Vědci z Kalifornského technologického institutu vyvinuli nový typ mikročipu, který je určen pro vložení přímo do lidského oka. Kromě jiných částí totiž obsahuje i citlivý senzor, který je určen pro měření nitrooční tlaku, který hraje důležitou roli u pacientů s poškozením zraku zeleného zákalu (Glaukom).
Zatímco trh zaplavují nositelnosti všeho druhu, vědci už rovněž ve velkém představují prototypy různých druhů miniaturních elektronických zařízení, které jsou určené přímo do těla a získávání informací přímo z jednotlivých orgánů. Vědci se zaměřují nejen na léčení nemocí, ale i preventivní měření, které tak může být řešeno efektivně, s větší přesností a pravidelněji pro zvýšení pohodlí pacienta. Pokud je totiž vše v pořádku, nemusí tak často k doktorovi.
Čip přímo v oku
Glaukom neboli zelený zákal způsobuje postupné poškození zraku (optického nervu) vlivem vysokého nitroočního tlaku. Tímto zrakovým onemocněním trpí přes 65 milionů lidí na světě a po šedém zákalu se jedná o druhou nejčastější příčinu ztráty zraku.
Pacienti s tímto onemocněním musí pravidelně docházet k oftalmologovi, který pomocí různých druhů tonometrie provede vyšetření nitroočního tlaku. S tím ale přichází několik problémů – při vyšetření je vyžadováno lokální umrtvení, pacient není sledován neustále a navíc se nitrooční tlak během dne mění, takže občasná návštěva nemusí dostatečně dobře a včas reagovat na skutečný stav onemocnění.
Nový typ mikročipu všechny tyto nevýhody odstraňuje. Dokáže totiž měřit nitrooční tlak neustále dle potřeby a data posílat do zařízení uživatele a pak rovnou i sdílet doktorovi. Díky aktuálním informacím lze včas a přesně zachytit problémy, které by vyžadovaly úpravy léčby.
Čip o velikosti 2 × 1,2 mm vyrobený 65nm technologií, který obsahuje tlakový senzor (STMicroelectronics LPS25H), ovládací elektroniku a anténu, se implantuje přímo do očního bělima, takže pacient nevnímá žádné zkreslení ve viditelném obraze.
Funguje bez baterie
Čip už spoléhá na moderní princip, který jsme v poslední době mohli vidět u mnoha představených prototypů úsporné elektroniky. Neobsahuje totiž žádnou baterii, která by se po nějaké době musela nabíjet nebo vyměnit. Vzhledem k nízké spotřebě pouze 9,7 mikrowattusi elektronika vystačí s energií, kterou k anténě bezdrátově vyšle skenovací přístroj (RF, používá se frekvence 915 MHz). Snímání tak probíhá pouze v době skenování přístrojem.
Dle odhadů je životnost čipu kolem čtyř leta aby nedocházelo k poškození elektroniky vlivem různých chemických reakcí (obzvláště korozi kvůli soli), je celý zapuštěn v tekutém silikonovém oleji, který je uvnitř vrstvy parylenu. Tento typ konstrukce je jeden z milníků, kterým se vědci v rámci tohoto řešení rovněž chlubí, protože umožňuje nasazení i v kritických oblastech jako je lidské oko.
Budoucí chytrá verze bude i léčit
Zatímco současný prototyp zvládne pouze měřit tlak, budoucí „chytrá“ varianta by měla být i aktivní a pomoci s léčbou. Díky informacím o tlaku by mohla regulovat slzné žlázy a automaticky vypouštět potřebné množství slz, pokud bude tlak příliš vysoký.
Vývoj ale čeká ještě několik let práce a hlavně velké množství testů. Je ale vidět, že se elektronika postupně dostane na tělo i do těla v rámci stále většího počtu lidí.
Originální materiál k výzkumu naleznete na stránkách Caltechu (PDF).
