Společnost Radia z amerického Colorada chce v příštích letech proměnit svět čisté elektrické energie. I když to možná zní překvapivě, plán zahrnuje stavbu největšího letadla na světě. Tenhle titul donedávna držel ruskou armádou zničený Antonov An-225, legendární Mrija. Další rekordmany najdete v tomto článku:
Teď experti se zkušenostmi z Boeingu staví letoun s 12x větší kapacitou než Boeing 747. Přitom má umět přistát na relativně krátkých drahách a ani nemusí mít pevný povrch. Kupodivu půjde o jednoúčelový stroj – důvodem jeho vzniku je přeprava lopatek pro větrné elektrárny.
Radia WindRunner. Obr vymyšlený kvůli přepravě lopatek pro velké větrné elektrárny. Ta na grafice uvnitř trupu má délku 105 metrů.
V čem je problém?
Větrné turbíny jsou čím dál větší. Aktuální rekordman od čínského Dongfangu délkou lopatky atakuje 150 metrů. Větší rotor logicky znamená vyšší výkon, ale hlavně jde o to, že ve srovnání s větším počtem menších turbín, mají tyto gigantické až o 30 % nižší náklady na výrobu jedné kilowatthodiny energie.
Problém je v přepravě. S offshore turbínami je to jednodušší, po moři je dopraví speciální lodě. Ten pravý trabl nastává na souši. Lopatky mohou mít kolem 70 metrů a v dohledné době bude sílit tendence tlačit i suchozemské turbíny přes 100 metrů délky na jednu čepel.
Reálný problém, na který se ne vždy najde řešení.
Transport takového objektu je problematický – ve městech kvůli všudypřítomným sloupům a budovám, na dálnicích kvůli mostům, v horách kvůli členitému terénu a utaženým zatáčkám. Možná jste na YouTube viděli dobrodružná videa z transportu lopatek a říkáte si, že „se to vždycky nějak udělá“, ale není tomu tak. Doprava je natolik fundamentální součástí, že se s ní musí počítat už v začátcích projektů větrných elektráren. Leckdy je transport tak komplikovaný, že všechno zhatí a elektrárna zkrátka nevznikne.
Existuje pokročilá technika, transportní plošiny Blade Lifter, speciálně konstruované pro přepravu lopatek. Umí je natáčet a zvedat, což vyřeší řadu transportních komplikací, ale i tady jsou limity.
Tenhle problém máme i v Česku
Pro příklad nemusíme chodit daleko. O problémech s přepravou komponent pro větrné elektrárny vědí své i obyvatelé východočeské Chrudimi. Firma SIAG tam od roku 2000 vyrábí obří ocelové stožáry pro dánskou společnost Vestas, která je největším dodavatelem turbín na světě.
Běžné elektrárny o výšce asi 140 metrů sestávají z pěti dílů tubusu. Každý z nich se musí po výrobě naložit na speciální tahač, kvůli jehož průjezdu je v nočních hodinách za asistence policie zastavena doprava ve městě.
Největší letadlo historie
Zpět k letadlu. Už víte, kam tvůrci míří. Gigantický Radia WindRunner má usnadnit a zrychlit přepravu lopatek do odlehlých oblastí. Tak velký stroj pochopitelně nedokáže přistát „na pětníku“, ale má mu stačit 1800 metrů dlouhá ranvej, což je méně, než vyžadují běžná linková letadla. Pro představu: Airbus A380 potřebuje 2900 metrů, Boeing 747 dokonce 3050 metrů. Obě hlavní ranveje na ruzyňském letišti jsou delší než 3 kilometry.
Radia WindRunner v číslech
- Délka: 108 m
- Výška: 24 m
- Rozpětí křídel: 80 m
- Maximální délka nákladu: 105 m
- Maximální výška nákladu: 7,3 m
- Maximální šířka nákladu: 7,3 m
- Maximální hmotnost nákladu: 72 575 kg
- Délka dráhy pro vzlet: 1 800 m
- Cestovní rychlost: Mach 0,6
- Dostup: 12 525 m
- Dolet s maximálním nákladem: 2 000 km
Navíc WindRunner nepotřebuje beton ani asfalt, prý stačí dostatečně rovný a pevný podklad – americká firma myslí hlavně na nekonečné americké pouště, které jsou zároveň vhodné pro budoucí výstavbu velkých větrných projektů. Takové letadlo přinese lopatky do blízkosti elektrárny, o dopravu na „poslední míli“ už se postarají kolové transportéry, které se nebudou muset potýkat s výše jmenovanými překážkami.
Čím výše turbína dosáhne, tím lépe chytá vítr, takže se staví čím dál větší. Je přínosné stavět v místech, kde se dosud s větrnými elektrárnami nepočítalo. Třeba v amerických či australských pouštích.
Radia WindRunner bude největší letadlo, které kdy lidstvo postavilo. Jeho nákladní kapacita bude 12× větší, než má Boeing 747. Letadlo bude 108 metrů dlouhé a plánované rozpětí křídel činí 80 metrů (legendární Mrija měla 84 metrů na délku a 88,4 metrů rozpětí). Do vzduchu má dostat až 72 tun nákladu.
Kdy to bude
Důležitá je samozřejmě také cena. Firma ji neuvádí, ale díky efektivní konstrukci, využití již certifikovaných materiálů a výrobních postupů, by (na poměry velkých letadel) neměla být extrémní. Radia nedávno oznámila, že získala investici na vývoj letounu ve výši asi 2,5 miliardy korun.
Idea je taková, že WindRunnerů bude více. Ale důkazem životaschopnosti projektu, bude ten první...
Pokud vše půjde podle plánů, mělo by se podařit první WindRunner postavit a certifikovat pro nákladní provoz do roku 2028. Jestli se ale tento majestátní kolos skutečně vznese do nebes (byť třeba o pár let později), může to změnit průmysl spojený s větrnou energií.