací motory (zejména proudové) zatím nenahraditelné. Lze se bavit o změně paliva, aby nebylo nutné pálit ropné produkty, tj. syntetická paliva (metan, metanol), ale tam je zase silně energeticky nevýhodná výroba (prostě těžba ropy je zatím mnohem levnější).