Vojenství | Zbraně

Nová dělostřelecká munice využívá pro větší dostřel ramjet

  • Odborníci se snaží vyvinout dělostřelecký projektil s ramjetovým pohonem
  • Na tzv. projektu XM1155 pracuje i Raytheon
  • Dotyčný projektil by mohl doletět do vzdálenosti přes 100 kilometrů

Klasické dělo je vlastně velmi jednoduchá technologie. Jde o válec, který je na jednom konci uzavřený. Do válce se vloží munice s projektilem, pod nímž je umístěná pohonná látka. Když je tato látka zažehnuta, tak dojde k jejímu prudkému shoření. Tím se uvolní horké plyny, které proženou projektil skrz hlaveň a vymrští ho do určité vzdálenosti od děla, pokud možno na protivníka.

Taková dělostřelecká technologie funguje už déle než 500 let. Po celou tu dobu je dělostřelectvo zásadní součástí jak pozemních, tak i námořních vojenských sil. Přesto je tu ale stále velký prostor pro vylepšování, které by umožnilo zvýšit účinnost, přesnost a dosah takových zbraňových systémů.

A jak ukazují konflikty, které probíhají ve světě 21. století, v nichž se až překvapivě intenzivně uplatňuje právě dělostřelectvo, takové vylepšování má stále smysl.

Projekt XM1155

Pěkným příkladem takového zlepšování, které právě probíhá, je projekt XM1155. Na tomto projektu pracují Raytheon Missiles & Defense, kteří jsou součástí společnost obranného průmyslu Raytheon, společně s nizozemskými Nederlandse Organisatie voor Toegepast Natuurwetenschappelijk Onderzoek (TNO).

Cílem tohoto projektu, jemuž U. S. Army udělila kontrakt v hodnotě 7,9 milionů dolarů, je vyvinout dělostřelecký projektil s ramjetovým pohonem. Takový projektil by měl přitom nabídnout významně větší dostřel již existujících dělostřeleckých systémů a zároveň by měl přesně zasáhnout zvolený cíl. Dělostřelecký projektil s ramjetovým pohonem by mohl doletět do vzdálenosti přes 100 kilometrů.

Bližší detaily o projektu nejsou příliš známé. Pokud ale jde o ramjetový pohon, tak to nejspíše znamená, že by takový dělostřelecký projektil měl být vystřelen z hlavně tradičním způsobem a pak by měl spustit ramjetový, čili náporový pohon.

Do spalovací komory pohonu by měl proudit vzduch, který se zde stlačí, přidá se k němu palivo, zažehne se, a spaliny unikající vysokou rychlostí pak vyvinou velký tah.

Podle Raytheonu by měly projektily XM155 fungovat v každém terénu a povětrnostních podmínkách, jak u pozemních, tak i námořních dělostřeleckých systémů.

Měly by být kompatibilní s dělostřelectvem používajícím standardní munici NATO ráže 155 milimetrů. Přesný zásah by měla této munici zajistit technologie Excalibur společnosti Raytheon, která využívá navádění pomocí GPS a laseru.

Diskuze (17) Další článek: Jako pivní sud. V laboratořích Oak Ridge chtějí pomocí 3D tisku vytvořit funkční jaderný reaktor

Témata článku: Technologie, USA, Výzkum, Vojenství, Armáda, Zbraně, NATO, TNO, Dělostřelecký systém, Projektil, Pohon, Dostřel, Dělostřelecká munice, Dělostřelec, Raytheon, Dělostřelectvo, Vzdálenost, Munice, Projekt


Určitě si přečtěte

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

** Před dvěma lety se Microsoft zasnoubil s Chromem ** Nový Edge není zdaleka jejich jediné dítě ** Ještě důležitější je komponenta WebView2

Jakub Čížek | 44

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

** Srovnali jsme fixní LTE připojení od tuzemských operátorů ** Liší se rychlostmi, cenou i podmínkami ** Na co všechno dát pozor?

Lukáš Václavík | 35