Čínští vědci nedávno identifikovali nový virus přenášený klíšťaty, označovaný jako Wetland virus (WELV), který může představovat vážné riziko pro lidské zdraví. Klíšťata jsou známa coby přenašeči závažných chorob, jako je lymská borelióza či klíšťová encefalitida. Jejich nebezpečnost nyní roste, a to kvůli tomuto viru, který může pronikat až do lidského mozku.
První známý případ nákazy WELV byl zaznamenán již v roce 2019 u 61letého muže, který předtím navštívil mokřadní park v autonomní čínské oblasti Vnitřní Mongolsko. Po návratu domů začal trpět horečkou, bolestmi hlavy a příznaky špatné funkce několika orgánů.
Byl hospitalizován v nemocnici v Ťin-čou a léčen pomocí antibiotik, nicméně ta bohužel nezabrala. Když lékaři provedli další testy, zjistili pomocí genetického sekvenování přítomnost dosud neznámého viru, který byl příbuzný s jinými nebezpečnými viry přenášenými klíšťaty, jako je například virus krymsko-konžské hemoragické horečky.
Čína hledá supervirus
Po prvním případu spustili vědci rozsáhlou pátrací akci. V blízkosti oblasti, kde se muž pravděpodobně nakazil, odebrali téměř 14 600 vzorků klíšťat a zjistili, že WELV se vyskytuje u pěti různých druhů, nejčastěji u druhu klíšť lužní (Haemaphysalis concinna). Tento druh je známý tím, že přenáší i řadu dalších nemocí. Virus byl také nalezen u několika druhů zvířat, včetně ovcí, koní, prasat a hlodavců.
Podobně jako u jiných virů přenášených klíšťaty se tedy WELV neomezuje pouze na lidi. Další výzkum ukázal, že některá zvířata, včetně psů a skotu, mají v těle protilátky proti tomuto viru, což naznačuje dřívější prodělání infekce. I když většina nakažených lidí a zvířat nemusela mít závažné symptomy, je tento virus považován za velmi nebezpečný kvůli jeho schopnosti způsobovat vážné neurologické komplikace.
U lidí se infekce WELV projevuje celou řadou nespecifických příznaků, jako je horečka, zduřelé lymfatické uzliny, závratě, zvracení či bolesti hlavy. U některých pacientů se objevily závažnější problémy, jako je poškození tkání nebo poruchy srážlivosti krve. Nejtěžší případ skončil kómatem a známkami neuroinfekce, které zahrnovaly zvýšený počet bílých krvinek v mozkomíšním moku.
Obzvláště děsivé mohou být závažné případy, kdy virus napadne mozek. Když vědci infikovali laboratorní myši vzorky WELV, zjistili, že virus dokáže způsobit smrtelnou infekci mozku, která u těchto zvířat vedla k úhynu. To vyvolalo obavy, že by mohl být schopen podobných účinků i u lidí, zejména pokud nebude správně diagnostikován a léčen.
Může přecházet napříč generacemi
Jedním z klíčových objevů je skutečnost, že WELV může přecházet z jedné generace klíšťat na druhou prostřednictvím samičích vaječníků, díky čemuž virus zůstává aktivní i v oblastech bez přímé přítomnosti nemocných hostitelů. Tato strategie je známá u některých jiných parazitů přenášených klíšťaty a komplikuje kontrolu nad šířením nákazy.
Dalším důležitým poznatkem je, že u několika lidí, jako byli zdánlivě zdraví strážci parku pracující v rizikových oblastech, byly nalezeny protilátky proti WELV, přestože nikdy nevykazovali příznaky nemoci. To může znamenat, že ne každý nakažený člověk musí být nutně očividně nemocný, což komplikuje odhalení skutečného rozsahu infekce.
Na základě těchto zjištění vědci apelují na zlepšení dohledu a detekce nových virů přenášených klíšťaty, zejména těch z rodiny Orthonairovirus, do které WELV patří. Bez důsledného sledování bude těžké odhadnout dopad těchto virů na lidské zdraví a účinně jim předcházet. Tento virus není jediný – podobné případy byly nedávno hlášeny i z jiných částí světa, například z Gruzie.
Jak se chránit
Riziko přenosu klíšťových infekcí, včetně WELV, lze výrazně snížit preventivními opatřeními. Při procházkách v přírodě je vhodné nosit dlouhé oblečení, používat repelenty a pravidelně se kontrolovat na přítomnost klíšťat. Klíčové je včasné odstranění klíštěte, protože čím déle zůstane přisáté, tím vyšší je riziko přenosu viru.
Výzkum WELV teprve začíná, a i když zatím nebylo zaznamenáno mnoho případů, nelze vyloučit, že se virus může v budoucnu rozšířit do dalších oblastí. Přestože se všichni dosud identifikovaní pacienti nakonec zotavili, je třeba brát situaci vážně. Tento objev nám připomíná, jak křehká je hranice mezi člověkem a patogeny, které na nás číhají v přírodě.
Dosavadní výsledky vědeckého bádání byly 4. září publikovány v odborném časopise The New England Journal of Medicine. Jde o jedno z nejprestižnějších periodik pokrývající širokou škálu témat souvisejících s medicínou a zdravotnictvím. Přísné recenzní řízení zajišťuje, že publikované články splňují nejvyšší standardy vědecké kvality, což posiluje důvěryhodnost časopisu mezi odbornou i laickou veřejností.
Zdroje: nejm.org, gizmodo.com, nypost.com.