Na Marsu nyní operují dvě sondy. Sonda Insight (na obrázku) přistála v listopadu 2018. Na začátku roku 2019 pak vysadila na povrch dva přístroje. HP3 (vlevo) a seismometr SEIS (vpravo). | Foto: NASA, JPL, Caltech

SEIS pracuje a měří otřesy Marsu, díky kterým by se vědci mohli dozvědět něco více o nitru planety.  | Foto: NASA, JPL, Caltech

HP3 dělá problémy. Krtek měl dostat lano s čidly pro měření tepelného toku do hloubky až 5 metrů, ale zatím se to nedaří. Po zaklepání se do hloubky pár centimetrů se kvůli vlastnostem regolitu zase vyhrabe ven. Snímek je starý pár hodin.Vědci se nyní pokoušejí krtka zatlačit mechanickým ramenem s lopatkou. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Druhou sondou je rover Curiosity, který přistál v srpnu 2012. Zatím po povrchu odjel 24 km, což je pořád málo ve srovnání s Opportunity (2004-2018), který odjel 45,1 km. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Curiosity dokáže dělat podobná selfie. Tohle je z 26. února letošního roku a bylo složeno z 86 snímků.  | Foto: NASA, JPL, Caltech

Udělali jsme dva výřezy ze dvou selfie. Vpravo je to z 26. února, vlevo pak z konce října 2012. Je patrné, že zub času se už na roveru podepsal. Je hodně zaprášený. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Na rozdíl od svých menších předchůdců Curiosity nepoužívá jako zdroj energie solární panely, kde by byl se zaprášením problém, ale radioizotopový termoelektrický generátor. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Velmi častý dotaz je, jak podobná selfie vznikají. Je to podobné selfie tyči. Na mechanickém rameni je kamera MAHLI (Mars Hand Lens Camera). Samozřejmě nelze celý rover zabrat najednou. Selfie vznikají z desítek fotografií.  | Foto: NASA, JPL, Caltech

MAHLI umožňuje inženýrům v NASA také zmapovat stav roveru. Dlouhodobě nejsou v nejlepší kondici kola, ve kterých jsou díry. Ničemu to ale nevadí. Rover jezdí pomalu a na Marsu je menší gravitace než na Zemi. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Hlavním úkolem MAHLI je ale pořizovat detailní snímky samotného povrchu. | Foto: NASA, JPL, Caltech

MAHLI má rozlišení až 13,9 mikrometrů na pixel.  | Foto: NASA, JPL, Caltech

Curiosity má i vrtačku pro průzkum podpovrchových vrstev. I tento snímek pořídila MAHLI. | Foto: NASA, JPL, Caltech

MAHLI dokáže zaostřit na cíl ve vzdálenosti jen asi 2 cm. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Ještě jeden snímek od MAHLI | Foto: NASA, JPL, Caltech

A tohle je také od MAHLI. Na fotografii je stožár s dalšími kamerami. Vpravo nahoře je ChemCam a níže jsou dvě kamery Mastcam.  | Foto: NASA, JPL, Caltech

Na základě více než 1000 fotografií z kamer Mastcam bylo nedávno sestaveno panoráma s rozlišením 1,8 miliard pixelů. Najdete ho na webu NASA. | Foto: NASA, JPL, Caltech

Mezi polovinou července a začátkem srpna odstartuje k Marsu další rover s názvem Perseverance (Mars 2020). V únoru pak přistane v kráteru Jezero. | Foto: NASA, JPL, Caltech