„Nultá“ světová válka nejspíš není jen mýtus. Jedna z jejích bitev vzplála na severu Německa

  • Vědcům se poprvé nabídl pohled na výbavu bojovníka z dávných dob
  • Její majitel padl severu Německa, kam přišel přes půl Evropy
  • Potvrzuje se, že bitva u řeky Tollense byla součástí rozsáhlého ozbrojeného konfliktu
Foto: Botaurus, Public domain
„Nultá“ světová válka nejspíš není jen mýtus. Jedna z jejích bitev vzplála na severu Německa | Foto: Botaurus, Public domain

Z doby bronzové se dochovala četná sídliště, pohřebiště a dokonce i bronzové poklady. V údolí severoněmecké řeky Tollense však narazili archeologové na něco naprosto nezvyklého. V půdě bažinatých břehů líně meandrující řeky nacházejí obrovské množství lidských kostí.

Nejde o pohřebiště, protože nikdo z nebožtíků nebyl řádně pochován. Navíc patří ostatky jen mladým mužům. Všichni zemřeli v plné síle, takže můžeme vyloučit epidemii. Neklamné stopy po poraněních šípy, mlaty nebo sekyrkami dokazují, že sešli ze světa násilnou smrtí.

Před 3 300 roky se odehrála na březích Tollense obrovská bitva, ve které se utkaly v boji na život a na smrt tisíce válečníků. Když bylo dobojováno, ležely na bojišti stovky mrtvol. Vědci předpokládají, že se tu v boji o most přes řeku střetla dvě na svou dobu obrovská vojska.

I když každé přirovnání silně kulhá, představovala bitva o most na Tollensee s ohledem na velikost tehdejší světové populace konflikt, kterému by se v dnešní době vyrovnal jenom střet statisícových armád s desetitisíci oběťmi na životech. Pro srovnání, invazi spojeneckých vojsk v Normadii podniklo asi 175 000 vojáků, z nichž padlo asi tři a půl tisíce.

Co skrývá dno

Vědci zkoumají nejen břehy řeky Tollense, ale také její dno. Potápěči ho prohledávají píď po pídi a díky nim se po více než třech tisíciletích dostalo na denní světlo i jednatřicet bronzových předmětů. Jde o osobní výbavu jednoho z účastníků bitvy, která nejspíš spadla do vody ve chvíli, kdy její majitel utrpěl smrtelná zranění.

Na březích se nic podobného nenašlo, protože to nejcennější z majetku mrtvých si odnesli vítězové. A co zbylo, rozkradli olupovači mrtvol. Na dně řeky ale zůstala výbavy účastníka dávné bitvy ukryta a zachovala se do dnešních dní.

Předměty se našly ve shluku, jeden těsně vedle druhého. To napovídá, že byly uloženy v nějakém obalu či zavazadle. Snad to byla dřevěná schránka, snad ranec z tkaniny. Do dneška se tohle „příruční zavazadlo“ nedochovalo. Dávný voják si s sebou nesl nůž, dláta a šídla z bronzu. Nástroje měly rukojeti z březového dřeva. K tomu si válečník přibalil i různé úlomky bronzu. Ty mu zřejmě sloužily jako „hotovost“ pro nákup potřebných věcí.

Dláta používal jejich majitel, když potřeboval „rozměnit“ na drobné. Pak si jimi odsekával z větších kusů bronzu menší části. Nález dokumentuje počátky vzniku kovových platidel a mincí. „Kovové předměty se tehdy neomezovaly jen na nástroje a zbraně, ale sloužily i jako peníze,“ říká Thomas Terberger z university v Göttingenu, který vede tým německých archeologů zkoumajících bojiště u Tollense.

Dláto na bronzové „drobné“

Nález dlátek na dělení bronzového šrotu je zajímavý ještě z dalšího důvodu. Archeologové znají tyto nástroje z hrobů válečníků s vyšším společenským postavením z oblastí ležících daleko od Tollense. Používala se na severním okraji Alp od Francie dále na východ. Známe je i z lokalit na území České republiky. Na severu Německa však byla nalezena poprvé.

Před 3 300 roky představovala výroba bronzu špičkovou technologii, kterou zdaleka neovládali všude. Tým německých vědců pod vedením Thomase Terbergera proto ve studii publikované v archeologickém časopise  Antiquity razí názor, že majitel bronzových předmětů přišel bojovat do údolí Tollense nejspíše ze Střední Evropy. Možná to byl dokonce rodák z české kotliny.

Nultá světová

O tom, že život v Evropě doby bronzové nebyl procházka růžovým sadem a překypoval násilím, vědci nikdy nepochybovali. Vypálené vsi, pobité obyvatelstvo i nebožtíci nesoucí jasné stopy po smrtelných ranách dobovými zbraněmi mluví k archeologům jasnou řečí.

Nález z údolí Tollense je ale něco úplně jiného. Ukazuje na obrovskou bitvu, jejíž účastníci se nerekrutovali z místních usedlíků. Mnozí z válečníků pocházeli z daleka a dá se předpokládat, že to byli profesionálové živící se bojem za odměnu nebo za podíl na kořisti. Nálezy koňských kostí dokazují, že součástí vojsk byla i jízda.

Před nálezem bojiště u mostu přes Tollense věřil na pravěkou „nultou“ světovou válku jen málokdo. S hromadícími se důkazy se ale před námi rýsuje obraz masového konfliktu, do kterého se zapojili lidé z velmi vzdálených míst.

Genetické analýzy odhalily mezi mrtvými u Tollense válečníky ze Středomoří, ze Střední Evropy i ze Skandinávie. O tom, že se v té době utkávaly velké armády skutečně na velmi rozsáhlém území, svědčí i fakt, že o necelé století později, snad kolem roku 1184 př. n. l., padla pod náporem dobyvatelů Troja ležící na pobřeží Malé Asie.

Pramen: Antiquity

Diskuze (23) Další článek: Tají americká vláda existenci mimozemšťanů? Podle Edwarda Snowdena spíše ne

Témata článku: Výzkum, Historie, Evropa, Německo, Francie, Archeologie, Val, Trója, Bitva, SVE, MLAT, Sever Německa, Nález, Kořist, Česká republika, Středomoří, Bronz, Alpy, Skandinávie, Göttingen, Střední Evropa, Řeka, Archeolog, Vědec, Válečník



40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

Vyzývavá krása, rafinovanost, nevinnost i perverzní voyeurské fantazie. Filmaři už se sexu ve filmu nebáli, a tak dala 80. léta vzniknout řadě kultovních ženských erotických symbolů.

Marek Čech
Filmy a seriály
Nejpodivnější start v historii? Raketa od firmy Astra odtančila ze startovací rampy

Nejpodivnější start v historii? Raketa od firmy Astra odtančila ze startovací rampy

** Raketa od společnosti Astra provedla další start ** Kvůli poruše probíhal velmi nestandardním způsobem ** Kalifornská firma chce do vesmíru dopravovat menší družice

Petr Kubala
RaketaVesmír
Programujeme ZX Spectrum: Ten nejhloupější možný program v Basicu
Jakub Čížek
Pojďme programovat elektronikuHistorieProgramování