NASA letos 16. dubna (2023) vypustila z letiště Wānaka na Novém Zélandu velký heliový balon, který nesl pozoruhodný teleskop SuperBIT (Super Pressure Balloon Imaging Telescope) na jeho první oficiální misi. Balon měl s teleskopem létat kolem Země tři měsíce a poté měkce přistát, aby dalekohled mohl vyrazit i na další mise.
Balon s teleskopem pětapůlkrát obletěl Zemi a pořizoval snímky vesmíru ve viditelné a blízce ultrafialové oblasti spektra. Pak se ale všechno zvrtlo a mise skončila katastrofou. Nejprve 1. května selhala satelitní komunikace, kterou zajišťoval Starlink a 24. května začala selhávat komunikace prostřednictvím systému TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System).
Operátoři proto 25. května navedli balon s teleskopem na dřívější přistání v jižní Argentině. To zpečetilo osud teleskopu SuperBIT. Po přistání se totiž neoddělil padák a ten pak kvůli větru vlekl křehký teleskop 3 kilometry krajinou. SuperBIT byl prakticky zničen a jeho první mise se tak zřejmě stala i poslední.
Při této nouzové situaci se uplatnil systém pro záchranu dat Data Recovery System, který vyvinuli odborníci australské University of Sydney a jejich kolegové. Tento systém zařídil, že se nesmírně cenná data dostala do rukou vědců, i když operátoři ztratili kontakt s balonem.
Tato data byla uložena ve dvou modulech zmíněného systému. Když došlo ke komplikacím s teleskopem, tyto moduly se oddělily od teleskopu a snesly se na padáku z výšky 33 kilometrů. V těchto modulech bylo uloženo více než 200 GB dat, včetně zmapovaného rozložení temné hmoty a řady snímků vesmíru.
Data Recovery System
Fyzička Ellen Sirksová a její spolupracovníci vyvinuli systém, který tvoří malý počítač s SD kartami pro uložení dat, připojení k satelitní komunikaci a padák, to vše umístěné v odolném obalu. Pro tento Data Recovery System to byla první mise a hned se dostal ke slovu, s ohromujícím úspěchem.
Při standardní misi balonového teleskopu jsou data přenášena satelitní komunikací do pozemního střediska. Tentokrát ale došlo k tomu, že teleskop přišel o satelitní spojení a při přistání byl zničen. Proto se Data Recovery System stal jedinou možností, jak se vědci mohli dostat k datům.
Pátrání po modulech Data Recovery System bylo napínavé. Přistály v náročném terénu a s jejich hledáním pomáhala místní policie. Kromě toho byly v dané oblasti stopy pum amerických. Nakonec ale vše dobře dopadlo a data byla zachráněna.