Nové choroby přeskakují do lidské populace většinou ze zvířat. K těmto tzv. zoonosám se řadí třeba ptačí chřipka, ebola a nejnověji covid-19. Epidemiologové berou jako fakt, že další podobné choroby teprve přijdou. Novou chorobu může vyvolat i už známý původce.
Znepokojení vyvolává např. kmen SARS-CoV-2, který se rozšířil do dánských chovů norků a z těch se pak vrátil do lidské populace. Už dříve pronikl SARS-CoV-2 do chovů norků ve Španělsku. Přeskoky virů vyvolávajících plicní infekce mezi lasicovitými šelmami, jako jsou fretky nebo norci, a člověkem, usnadňuje vysoká podobnost buněk jejich dýchacích traktů.
Zcela novou koronavirovou epidemii by mohl rozpoutat prasečí koronavirus SADS-CoV. Za zkratkou se skrývá anglický termín „swine acute diarrhea syndrome coronavirus“ čili „prasečí konoravirus vyvolávající průjem“.
Virus je znám od roku 2016, kdy byl poprvé zachycen u prasat v Číně. Do chovů se dostal z netopýrů a u nakažených zvířat vyvolal závažná průjmová onemocnění, na která hynula především selata.
Nejnovější výzkum týmu vedeného Ralphem Baricem z University of North Carolina v Chapel Hill prokázal, že prasečí koronavirus je s to nakazit lidské plicní i střevní buňky. Studii Baricova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nová koronavirová pandemie na obzoru?
SADS-CoV se významně odlišuje od současné metly SARS-CoV-2 a nepodobá se ani předchozím nebezpečným koronavirům SARS a MERS. Rovněž nemá mnoho společného s koronaviry, s kterými už žijí lidé víceméně v příměří a souhrnně se označují jako HCoV („human coronavirus“ čili „lidský koronavirus“).
Baric a jeho spolupracovníci upozorňují na znepokojivou možnost, že se SADS-CoV „přelije“ z prasat do lidské populace. Předběžné laboratorní testy nevěští nic dobrého, protože buňky lidského imunitního systému si v nich s tímto virem neporadily.
„Nelze odhadnout, zda by tento virus nebo jeho blízce příbuzný kmen mohl infikovat lidskou populaci. Široká škála hostitelů SADS-CoV spojená se schopností replikace v lidských plicních a střevních buňkách ale naznačuje potenciální riziko vzniku nákaz jak v populacích lidí, tak i v populacích zvířat,“ konstatuje Ralph Baric.
Jako pozitivní lze tedy brát snad jen zjištění, že antivirotikum remdesivir má na koronavirus SADS-CoV skutečně razantní účinky a zřejmě by proti chorobě vyvolané tímto virem dobře zabíralo. Aspoň zpočátku, než by se u léčených lidí vyvinuly kmeny viru s rezistencí. To by ale mohlo zajistit lidstvu čas na vývoj potřebné vakcíny.
Jak ale upozorňuje Ralph Baric, neměli bychom pouštět ze zřetele ani původní netopýří koronavirus, kterým se nakazila čínská prasata. Ten náleží do velmi pestré skupiny koronavirů HKU2, jež má své zástupce po celém světě. Nelze vyloučit, že některé jeho kmeny zvládnou infekci člověka bez toho, že by do lidské populace musely putovat přes prasata.
Na lehkou váhu nelze brát ani šíření viru prasečími populacemi. Vzhledem k tomu, jak závažná onemocnění virus u zvířat vyvolává, by došlo v chovech k hodně velkým škodám. Baric proto hledá pracoviště, které by jeho týmu pomohlo při vývoji vakcíny chránící prasata před nákazou. Očkování v chovech by snížilo riziko průniku viru SADS-CoV do lidské populace.