Od objevu nové varianty koronaviru SARS-CoV-2 B.1.1.529, označované jako omikron, uplynulo necelých čtyřicet dní. To už je relativně dost času na to, aby bylo možné publikovat první vědecké závěry. Deník The Guardian informuje o výsledcích bádání šesti vědeckých skupin, které naznačují několik poměrně důležitých změn proti mutaci delta.
Z velké části jde o poměrně dobré zprávy, byť – zejména s ohledem na vysokou infekčnost – to zdaleka neznamená, že máme nad pandemií způsobenou onemocněním covid-19 vyhráno. Ačkoli je procento infikovaných vyžadujících hospitalizaci nižší, při vysokém počtu nákaz stále může dojít k zahlcení zdravotnického systému.
Nové poznatky o omikronu
Stále více důkazů naznačuje, že varianta omikron infikuje spíše hrdlo než plíce, což podle vědců vysvětluje, proč se zdá být infekčnější, ale současně méně smrtelná než jiné verze viru. Šest studií potvrdilo, že omikron poškozuje plíce méně než delta a další předchozí varianty koronaviru. Případné nadšené jásání však musíme brzdit konstatováním, že tyto studie musí být ještě posouzeny dalšími vědci.
Profesor virologie na University College London Deenan Pillay k dosavadním zjištěním s jistou dávkou opatrnosti říká: „Výsledkem všech mutací, kterými se omikron liší od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk. V podstatě to vypadá, že je více schopen infikovat horní cesty dýchací – buňky v krku. V těchto buňkách se může množit snadněji než v buňkách hluboko v plicích. Je to opravdu předběžné, ale studie ukazují stejným směrem.“
Pokud virus produkuje více buněk v krku, snadněji se přenáší, což by vysvětlovalo extrémně rychlé šíření omikronu. Proti tomu virus, který se zaměřuje na infikování plicní tkáně, bude potenciálně nebezpečnější pro svého nositele, ale méně infekční pro okolí.
Výsledky pokusů na myších
Vědci z Liverpoolské univerzity zveřejnili předběžné výsledky pokusů na myších. Podle profesora Jamese Stewarta ukazují, že omikron vede k „méně závažným onemocněním“. Práce ukázala, že myši infikované virem SARS-CoV-2 B.1.1.529 méně hubnou, mají v plicích nižší virovou nálož a prodělávají méně závažné zápaly plic.
„Je to jeden z dílků skládačky,“ řekl Stewart. „Výsledky testů na zvířatech skutečně naznačují, že onemocnění je méně závažné než u viru delta a původního viru z Wu-chanu. Zdá se, že se rychleji vyléčí a zvířata se rychleji zotavují, což souvisí s uvedenými klinickými údaji.“
Podobné výsledky zjistila také laboratoř na univerzitě v belgické Lovani u syrských křečků, u nichž byla ve srovnání s jinými variantami zjištěna nižší virová nálož v plicích. Profesor Johan Neyts uvedl, že to může být způsobeno tím, že virus lépe infikuje lidi než křečky, nebo že je pravděpodobnější, že infikuje horní cesty dýchací, případně vyvolává méně závažná onemocnění.
Také experti z USA, kteří své poznatky publikovali v odborném časopise Nature, zjistili, že myši s omikronem méně hubly a měly nižší virovou nálož. Pochopitelně i v tomto případě je nutné počítat s možností, že myši reagují na novou variantu koronaviru jinak než lidé.
Omikron se umí vyhnout očkování
Vědci z Centra pro výzkum virů na Glasgowské univerzitě našli důkaz, že omikron změnil způsob, jakým se dostává do těla. S podstatnou pravděpodobností se dokáže vyhnout imunitě u lidí, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny, nicméně zdůrazňují, že třetí posilovací dávka přinesla „částečné obnovení imunity“.
Výzkum navázal na studii Hongkongské univerzity, která prokázala menší výskyt infekce omikronu v plicích, a na výzkum vedený profesorem Ravim Guptou z Cambridgeské univerzity, jehož tým zkoumal vzorky krve očkovaných pacientů. Výsledky obou studií ukázaly, že omikron se dokáže vyhnout očkování, ale je méně schopný proniknout do plicních buněk.
Vytírat z krku, nebo z nosu?
Nejnovější výsledky přicházejí uprostřed debaty o tom, jak nejlépe provádět domácí testování. Minulý týden někteří vědci navrhli, aby si lidé prováděli výtěry z krku i z nosu.
Profesorka Jennifer Rohn z University College London uvedla, že její zkušenost je taková, že při výtěru z nosu byly výsledky testů negativní, ale při odběru vzorků z krku byly naopak pozitivní. To potvrzuje i studie z Jihoafrické republiky, která ukázala, že vzorky slin podrobené PCR testům byly při detekci omikronu lepší než výtěry z nosu.
Virolog z University of Warwick Lawrence Young však uvedl, že studie není dostatečně významná, aby z ní bylo možné vyvozovat závěry. „Jedná se o malou studii provedenou na akutně symptomatických, nehospitalizovaných pacientech. Na jedné straně potvrzuje předchozí studie naznačující, že testování slin by mohlo být užitečné jako snadněji proveditelný způsob odběru vzorků. Nemyslím si, že je tato studie dostatečně významná na to, abychom z ní mohli vyvozovat nějaké závěry.“