Nový objev: v mozku máme „hodiny“, které ovlivňují, jak vnímáme čas

  • Odborníci na mozek věděli, kam mozek ukládá místo vzpomínek
  • Otázkou však bylo, kam ukládá čas
  • Díky kryse Marco nyní objevili „vnitřní hodiny“
Nový objev: v mozku máme „hodiny“, které ovlivňují, jak vnímáme čas

Tým norských vědců, potvrdil mechanismus, který mozek využívá k tomu, aby vnímal smysl času, když něco zažíváme. K výsledku do značné míry přispěla krysa pojmenovaná Marco, která je milovníkem čokolády, píše ArsTechnica.

Ačkoli k měření času používáme nejrůznější více či méně přesné přístroje, jeho vnímání je čistě subjektivní záležitostí. Jistě mnozí z vás sami potvrdí, jak se čas dokáže táhnout v průběhu pracovní doby či školní výuky a jak rychle doslova letí během víkendu.

Není bez zajímavosti, že pokud se izolujete od jakýchkoli indikátorů času, jako jsou hodiny a střídání dne a noci, bude se vám zdát, že uplynulo méně času než ve skutečnosti. Za takových okolností totiž mozek čas „kondenzuje“.

Subjektivně také plyne čas rychleji s tím, jak stárneme, což je do značné míry dáno skutečností, že mozek ukládá jen nové zážitky a ty již dříve známé „přeskakuje“. Zatímco v dětství míváme denně spoustu nových zážitků, v pozdějším věku je takových událostí výrazně méně.

Ukládání do epizodické paměti

Pokud si pamatujete nějakou událost, pak je to proto, že ji máte uloženou v takzvané „epizodické paměti“, která uchovává informace o událostech, zahrnující rozměr časový, prostorový a citový. Zpravidla si v takovém případě pamatujete, co se stalo, kde a kdy se to stalo.

Odborníci na mozek již v minulosti předpokládali, že mozek musí mít nějaké „vnitřní hodiny“, které mu pomáhají sledovat tyto zážitky a zaznamenávat je jako vzpomínky. Tuto ideu nyní podpořili norští vědci z Kavli Institute for Systems Neuroscience, kteří svůj objev publikovali v časopise Nature. Výzkumníci uvádějí, že určili soubor vzájemně propojených mozkových buněk, které fungují jako „vnitřní hodiny“.

Již od roku 2005 vědci vědí, že mozek ukládá do vzpomínek aspekt prostoru, respektive místa do buněk uspořádaných v šestiúhelníkových formacích v mediální entorinální kůře. Za tento objev dostali norští manželé Edvard a May-Britt Moserovi a John O'Keef Nobelovu cenu.

Kam a jak se ukládá čas?

Oblast, do které se ukládají informace o čase vzpomínky, je hned vedle oblasti pro ukládání místa – v laterální entorinální kůře. Původně byla její funkce obestřena rouškou tajemství a zdálo se, že zde neprobíhá nějaká významnější mezibuněčná aktivita. Zatímco informace o místě zpracovávají stovky buněk, v případě údajů o čase se jich zapojuje jen zlomek.

Náš systém sledování času musí být flexibilní, protože (jak jsme uvedli výše) vnímání času závisí na kontextu. Způsob, jakým mozek vnímá čas, se liší v závislosti na tom, zda vykonáváme nějakou činnost, kterou jsme již předtím dělali, nebo jestli prožíváme něco úplně nového.

Pokusy s krysou Marco

Vědci prováděli svůj s krysou jménem Marco. V prvním kole se Marco mohl po dobu dvou hodin volně pohybovat, prozkoumávat prostředí a hledat svou oblíbenou pochoutku v podobě kousků čokolády.

Výzkumníci během toho sledovali jeho mozkovou aktivitu v laterální entorinální kůře, aby ověřili, kdy během experimentu došlo k různým klíčovým událostem (například k nalezení chutné čokolády).

Ve druhém pokusu krysa neměla volný výběh, ale musela se pohybovat v bludišti ve tvaru osmičky. Změna typu aktivity se projevila v naměřených datech neurální aktivity. Signály byly během opakujícího se úkolu přesnější a předvídatelnější. V reakci na různé zážitky byla patrná jejich měnící se podoba.

Výsledky poskytují silný důkaz, že funkcí této konkrétní sítě buněk je ukládání „časového razítka“ událostí, které prožíváme, a sledování pořadí, ve kterém se staly. Tento objev může dle spoluautora studie Edvarda Mosera otevřít zcela novou oblast výzkumu.

Jak vypadá lidský mozek? Pokud vám nečiní obtíže pozorovat vnitřní orgány, podívejte se na unikátní lékařské video vyjmutého mozku i s odborným popisem:

Diskuze (5) Další článek: Brno spustilo chytrou zastávku. Vtipálkové se okamžitě dostali do systému a shodili ji

Témata článku: Výzkum, Mozek, Lidé, Zvířata, Značná míra, První kolo, Zážitek, Nová oblast, Oblíbená pochoutka, Lidský mozek, Nobelova cena, Objev, Kůra, Subjektivní záležitost, Vzpomínka, Mozková aktivita, Druhý pokus, Vnitřní orgán, Nový zážitek, Školní výuka, Buňka, Naměřené data, Edvard, Ukládání, Časové razítko


Určitě si přečtěte

Alza si za osobní odběr účtuje už 45 Kč. Když zaplatíte předem, dostanete slevu

Alza si za osobní odběr účtuje už 45 Kč. Když zaplatíte předem, dostanete slevu

** Osobní odběr v Alze vyjde na 45 Kč ** Když zaplatíte kartou předem, dostanete slevu 30 Kč ** Většina ostatních e-shopů poplatek za osobní odběr nevede

David Polesný | 171

Do kanceláře to nejlepší: Test notebooku HP Elitebook 830 G5

Do kanceláře to nejlepší: Test notebooku HP Elitebook 830 G5

** HP se u nového Elitebooku snaží o nadstandardní výbavu ** Notebook klade důraz na videokonference ve firemním prostředí ** Unikátní displej umí omezit čitelnost z boku

Tomáš Holčík | 57