Okrem toho že sa tu absolútne nezmyselne hádže ohromujúcimi ale zle formátovanými číslami, tak obsahuje absolútne nepochopenie základných vecí. Pri rozliatí vôbec nieje zaujímavý OBJEM oceánov ale len ich POVRCH.A je to asi 1e-17 m (pre laikov asi 20milon krát menej ako atóm vodika)
V článku je chyba - presne o 3 rády. Mne to vyšlo (a výpočet som kontroloval) 2,79 x 10 mínus 14 mm (a nie mínus 11, ako je v článku).Zem má polomer cca 6 378 km. To je 6 378 000 m. Povrch Zeme je teda 4*pi*r na druhú, t.j. 5,11 E 14. Rátal som, že cca 70% je povrch oceánov, čo je 3,58 E 14. Kýbel je 10 litrov, t.j. 0,01 m kubického.Takže 0,01 / 3,58 E14 = 2,79 E -17 m (to je hore spomenutých 2,79 E -14 mm). To je výška vodnej hladiny kýbla, keby sa rovnomerne rozprestrel po ploche oceánov. A teda o toľko by tá hladina klesla, keby sa odtiaľ zobral.
Hehe vidím že sme sa zhodli. Ja som počítal 5L kýbel. 🤣
Vzpomněl jsem si na regulátorku moře Bartkovou. :)
A o kolik se zvedne hladina oceánů, když zasypeme moře (byť mělká) a postavíme tam umělé ostrovy, nebo do oceánů strčíme kopule s umělými stanicemi a městy? Vzhledem k rozsahu hlavně těch nových ostrovů to bude o hodně víc, než když roztaje pár alpských ledovců.
Moc rád si na to nějaké ozdrojované pojednání od vás přečtu.Nějaké srovnání objemů těch ostrovů a kupolí s objemy u ledovců; bežný roční úbytek, variace objemu mezi jednotlivými roky, kdy k úbytku nedochází, nebo třeba přepočet na metry čtvereční ostrovů nebo užitné plochy na milimetr hladiny moře. Určitě by to bylo zajímavé.Myslím si, že ty ostrovy jsou zanedbatelně malé oproti tomu, o kolik se změní objem ledovců v rámci jednoho roku.
Je to samozřejmě jen teoretické cvičení, když pomineme deště, odpar vody a vliv Měsíce tak jen změny teplot (změnou teploty vody se mění její objem) musí mít na hladinu výrazně větší vliv než ten pomyslný kbelík 😉
Táním ledovců se moc vody do oceánu nedostane. Z ledovců severního ledového oceánu se dostane do oceánu přesně nula litrů. TA voda už tam je. Pevninských ledovců tak moc netaje, daleko víc nasněží v Antarktidě. Je tam skoro pořád pod nulou, takže se tam zmrzlá voda docela hromadí.
Zajímavý výpočet. Ještě by někdo mohl zkusit vypočítat, když se vyčurám do potoka, jaká je pravděpodobnost, že aspoň jedna molekula mé moči doputuje do moře, popř. kolik molekul, a za jak dlouho. Vždycky při čurání do potoka jsem nad tím přemýšlel, ale nevím, jak to vypočítat. Možná tip na další článek?(Sarkasmus je pouze lehký, fakt mě to zajímá :) )
Já bych tipnul, že se do moře nedostane ani jedna molekula s pravděpodobností skoro 100%. Zkuste se vyčůrat do kýble s vodou. Pak kýbl vylejte, nechte tam deci a doplňte to vodou. Udělejte to 40x a koncentrace moči pak bude 10^80 krát menší. Tolik částic není v celém vesmíru. Potok bude moč ředit víc než tento pokus.
To zní jako recept na výrobu homeopatického "léku" :)
Názor byl 1× upraven, naposled 16. 4. 2025 11:47
jenže z toho vašeho kýble se neztrácí moč samotným ředěním, ale tím, že ji postupně vyléváte. Podobně v tom potoce se tam moč nebude ztrácet ředěním, ale odparem nebo zasakováním. Kdybyste močil do ideální trubky a pustil do ní stejně vody jako do potoka, tak ta moč doputuje na konec trubky prakticky komplet, sice naředěná, ale s minimální ztrátou objemu.
Dobrý postřeh, že se moč v potoce neztrácí ředěním, ale odparem nebo zasakováním. V tomto ohledu skutečně jeho analogie s kýblem je špatně. Dobrý je mentální experiment s ideální trubkou.Nicméně v případě kýble se skutečně jedná o ředění. Protože kýbl zůstane mokrý, vždy v něm zůstane mnoho molekul původní kapaliny před vylitím, která se smíchá s novou čistou vodou. Takže jde o sice poněkud neefektivní (protože se spousta toho vyleje), ale přece jenom ředění.Jestliže tedy se moč pouze ztrácí odparem a zasakováním do okolní půdy, tak přece jenom musí být **nenulová** (byť velmi malá) pravděpodobnost, že nějaké její molekuly do moře doputují. Kdyby byla pravděpodobnost opravdu nulová, tak by to šlo rozšířit na veškerou vodu, která se dostane do potoka, a nakonec by se do moře nedostalo vůbec nic.
