Nové nálezy mění naše představy o vzhledu i úloze pravěkých šavlozubých šelem

  • Vyčnívající špičáky na rekonstrukcích mnohých šavlozubých šelem jsou výsledkem omylu
  • Velké šavlozubé kočky nemusely dávat na své „zbraně“ tak velký pozor, jak se doposud předpokládalo
  • Jejich přínos pro evoluci člověka tak byl mnohem menší, než se vědci domnívali

Šavlozubé šelmy se těší mezi pravěkou faunou mimořádné popularitě. Někdo možná lituje, že už je nemůžeme vidět ve volné přírodě. Jejich poslední zástupci vyhynuli před deseti tisíciletími.  Z dnešních šelem ale nese podobné znaky třeba pardál obláčkový. V poměru k velikosti lebky má překvapivě dlouhé špičáky a šavlozubým šelmám z pravěku se blíží také schopností rozevřít doširoka tlamu. 

Svým způsobem můžeme tuto tajemnou šelmu považovat za současného „šavlozubce“, i když s pravěkými šavlozubými tvory nemá nic společného. Není jejich potomkem. K šavlozubosti se propracoval evolučními adaptacemi sám a zcela nezávisle.

Moderní paleontologie ukazuje, že některé naše představy o šavlozubých pravěkých šelmách jsou nepřesné nebo zcela mylné. Zdaleka ne všechny měly typické z tlamy vyčnívající špičáky. Dokazuje to nedávno publikovaná studie z vědeckého časopisu Quarternary Science Reviews.

Představa vyčnívajících špičáků vyplynula ze studia fosilií pravěkých šelem a z pitev současných velkých koček. A právě v tom tkví kámen úrazu. Mrtvá zvířata měla na tlamě povolené svaly. Pozorování živých lvů a tygrů přinutila vědce z týmu vedeného španělským paleontologem Mauriciem Antónem z Národního přírodovědného muzea v Madridu znovu prozkoumat fosilií pravěkých šavlozubých koček z rodu Homotherium.

Ty se objevily v Evropě, Africe, Asii a Jižní i Severní Americe před 5,3 miliony roků. Poslední z nich žily na jižních výspách Afriky a Jižní Ameriky ještě před 10 000 roky. Naši předkové z řad pravěkých Homo sapiens se s nimi tedy zcela jistě potkávali.

Tým Mauricia Antóna došel k závěru, že se Homotheriu mezi horní špičáky dlouhé osm centimetrů a dásně spodní čelisti nevešel dolní pysk. Naopak, v tlamě měla šelma dost místa na to, aby se horní špičáky za dolní pysk bez problému schovaly.  Špičáky tedy nevyčnívaly z tlamy, ale byly schovány. Homotherium vyžívalo své špičáky k prokousnutí krčních tepen zvířat, jako byli bizoni, divocí koně nebo mladí mamuti.

Šavlozubé kočky z rodu Smilodon měly podstatně delší špičáky než Homotherium. Jejich zuby dorůstaly délky patnáct centimetrů a podle analýz Antónova týmu se do tlamy nevměstnaly. Smilodonům tedy vyčnívaly z tlamy a jejich zobrazení odpovídá reálu. Jak tomu bylo u dalších pravěkých šavlozubých šelem, Antónův tým velmi intenzivně studuje. Šavlozubců  ukrytými špičáky bude zřejmě mnohem víc.

Odolné špičáky šelem donutily člověka k běhu

Korekce se dočkala i údajná úloha šavlozubých šelem v evoluci člověka. Vědci předpokládali, že se naši dávní předkové dostávali k masu tak, že počkali, až se ze své kořisti nasytí velké šavlozubé šelmy. Živili se tím, co na mršině zbylo. Dnešní velké kočky, jako jsou lvi, nechají z kořisti jen ty nejsilnější kosti. Vše ostatní sežerou.

O pravěkých šavlozubých velkých kočkách machairodech se traduje, že nedokázaly okousat maso z kostí, protože by si přitom mohly zlomit své dlouhé špičáky. Měly tedy nechávat na mršinách dost masa k tomu, aby se na nich naši předkové nasytili.

Nyní ale tým paleontologů vedený Manuelem Dominguez-Rodrigem z Rice University v americkém Houstonu dokázal, že to není pravda. Výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports  dokazují, že se chrup machairodů zase tak snadno nelámal.

Nálezy ostatků pravěkých býložravců s jasnými stopami po zubech šavlozubých koček dokazují, že machairodi obrali maso do posledního drobku a konzumovali dokonce i menší kosti. Jediná šance prvních lidí, jak se dostat k masu, spočívala v urychleném přesunu na místo, kde se nacházela čerstvá mršina. Tu jim prozradili supi kroužící nad umírajícím zvířetem.

