Jak starý je tento článek? 22 tisíc dolarů za kilogram už je dávno překonané. Falcon 9 a Falcon Heavy jsou teď okolo $6000/kg a to je koncová cena pro zákazníky, nákladově to bude ještě mnohem níže. A BFR, který bude mnohem dříve než vůbec udělají byť 10metrové vlákno z uhlíkových nanotrubiček pravděpodobně překoná $1000/kg, takže tato předpokládaná (nákladová) cena $220/kg už je teď v ohrožení i kdyby nedošlo k žádným dodatečným nákladům (což je u takto nové technologie skoro nemožné).
Řekl bych, že ochrana před smetím je v momentě, kdy bude k dispozici takto lehký a pevný materiál, už to nejmenší. Dalo by se to řešit "klecí" kolem výtahu, která může mít klidně stovky metrů v průměru a bude tvořena mnoha vrstvami tenké sítě z onoho pevného materiálu. Každá vrstva by mohla zpomalit prolétající "smetí" postupně až na bezpečnou rychlost. Navíc vzhledem k tomu, že to bude pevně ukotvené na zemském povrchu, daly by se určitě použít různé další možnosti ochrany - laser, elektromagnetické a elektrostatické odpuzování apod. Pokud by se dalo vlákno vyrábět přímo na místě, dala by se taková ochranná sít i automatizovaně opravovat roboty.Ono to vypadá jako šílené sci-fi, ale zrovna tohle je na tom opravdu to nejmenší, jakmile bude k dispozici dostatečně pevný materiál, který půjde rychle vyrábět v dostatečném množství a délce.
Klec stovky metru v prumeru, stovky kilometru vysoka (aby pokryla smeti letici v ruznych vyskach), vazici desitky tun ... dobra pitomost. Problem bude oxidace v nizsich vrstvach atmosfery, dest a vitr, Poskozeni vesmirnym zarenim. Mala rezerva v nosnosti. Nizka zivotnost a vysoka cena. No kdovi jestli nekdy ...
Takže teď vymyslet a hlavně zrealizovat úklid bordelu na oběžné dráze a potom můžeme začít uvažovat o výtahu...
Myslím, ze kvůli družicím a smetí výtah nebude.
Ten výtah by nejspíše byl na rovníkové orbitě, kde toho smetí bude nejvíc. Pokud to má držet, mělo by to být za geostacionární orbitou, tudíž ve výšce 35 800 km a více. Nejvíce smetí je na nízké oběžné dráze cca 400km a víc. V téhle rychlosti letí smetí vůči povrchu země rychlostí 7.8 km/s tudíž by to do toho lana naráželo v podobné rychlosti. To je mnohem více, než když srazí smetí družici na nízké oběžné dráze, protože obě krouží podobným směrem, mohou mít podobné rychlosti a narazí to tudíž pomaleji. Mohli by sice jeden výtah jistit několika lany, kde každé by uneslo celý výtah, ale nevím jestli by to bylo bezpečné.
Možná by stálo za to zvážit laserová děla, která by hlídala čistotu okolí, v pomoci s magnetickými odchylovači. Není to jen o bordelu, ale i o počasí a magorech, kteří mezi námi žijí.
Jednou jsem viděl dokument v televizi, v kterém se zabývali různýmí materiály budoucnosti. A řešil se i vesmírný výtah s tím, že uvažovali o umístění, kdesik v pacifiku na úrovni mexika. Jednalo se o lokalitu s naprostým minimem nežádoucího počasí pro tento projekt. Ovšem zbytek problémů v tomto dokumentu neřešili (vesmírný odpad, pošahané lidi...).
