Z hlediska vývoje lidského plodu jsou nejkritičtější počáteční fáze těhotenství. Pokud se během nich něco pokazí, důsledkem může být potrat či to, že dítě se sice narodí, ale bude trpět nějakými zdravotními problémy.
Proti komplikacím tohoto typu jsou lékaři v současné době bezmocní. To by se však už relativně brzy mohlo změnit – díky novému modelu umělého embrya, jehož autory jsou odborníci z Maastricht University a Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences (KNAW). Výsledky jejich práce byly minulý týden publikovány v prestižním magazínu Nature.
Jak uvedl vedoucí badatel Nicolas Rivron, vědci už nějakou dobu věděli kterak pomocí kmenových buněk vytvořit vnitřní a vnější část blastocysty (rané embryonální stadium savců, které několik dní po oplodnění vzniká z moruly). Neuměli však tyto části zkombinovat. Jinak řečeno, nedařilo se jim získat blastocystu obsahující embryonální (stávají se embryem) i trofoblastické (stávají se placentou) buňky
Nyní ale tento pomyslný oříšek rozlousknuli. Ze směsi kmenových buněk výše uvedených typů se jim podařilo vytvořit tzv. blastoidy. Když je pak implantovali do děloh myší, zjistili, že se chovají stejně jako přírodní embrya – buňky se začaly dělit a fúzovat s mateřskými cévami. Tuto etapu vývoje tak konečně bude možné pořádně zkoumat.
„Poprvé můžeme tento fenomén podrobně studovat a pokusit se najít léky, které by mohly zabránit neplodnosti, najít lepší antikoncepci nebo omezit výskyt epigenetických značek, jež se vyskytují v blastocystě a vedou k onemocněním během dospělého života,“ konstatoval nadšeně Rivron.
Samozřejmě, myši a lidé se značně liší. Reagovala by ženská děloha na přítomnost blastoidu stejně? To zatím nevíme. Potenciál tohoto výzkumu je ale každopádně obrovský.