Šéfinženýr Googlu Ray Kurzweil je přesvědčen o tom, že nejpozději v roce 2030 budou našimi útrobami běžně putovat různí nanoboti či mikroboti. Tato technologie skutečně může v medicíně způsobit obrovskou revoluci, ale jsou tu dvě problematické věci – napájení a kontrola.
Tým vědců vedený Li Zhangem z Chinese University of Hong Kong ovšem možná rozlousknul oba tyto oříšky. A to velmi zajímavým způsobem – použil k tomu totiž sinici Spirulina platensis, která se prodává jako potravinový doplněk.
Klíčem k úspěchu se stalo potažení Spiruliny nanočásticemi oxidu železitého. Šroubovitý nebo pružinový tvar magnetizovaných sinic umožňuje maximální pohyblivost zatímco pohon zajišťují magnetická pole, která neškodně procházejí tělem.
Nejlepší ze všeho ovšem je, že tito syntetičtí mikroboti jsou zcela biokompatibilní. Degradují v řádech hodin či dní (v závislosti na množství magnetického povlaku) a nepoškozují buňky – s výjimkou buněk rakovinných. Magnetizovaná sinice při laboratorních pokusech zlikvidovala přibližně 90 % nádorových buněk, na které během časového limitu 48 hodin narazila. Objev tohoto nečekaného vedlejšího účinku samozřejmě odborníky nadchnul.
Mikroboty tohoto typu lze snadno ovládat a monitorovat (například sledováním jejich fluorescence nebo pomocí nukleární magnetické rezonance), nicméně jejich schopnost dopravovat na místo určení léky a další „náklady“ je zapotřebí i nadále testovat.
„Ještě nejsou připraveni pro medicínské využití,“ komentoval to Joseph Wang, který vyvinul jiný druh lékařských mikrobotů. I on se však domnívá, že inkriminovaná technologie by mohla být k dispozici už během následujícího desetiletí.
Zdroj: Futurism
