Každý na sondě vidí, jak jemný abrazivní prach ničí pozemská zařízení. Trvalé základny, které člověk bude budovat na Marsu budou muset být stejně odolné, zřejmě pod úrovní terénu, protože zatím nikdo nepřišel s účinnou ochranou proti ionizujícímu záření na povrchu (ze Země neřešitelná doprava, ne chemickými motory, 3D tiskárny nevytisknou dostatečně pevný materiál s dostatečným stíněním). Minimálně prvky přechodových komor, izolací, budou muset být z materiálů, které zatím snad ani nemáme. Roky budou muset odolávat velkým výkyvům teplot, změnám tlaků i zmíněnému všudypřítomnému prachu. Je škoda, že lidé investují do hloupostí (a nereálných utopií), protože automatické sondy odhalují své slabiny, s čím člověk při konstrukci sondy nepočítal, to ona nevyřeší. Některé úpravy / přemostění na dálku možné jsou, jiné znamenají konec mise. Člověk by s odběrem vzorků, se zničením nářadím a nástroji neměl na Marsu sebemenší problém, vše by ihned za běhu řešil a nakonec vyřešil.