Automobilka Tesla se koncem června postarala o pořádné pozdvižení. Její vůz, konkrétně Model Y ve verzi Juniper a barvě Quicksilver, totiž zcela sám, bez řidiče či vzdáleného operátora, vyrazil z továrny v texaském Austinu a po zhruba půlhodinové cestě zaparkoval u svého nového majitele. Jízda probíhala v běžném provozu a zahrnovala i dálnice.
Tesla jede k novému majiteli:
Zbrusu nový automobil vyjel z texaské Gigafactory, projel přes parkoviště, městské ulice i dálnici, zvládl křižovatky, semafory i hustý provoz, a nakonec sám zaparkoval pod okny. Během jízdy po dálnici dosáhl maximální rychlosti 116 km/h.
Pomohla neveřejná verze softwaru
Systém tohoto vozu běžel na nejnovějším hardwaru (HW4) a využíval neveřejnou, experimentální verzi softwaru, která zatím není dostupná běžným uživatelům. Po úspěšném doručení byl speciální software z auta odstraněn a nahrazen (respektive přehrán) standardní verzí.
Poměrně zásadní je v tomto směru skutečnost, že pokročilá verze Full Self-Driving (FSD v13 a vyšší) vyžaduje hardware 4 (HW4). Elon Musk potvrdil, že starší HW3 nikdy nedosáhne plné autonomie bez dohledu. To je zásadní zpráva pro miliony stávajících majitelů.
Právní klička: logistická operace
Tesla se při autonomním řízení spoléhá výhradně na data z osmi kamer a na pokročilou umělou inteligenci. Tímto autonomním doručením Tesla potvrdila svou vizi, že k plné autonomii nepotřebuje drahé lidary a klasické radary, na které sází většina konkurentů.
Zatímco v robotických taxících Tesly v Austinu stále musí sedět „operátor“, doručení auta bylo klasifikováno jako logistická operace, pro kterou platí mírnější pravidla než pro přepravu osob. Právě to umožnilo jízdu bez jakéhokoli člověka na palubě. Šlo tedy nejen o ukázku technologií, ale i o chytrý právní manévr, který Tesle zajistil titul „první na světě“.
Závod o úplnou autonomii
Ačkoli Elon Musk mluvil o historickém prvenství na veřejné dálnici, není to tak docela pravda. Vozy konkurenční společnosti Waymo už nějakou dobu v několika amerických městech jezdí bez řidiče, ovšem zatím jen s vybranými pasažéry a v omezených oblastech.
Závod o úplnou autonomii má více disciplín a v tuto chvíli různé vítěze. Zatímco Waymo již provozuje komerční robotické taxíky v několika amerických městech, německý Mercedes-Benz jako jediný na světě prodává vozy s certifikovanou autonomií 3. úrovně. U ní může řidič na dálnici legálně pustit volant a výrobce přebírá právní odpovědnost.
Mercedes je o kus dál
Tesla sází na tzv. end-to-end umělou inteligenci: jedna obří neuronová síť zpracovává obraz z kamer a přímo ovládá řízení, brzdění i akceleraci. Tento přístup je sice levnější a snadněji škálovatelný, ale zároveň hůře vysvětlitelný a obtížněji certifikovatelný. Právě nedostatek transparentnosti (proč auto rozhodlo tak, jak rozhodlo) je hlavní překážkou pro schválení v Evropě, kde se preferují ověřitelné algoritmy a jasná pravidla.
A právě zde se rýsuje zajímavý paradox pro nás v Česku. Od roku 2026 u nás začne platit zákon umožňující provoz vozů s autonomií 3. úrovně. Řidič bude moci pustit volant, ale musí být připraven do 10 sekund převzít řízení, pokud ho auto vyzve. Pokud systém způsobí nehodu, odpovídá za to výrobce. Zatímco majitel Mercedesu (SAE Level 3) si bude moci v zácpě na D1 legálně číst noviny, řidič Tesly se systémem FSD (SAE Level 2) bude stále právně odpovědný a bude muset dávat pozor.
Celá texaská akce tak nebyla jen o doručení jednoho vozu. Šlo především o demonstraci, která má za úkol posílit víru investorů v budoucnost v podobě flotil robotaxi. Právě vize autonomní mobility, nikoli jen prodej aut, je totiž tím, co podle analytiků ospravedlňuje ohromnou tržní hodnotu společnosti a co má přinést biliónové zisky.