Neumí ani pořádný vesmírný záchod a chtěli by výtah 😭
Tvoje asociace vesmírného výtahu se záchodem mi něco připomíná. Když jsem jako malý kluk (a je to již několik dekád) vykonával velkou potřebu, často jsem si při tom představoval, jak zatažením za splachovač dojde k aktivaci raketového pohonu (patrně poháněnému vlastními exkrementy), kadibudka se promění na kabinu vesmírné lodi v raketě a mně to vystřelí do vesmíru a dopraví třeba na Měsíc.😀
V prvé řadě se nejedná zas až tak o novinku (cca15 let - 10 let na veřejnosti) a zatím se podařílo onu 'trubičku' natahnout (naroste-vykrystalizuje na, myslím, platinovém kousku při jonizaci jakýmsi plynem při určité teplotě) mám pocit, že o sto, max o tisíc jednotek , tedy asi na jeden mikrometr. Ona 'tuba' je tak pevná, že Bruklinský most by na místo padesáti 10 -ti centimetrových lan v jedné lajně unesl jen takový provázek spletenáý zcojávím sta tutěch nanotrubic, jen je problém s tou délkou. Takže zatím tak za padesát let!! Je to stejný japonský případ, jako se sklem pevnějším než ocel, ovšem ani po deseti letech nejsou žádné dostupné reálie... A víte, že když mezi dvě lupy strčíte prst, nebo papír, nebo krabičku od zápalek, stane se neviditelným(nou)?!?
Názor byl 1× upraven, naposled 26. 10. 2018 21:12
Uff, tak abyste měl lepší představu. Je více metod, přípravy uhlíkových nanotrubic. Jedna z nich je například pomocí CVD/PECVD metod za atmosférického tlaku. Jako katalyzátor pro růst uhl. nanotrubice není třeba platina, ale stačí železo. Případně je použita barierová vrstva Al2O3. Do reaktoru (pro PECVD v pochodňovém mikrovlnném výboji za atm. tlaku) je přiváděna směs argonu - hoří v něm výboj + jako nosný plyn, vodík a uhlovodík, klidně metan, případně ethanol jak ozdroj OH, případně ještě navíc páry H2O, znichž jsou taky OH skupiny pro tzv supergrowth. No a uhlík se rozpustí v železném katalyzátoru a když je katalyzátor nasycen, začne se formovat uhl. nanotrubice. desíkty mikrometrů nejsou problém. (osobně jsem se dostal nejvíce na 90mikrometrů), na růst má vliv dost faktorů a výsledky se také liší, jednostěnné, více stěnné trubice, vodivé, polovodivé atd atd. Japonci se dostal i na milimetrové, až centrimetrové délky. Problém je v tom, ovlivňovat vlastnosti těch trubic, zabránit "otrávení" katalyzátoru a vyrábět je ve velkém, levně a efektivně. Samozřejmě popsal jsem jednu z mnoha metod a to hodně zjednodušeně. Kdybyste měl nějaké dotazy a já odpověděl věděl, rád odpovím. :)
Čoveče, i já jakožto kdysi vystudovaný chemik se tak lehce chytám, o čem vlastně píšeš. Většina lidí si nemá ponětí, natož aby se že ptala.
Nejsem sice ten původní diskutující, ale dotaz bych měl (tedy spoustu, ale to by bylo na dlouho).Dají se nějakým způsobem trubice dále spojovat? A nemyslím teď prodlužovat samotné vlákno, ale spíše nějaký způsob splétání do větších vláken, spojování do plošných sítí apod. Měl by takhle spojovaný materiál vůbec rozumnou pevnost? Napadá mne to v souvislosti s pavoučím vláknem, které není jednolité vlákno, ale jde o víceméně náhodně spletené "lano" různě silných a různě dlouhých vláken.
Jsou techniky, kterými lze trubice spojovat. Bohužel vám je nepopíšu, jen jsem o tom nějaký ten čas zpět četl v jednom publikovaném článku. Samozřejmě tam popisovali problémy se samotným spojováním a časovou náročností a vlastnosti (elektrické, mechanické). Rád bych vám k tématu spojování napsal více, ale nezabývali jsme se přímo touto problematikou. Takže ano jsou techniky. Pokud mluvíte o "pavoučím vlákně" zkouste se podívat na "Carbon Nanotube Aerogel Muscles" článek asi bude za paywallem, ale na youtube jsou určitě videa, to jste měl na mysli?
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.