Americká společnost Boeing se nedávno stala vítězem lukrativní soutěže o to, kdo vyrobí pro americké námořnictvo tankovací dron, schopný operovat z letadlových lodí. Získala kontrakt v hodnotě 805 milionů dolarů, za které má vyvinout a postavit čtyři drony MQ-25A do srpna 2024. Program přitom může být rozšířen na 13 miliard dolarů, které by pokryly celkem 72 tankovacích dronů.
Boeing zcela nedávno přesunul prototyp dronu MQ-25 Stingray ze závodu Boeingu ve St. Louis na malé regionální letiště MidAmerica St. Louis Airport, které se nachází poblíž letecké základny Scott Air Force Base, na venkově státu Illinois.
Dron, který svojí velikostí zhruba odpovídá letounu F/A-18 Super Hornet, na tomto letišti nejprve absolvuje pozemní testy, aby od amerického leteckého úřadu FAA (Federal Aviation Administration) získal oprávnění k letu. Boeing plánuje, že před koncem letošního roku by se dron měl poprvé vznést do vzduchu.
Vývoj není jednoduchý
Vývoj tankovacího dronu pro letadlové lodě není vůbec snadný. Dron musí být schopný letu a navigace ve velmi komplikovaném prostředí námořních operací. Obzvláště přistání na letadlové lodi náleží nejobtížnějším prvkům pilotování letounů vůbec.
Na let dronu má v takovém případě vliv například rychlost a směr větru, stejně jako rychlost a směr plavby letadlové lodi, podmínky na moři nebo aktuální viditelnost. Je to těžké pro lidské piloty a ještě mnohem těžší pro operátory dronů nebo jejich semi-autonomní letové algoritmy.
US Navy má s tankovacími drony velké plány. Měly by totiž podstatně rozšířit dosah útoku letounů z amerických letadlových lodí. Od toho se odvíjejí představy námořnictva o budoucích letadlových lodích, o nových strategiích, a také nových technologiích. Díky nasazení tankovacích dronů Boeing MQ-25 Stingray by se měl téměř zdvojnásobit dosah útoku letounů McDonnell Douglas F/A-18 Hornet a Lockheed Martin F-35C Lightning II.
Klíčové je především to, že s tankovacími drony by se letadlové lodě měly dostat z dosahu dnes hojně diskutovaných čínských protilodních řízených střel, jako jsou rakety DF-21D a DF-26. Podle dostupných údajů by tyto rakety měly být schopné zasáhnout cíl do vzdálenosti asi 1500 kilometrů.
Palubní bojové letouny mají přitom v dnešní době účinný dosah asi 500 až 800 kilometrů. Při jejich nasazení proti Číně by se tedy letadlové lodi musely vystavit riziku zásahu protilodními střelami. S tankovacími drony by letouny letadlových lodí mohly operovat na mnohem větší vzdálenosti, a také by mohly být mnohem déle ve vzduchu.