Pravěcí lidé museli konkurenty z řad zvířecích masožravců předběhnout a získat náskok, aby se nasytili dřív, než dorazí nebezpečná zvířecí konkurence. Adaptace k vytrvalostnímu běhu pak naše předky formovala zcela zásadním způsobem a ovlivnila výrazně náš evoluční vzestup. Dodnes si z těchto dob neseme poměrně slušnou vytrvalost při běhu na delší trati. Oproti zvířatům máme velkou výhodu ve velmi účinném chlazení organismu pocením.

Příkladem lidských vytrvaleckých kvalit jsou Sanové z Kalahari, kteří dokážou uštvat antilopu losí. K lovu často volí nejteplejší část dne, kdy se teploty pohybují kolem 40 °C a kdy se organismus zvířat přehřívá rychleji. Zvíře obvykle dostihnou po třiceti kilometrech, kdy antilopa už jen rezignovaně stojí a není s to udělat další krok.

V těchto případech nejde o pronásledování zvířete zraněného šípem, ale o hon na kořist v plné síle, kdy je jedinou zbraní lovců jejich vytrvalost a odolnost k přehřátí. Úspěšnost takových štvanic se blíží ke čtyřiceti procentům. 

Titulní foto: James St. John, CC BY 2.0

Váš názor Další článek: Jak vysoké jsou dotace na fotovoltaiku. Dotační program Nová zelená úsporám překvapí lidským přístupem

Témata článku: Výzkum, Zvířata, Evropa, Asie, Zbraně, Lidé, Afrika, Evoluce, John, James St, Severní Amerika, Houston, Špičák, Vzhled, JMO, Madrid, Jižní, Šelma, Jižní Amerika, Kalahari, Zvíře, Kočka



Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

Sex manželských párů? Jen výjimečně. Ložnice ovládnou roboti s umělou inteligencí

** Sex manželských párů jen při zvláštních příležitostech. ** Ložnice ovládnou sexuální roboti s umělou inteligencí. ** I to je jeden ze závěrů Mezinárodní robotické konference.

Filip KůželJiří Liebreich
RobotiSexUmělá inteligence
Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

Prohlédněte si 1600 ruských základen na detailní družicové mapě. Rezavějící Kuzněcov, Moskva i raketoplán Bajkal

** Google má kvalitní družicové snímky Ruska ** Najdete na nich i tu poslední ruskou vojenskou základnu ** Nadšenci jich lokalizovali už okolo 1 600

Jakub Čížek
RuskoArmádaMapy
Recenze cykloradaru Garmin Varia RCT715. Bílé dodávky, všechny si vás natočím

Recenze cykloradaru Garmin Varia RCT715. Bílé dodávky, všechny si vás natočím

** Garmin do svého stále unikátního cykloradaru přidal kameru ** Snímá a ukládá, co se při jízdě děje za sedlem ** Kromě toho je to jedna z nejsilnějších svítilen na kolo

Marek Lutonský
Testy
Munice ze zrušeného railgunu se postaví střelám s plochou dráhou letu

Munice ze zrušeného railgunu se postaví střelám s plochou dráhou letu

** Americké letectvo chce v nejbližší době postavit a otestovat prototyp nového samohybného děla ** To by mělo být schopné sestřelovat střely s plochou dráhou letu ** Při tom bude využívat munici určenou původně pro railgun

Stanislav Mihulka
VojenstvíUSA
Webové mapy nám děsně lžou. Skutečnost vypadá úplně jinak a řekneme vám proč

Webové mapy nám děsně lžou. Skutečnost vypadá úplně jinak a řekneme vám proč

** Na většině map vypadá Rusko větší než ve skutečnosti ** A co teprve takové Grónsko, které je reálně 14× menší než Afrika ** Za vše může kartografická projekce a její historický vývoj

Jakub Čížek
MapyHistorie
Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

Jak poznat, že máte možná hacknutý telefon? Toto je devět symptomů, které můžete pozorovat

** Jak poznat, že je váš smartphone hacknutý? ** Hledejte známky po nestandardním chování telefonu ** Stačí když telefon vydrží méně nebo topí i v klidovém režimu...

Martin Chroust
Jak...Malware
Izraelský obrněnec ROBUST autonomně bojuje proti pěchotě i tankům

Izraelský obrněnec ROBUST autonomně bojuje proti pěchotě i tankům

** Izraelský zbrojní gigant Elbit Systems nedávno představil střední obrněné vozidlo ROBUST ** To je určeno pro pokročilý autonomní boj proti pěchotě i obrněným vozidlům ** Nový obrněnec by měl operovat s vysokou mírou autonomie, za každého počasí a prakticky v každém terénu

Stanislav Mihulka
IzraelVojenstvíRoboti
Jak přečíst platební kartu mobilem a k čemu je to dobré

Jak přečíst platební kartu mobilem a k čemu je to dobré

Pokud vlastníte telefon s technologii NFC, můžete prostřednictvím aplikace pro Android zkusit načíst údaje ze své bezkontaktní karty. Vyzkoušíte si tak třeba, jak moc je náchylná k případnému RFID skimmingu.

Jan Spěšný
NávodyMobilní aplikace