Ak by som abstrahoval od vyparovania, tak sa do oceánu dostane so 100% pravdepodobnosťou. A bude ich veľmi veľa. Inak, ak by ste vyliali bežný pohár nejakým spôsobom poznačených molekúl do potoka a počkali dostatočne dlho, až sa to rovnomerne rozptýli po moriach a oceánoch, tak za predpokladu, že sa nič neodparí, môžete ísť hoci aj na Nový Zéland, odobrať z mora taký istý pohár morskej vody a čo myslíte, je šanca, že tam nejaká z tých poznačeným molekúl bude?JE! A nie jedna. Bude ich približne 1000. V každom pohári odobratom kdekoľvek z mora na svete. (!).
Jak to funguje? Tedy, co *přesně* znamená "počkali dostatočně dlho"? Vzhledem k tomu, že v antarktickém ledovci máme zamrzlé molekuly z dob ledových před desítkami tisíc let, tak ta rychlost promíchávání molekul na Zemi asi nebude tak velká.
To je teoretický príklad. Rovnomerné premiešanie a neodparovanie. Samozrejme voda sa odparuje, ale to by sa počítalo veľmi ťažko. Tu ide len o to názorne ukázať, že tých molekúl je v bežnom pohári tak strašné množstvo, že výrazne prevyšuje množstvo pohárov vo svetových oceánoch a moriach.
ja by som to doplnil o pravdepodobnost, ze ta molekula sa dostane do pohara z ktoreho sa napila Angelina J. v parny den neparneho mesiaca prestupneho roku.
Jeďte na dovolenou k moři, vyčůrejte se rovnou do něho a máte jistotu že ty molekuly tam skončí skoro všechny 😉
Chroust začal psát pod půjčeným účtem?
V clanku je chyba, pokud vychazite z priblizneho celkoveho objemu, tak i vysledek musi byt priblizny.. tudiz "je to priblizne mene, nez meri atom vodiku" a "klesne priblizne o 0,0000000000277 milimetrů"
Ne není tam chyba. není to přibližně méně, ale přesně méně.
Až nato že je to približne úplne zle. Je treba použiť plochu oceánov a nie objem
Ďalší nezmyselný AI generovaný článok s AI generovanými obrázkami, tomu vravím "prémiová žurnalistika".
AI generované obrázky i chápu, zpestřuje to rozmanitost a zvyšuje vizuální přehlednost, díky tomu, že už se podstatně zvýšila jejich kvalita, tak je to o dost lepší než ty stokrát recyklované ilustrační obrázky z fotobanky, které používali předtím. Co mě mrzí, je, že se redakce přidala k tolik kritizované vlně použití stylu žijícího autora. Zrovna Ghibli styl je dnes asi nejdiskutovanější. Asi je jedno, když někdo vytvoří obrázek ve stylu Da Vinciho nebo Van Gogha, ti jsou dávno mrtví, jejich díla zmapovaná a digitální napodobenina není plátno. Stejně tak asi nevadí, když si někdo na Fejsbůku vytvoří profilovku v tomto stylu, pokud to není veřejně známá osoba. Ale digitální média by se asi měla tomuto trendu vyhnout, nehledě na to, že by to mohlo skončit soudním sporem, tak je to poměrně neetické, zvláště když se ve stejném magazínu často kritizuje digitální pirátství.
To se mi libi na stable diffusion, ze si clovek pres ruzne graficke lory muze namichat svuj vlastni styl :)
Myslím, že byste sám měl jít příkladem, jak by se to mělo dělat, a napsat vlastní článek. V "prémiové kvalitě".Kolik že jste za tu "prémiovou žurnalistiku" zaplatil?
Názor byl 1× upraven, naposled 16. 4. 2025 11:56
Ja nie som novinár, preto žiaden článok písať nebudem, ale poviem to tak: ak by som u nás vo firme odviedol prácu v rovnakej kvalite ako je kvalita toho článku, tak by som minimálne dostal upozornenie od riaditeľa a znížené prémie. Zároveň sa chcem ospravedlniť, nejde o článok napísaný AI, ale o článok preložený cez Google Translate z originálu v EN, ktorý napísala AI.
Zaujímavé je že to AI spočítala úplne zle. Uvažovala objem miesto plochy. Ja som otázku zadal svojej chatgpt a tá uvažovala aj to spočítala ok.Takže to buď počítala blbá AI alebo len preložila blbý pôvodný článok písaný blbcom.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.